V sobotu odpoledne zavítal na pozvání sdružení Za Peruc živější do Sboru M.J.Husa na Peruci internista 2. Interní kliniky v Praze, Doc. Mudr. Zdeněk Susa ze Středokluk. A přijel proto, aby nám vyprávěl o své pěší cestě na Konec světa, kterou podnikl.

V kapli se shromáždilo asi 35 posluchačů, kteří od začátku sledovali poutavé povídání lékaře, cestovatele, evangelíka a skvělého vypravěče Dr., Susy.
Myšlenka na tuto cestu vznikla v roce 1990, kdy se otevřely hranice směrem na západ. A cílem se stalo nejznámější poutní místo Evropy, Composteli de Santiago v severozápadním Španělsku, poblíž pobřeží Atlantského oceánu. A proč je Santiago poutní místo? Dle legendy je zde pochován jeden z apoštolů, sv. Jakub. Ten se dostal nejdále ze všech apoštolů (sv. Petr a Pavel jsou pochováni v Římě, ostatní mimo Evropu). Proto je také sv. Jakub patronem poutníků a po celé Evropě je při cestách rozeseto mnoho kostelů, zasvěcených právě jemu.
Motivace cesty  byla hned trojí: 1. návrat Čechů do Evropy, 2. odkaz poselství českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho myšlenky o sjednocení Evropy v 15. století, 3. odkaz putování Českých bratří v 16. století, při hledání nové čisté víry v Evropě, ale i na Blízkém východě.
Jelikož si Dr. Susa nemohl dovolit opustit své pacienty na dobu, potřebnou k tak dlouhé pěší cestě, bylo nutné rozložit cestu do několika let v čase dovolené. A tak na prvou etapu vyrazil pěšky ze svým synem, studentem Pavlem, 29.6.1991.
Cestu přes Hořovice, Kdyni, Furth, Cham do Řezna, dlouhou318 km urazili za 9,5 dne a ukončili ji 9.7.1991. Po vyhodnocení této etapy zjistili, že cesta až do Santiaga by jim tímto tempem trvala asi 10 let. Proto se rozhodli další rok a po zjištění výborného stavu cyklistických stezek absolvovat další úsek na kolech.
Do druhé etapy vyjeli 5.8.91 z Řezna a po trase Ingolstadt, Ulm, Konstanz, Zurich, Bern, Geneve dojeli až do Le Puy ve střední Francii, na řece Loira. Le Puy je výchozím bodem starověké poutní cesty a scházejí se zde poutníci téměř z celé Evropy. Druhá etapa dlouhá 1181 km trvala 15,5 dne a skončila 31.8.1992.
Do třetí etapy nahradila syna Pavla, který otci věnoval nádherné dva roky, jeho žena Marie. Prošli spolu 400 km střední Francií a po 16 dnech ukončili putování 29.8.1993 v Moissac.
4. etapa v roce 1994 již přivedla po překonání Pyrenejí do Španělska. Opět spolu s ženou Marií prošli za 21 dní 435 km a 31.8.1994 dorazili do severošpanělské Estelly. Na hranici Španělska dostali poutnický průkaz, pod patronaci je převzal španělský král a církev a podél celé cesty jim bylo zdarma poskytováno ubytování i další péče. Ne základě těchto zkušeností pustila manželka Marie Dr. Susu v roce 1995 do další etapy samotného.
Po startu 28.4.95 v Estelle prošel zemí Basků a téměř pouštním španělským středozemím za 14 dnů cestu dlouhou 404 km. Byla to nejtěžší část cesty. 23.5.95 dorazil do Astorgy.
Do poslední etapy vyrazil opět spolu s manželkou Marií a čekalo je posledních 360 km. Spolu dorazili do hlavního cíle cesty Composteli de Santiago. V cestě však pokračovali až na nejzápadnější mys Španělska (dříve považovaný i za nejzápadnější mys Evropy) do Fisterry, česky na Konec světa. Cesta skončila 29.6.1996 a poutníci ušli celkem 3098 km. 
Všichni posluchači shlédli i pěkné diapozitivy z cesty, s ukázkami francouzské i španělské architektury i krajiny. A téměř ke každému snímku slyšeli i vzpomínku, údaj, ale i příběh. Besedu doprovodil i zpěv členky pěveckého sboru Husitského centra na Peruci a dvojice Vávrových z Roudnice.
Po skončení besedy měli přítomní možnost zakoupit si dvě knihy , ULTREIA I. a II. , vyprávění Dr. Susy o celé cestě. Na motivy z těchto knich natočila Česká televize moc hezký pořad o cestě Na konec světa. Všichni přítomní se rozcházeli s krásnými pocity z poznání člověka Susy a jeho očima i velkého kusu Evropy.

FOTO z besedy 

Miroslav Blažek