iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Zajímavosti kolem nás
Josef Skip Holota
30. 3. - 23. 6. 2024
Výstava fotografií z okolí Plzeňského a Ústeckého kraje.
Otevřeno so, ne, sv od 10 do 17 hod.
PLAKÁTEK

Ohlédnutí 2008 - 2023
M. P. Blažek

Peruc
Muzeum české vesnice

13.4. - 28.10.2024

Výstava fotografií  M. P. Blažka - výběr z posledních třech výstav v Galerii u Plazíka a dalších fotoprací
.
PLAKÁTEK

Gump – jsme dvojka
Kino Peruc
Pátek 19.4.2024
19.00 hod.

Rodinný / Dobrodružný / Nová Gumpova cesta začne přesně tam, kde ta předchozí skončila. Se svým milovaným Béďou Kozím Bobkem projde hlavní zvířecí hrdina příběhem, který už jim dávno předtím napsaly hvězdy. A zatímco Gumpův první příběh byl smutnější, v jeho volném pokračování s názvem Gump – jsme dvojka se diváci mohou těšit na spoustu vtipných zvířecích scén. Vedle hlavního hrdiny se nově objeví také psí slečna Jenny, která si zahraje Gumpovu sestru Kytičku./ Česko / 2024 / délka: 86 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

Jako zrcadlo
Kateřina Nováková
výstava obrazů
Peruc
Galerie U kozorožce

20.4. - 28.10.2024

Galerie U kozorožce a autorka si vás dovolují pozvat na výstavu obrazů. Výstava bude zahájena vernisáží v sobotu 20. dubna v 16 hodin
.
PLAKÁTEK

Deskovky v knihovně
Obecní knihovna
Peruc

spondělí 22.4.2024
16:30 h.
V pondělí 22.4.2024 od 16:30 se na vás těšíme Obecní knihovna Peruc a Lesní klub Kořínek.
PLAKÁTEK

Prázdniny s broučkem
Kino Peruc
Pátek 26.4.2024
19.00 hod.

Komedie / Kdo by někdy nechtěl vyrazit na rodinou dovolenou krásným červeným karavanem po dědovi? Bára Poláková coby dobrodružná máma dvou dětí a nadšená food blogerka, řekne této výzvě ano. Její manžel, kterého si zahrál Lukáš Příkazký, dobrodružné nadšení ani trochu nesdílí. Ale když máme vedle sebe někoho, koho máme rádi, je úplně jedno, kde zrovna jsme. Celá rodina proto nakonec vyrazí na letní dovolenou k moři obytňákem. / Česko / 2023 / délka: 87 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

NEVĚRA PRO DVA
Kino Peruc
Úterý 21.5..2024
18.00 hod.

Koštičtí divadelníci vás zvou na komedii L. Albauma a D. Jacobse.
V
stupné dobrovolné
PLAKÁTEK

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Otevřena od 27.4. do 29.9.2024 v sobotu a neděli od 13 do 18 hodin.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
13.4. - 28.10.2024
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024

 
You are here: Hlavní strana arrow Fotbal na Peruci arrow Z mých pamětí IV - vzpomínky ředitele Kučery
Z mých pamětí IV - vzpomínky ředitele Kučery
Napsal Plazík st.   
Neděle, 14 březen 2010

    Ve čtvrtém pokračování vzpomínek popisuje pan ředitel Kučera přestěhování své rodiny na Peruc, poměry na Peruci a vztah místních ke škole.Též píše o finančním zajištění chodu školy, řádky až hodně aktuální.

 



= Z mých pamětí =



(část Peruc)



Karel A. Kučera



3.pokračování


    Po všech svatých r.1920 jsem se stěhoval s rodinou do Peruce. Byl to můj soudný krok v životě!
    Ještě v posledních dnech mého přesídlení důtklivě mě varoval můj dobrý přítel, ředitel Josef Běhounek, abych se do tak malého místa nestěhoval. Upozornil mě, že zde nenaleznu pochopení pro své dobré snahy. Lid na venkově není ještě tak duševně vyspělý, aby dovedl uznati a oceniti práci duševních pracovníků. Dívá se na práci duševní zcela jinak než na práci tělesnou a často ji předpojatě podceňuje. Mimo to doba válečná odvrátila náš lid od zušlechťování duše a uvrhla ho do shonu za ukájením potřeb tělesných. Učitele a vychovatele dětí mají jen tehdy rádi, když jim pochlebuje a nic na nich nechce. Učitel má jim oslazovati zábavy společenské a pohled „na staré kantory“ dosud na mnohých místech je domovem … .

    Skutečně byla Peruc zvláštním místem. Na jedné straně stáli panští vyšší úředníci - „páni Francové“, kteří se nad učitele vyvyšovali, na druhé straně byli zase někteří sedláci, kteří považovali učitele za loutku, za předmět svého vtipu a své zábavy. K nim se družili domkáři a živnostníci, kteří se domnívali, že učitele vydržují a živí. Přepolitisované poměry společenské rozdělovaly občanstvo na tábory, vzájemně na sebe nevražící.
    Vrstvy socialistické byly ve většině a ty cenily jenom práci hmotnou. Pohlížely na učitele a členy jeho rodiny jako na lenochy a příživníky. Procházka přírodou byla jim utrácením času a ubíjením dlouhé chvíle. Nešetrně se i před dětmi a učitely vyjadřovaly a tak podrývaly vážnost školy.

    Tak se pohlíželo na učitele, když zde byla zřízena nová měšť. škola, jež vyžadovala peněz na své zařízení a vybudování.
Image
Perucká škola od východu - před školou jsou již vysazeny lípy.

    V místní školní radě nenalezl jsem tolik ochoty, aby se dalo škole, čeho potřebovala. S některými členy mšr. bylo často třeba „lámati kopí“, než dali souhlas k věci nanejvýš nutné. Vyskytl se i případ, kdy pravověrný „socialista“ nerad hlasoval pro opravu kamen v naturálním bytě ředitele školy. Nejsmutnější bylo to, že člen mšr. učitel J. ze zaujatosti proti měšť. škole stavěl se proti mým přáním ve prospěch školy.
    Uznával jsem, že nevelká obec má mnoho potřeb, ale po mém soudě byl neúměrným osobní náklad v obecním rozpočtu. Potom ovšem se hledala úspora tam, kde neměla býti hledána. Tu jsem plně poznal nutnost zákona o obvodových školách měšťanských.
    Podle dosud platných zákonů hradil se náklad na měšť. školu jako na školu obecnou z prostředků místní obce, ač navštěvovali školu tři čtvrtiny žactva mimo obecní území.
    Při projednávání rozpočtu na úhradu věcného nákladu na měšť. školu právem se žehralo v místní školní radě, ve finanční komisi i v obecním zastupitelstvu na poměrně zvýšený náklad školní. Mnozí poplatníci (hlavně ti bezdětní) nenáviděli měšť školu především z té příčiny, že na ni platili za občany sousedních obcí. Usiloval jsem tudíž ulehčiti obci v opatření prostředků na úhradu věcných potřeb školních. Podařilo se mi získat od okresu lounského r. 1920 K 3.500.- Tento příspěvek byl v následujících letech zvýšen na K 10.000.- (v roce 1922 dokonce K 18.000.-).
    Se zvláštní deputací (školní dozorce Jos. Stehlík a Václav Babický) jsem se vypravil do Prahy k zemskému výboru a zde se nám podařilo získati K 40.000.- na úhradu dluhu při stavbě školy. Dříve si nikdo nevzpoměl žádati o nějakou podporu!
    Při zápise do měšť. školy skládali rodiče dítek dobrovolné dary peněžité na koupi pomůcek učebných. Tyto dobrovolné dary měl jsem k dispozici a z nich kupoval podle programu pom. vyučovací. O tom jsem vedl účetní knihu a dal účty každoročně přehlédnouti dvěma členy sboru. Účetní závěrku jsem předkládal místní školní radě.
    Do Peruce jsem se s rodinou přistěhoval již za tmy, jak jsem uvedl, v prvních dnech listopadu 1920. Na přijetí do budovy školní nerad vzpomínám. Bylo nepěkné!
Budova školní byla zavřena a všude bylo tma. Když nám na zatlučení na dveře školník budovu otevřel, ani nám světlo nepřinesl. Příruční věci jsme složili v bytě. Nato se dostavila učitelka Irena Sekerová a pozvala nás do svého domu, kdež jsme povečeřeli a také přespali. Druhého dne jsme vyložili nábytek ze stěhovacího vozu.
    Dne 9.listopadu 1920 jsem přednášel v tělocvičně Sokola při vzpomínce 250ti letého úmrtí arciučitele národů Jana Ámose Komenského. S režisérem divadla smíchovského Juliem Löblem jsme předvedli scenu „Komenský v Amsterodamě“.
    Na počátku prosince t.r. vypukly v obci bouře komunistické. Předcházel jim svolaný tábor lidu, k němuž se četní komunisté z okolních obcí (především z Telec-Skal) dostavili s okovanými holemi. Z otevřeného okna záchodového ve škole někteří chlapci posuňky provokovali kolem jdoucí komunisty. Byv váženým rolníkem Václavem Krupkou včas upozorněn, co se dějě, ihned jsem zakročil. Sotvaže se tak stalo, vnikli někteří předáci komunistů do školní budovy, aby si sjednali pořádek. Vyšel jsem jim vstříc a seznámil, co jsem již učinil. Spokojili se s tím a s klidem odešli.
    Při prvé nadílce mikulášské jsem zastával ve školní tělocvičně úkol Mikuláše. Provázel mě „anděl“ (Mařenka Tůmová) a „čert“ (Jaroslav Vlček). Hlavní pořadatelkou byla obětavá učitelka Irena Sekerová. Na památku mám dárek (skleněný kalamář).
    V této době byl mi doručen pochvalný dekret okresního školního výboru „za nevšední píli a obětavost, kterou jsem věnoval zařízení nově otevřené měšťanské škole a za velmi dobrý její stav“.
    Propagaci školy dobře prospívaly zdařilé výstavky při ukončení roku školního, při nichž byly vykládány zdařilé práce žákovské z kreslení, z ruč. prací výchovných a dívčích (od r.1921).
    Na jaře r.1921 dal jsem podnět ke stromkové slavnosti ve škole, při níž bylo na školním pokusném poli při dvoře vysazeno 9 stromů (ořešáky, jabloně, hrušeň). Úvodní slovo při slavnosti měl předseda mšr. Josef Kořínek. Při slavnosti jsem promluvil „O významu pěstování stromoví“. Případné sbory přednesly žákyně měšťanské školy. Nacvičil je odbor. učitel E.M., ale nikoliv pečlivě.
    Dne 8.května 1921 promluvil jsem na schůzi v Hořanech k pozvání řídícího učitele Kyzlíka „O lásce k české půdě“.
    Na konci škol. roku 1920–21 vystoupil ze sboru dobrý člověk-katecheta, místní kaplan František Wild. Vzdal se kněžství a přijal místo učitele v Noutonicích (okres Smíchov). Po zkouškách učitelské způsobilosti studoval soukromě práva. Za světové války sloužil ve vojště jako polní kurát. Týž se ucházel o neteř místního faráře a osob. děkana Václava Houšky, který ji provdal za učitele Jaroslava Levého v místě. Byl to můj důvěrný přítel a těšil se na rodinný život.
    Později byl povolán ke službě do zemské školní rady a potom referenta k ministerstvu školství a národní osvěty s titulem škol. inspektor. Zemřel dne 8.ledna 1942 ve věku 56 let (již ve výslužbě). Byl to muž jemný, milý a taktní, v životě však méně šťastný. O něm možno vpravdě říci: „Život se mu nepoved“.

    O hlavních prázdninách r.1921 byla ve škole umístěna prázdninová kolonie dětí ze Žižkova. Chování dozorců mládeže zavdávalo příčiny ke stížnostem, jejich noční toulky vzbuzovaly odpor občanstva. S vystěhováním kolonie na konci prázdnin byla velká potíž. Teprve na můj zákrok přímo u starosty města Žižkova kolonie mistnosti školní vyprázdnila, aby tyto mohly býti řádně vyčištěny a připraveny k vyučování.



PS. Text pana ředitele Kučery jsem prostě přepsal, bez zásadních úprav a oprav, v pravopisu doby, ve které byly paměti psány.  Na následujících stránkách popisuje pan ředitel Kučera činnost ve škole od školního roku 1921-22, besídky, kurzy, informuje o nových učitelích a o zřízení knihovny. Též popisuje ostré spory s některými místními občany, svoji cestu na Slovensko a další dění v obci.

Pokračování příště

 

Část 1.

Část 2.

Část 3.

Diskuze

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde