|
Sviť žárovko sviť ať se má ČEZílko líp - kinoúvaha |
|
Napsal Redakce
|
|
Úterý, 21 červenec 2009 |
31.5.2003
Kolik stojí kino? Staráme se o něj opravdu pečlivě? Nechce to změnu?
Tento článek, který má upozornit na určitý neduh, je psán záměrně humornou formou a tak čtenáři odpusť styl sdělení šaška krále Ječmínka. Jak jistě víte zavodník ČEZílko si jistě mne ruce, když někde dlouho svítí, dostává pak víc penízků a zdůvodňuje si tím stavbu dalších elektráren, naše republika má přece velkou spotřebu. Bydlím nedaleko výše zmíněného v 80. letech moderně zrekonstruovaného kulturního zařízení, které sice nesleduje technologický a společenský pokrok, ale zaplať Pán Bůh je v provozu. S tím souvissí i jeho vysoká provozní režie. Ne, že by žárovka či zářivka na WC spotřebovala tolik, aby to mělo ve srovnání s ostatními náklady vliv, ale jak se říká "halíře dělaj talíře". Začne-li se u svícení, pak se přejde na změnu topení, pak se přehodnotí personální otázka, promítací zařízení, spolupráce s dalšími organizacemi a využití i na jiné účely než jen kino a vůbec celý účel, proč to vlastně platíme. Někdo si může říci, že zde musíme promítat filmy aktuální, drahé a zahraniční jako ve městě, jiný by tam třeba rád poslal děti na pohádku za 10,- Kč, aby měl od nich klid. V době domácích videí, DVD přehrávačů na počítači a široké nabídky filmů v televizi se význam kin jako sdělovacího a zábavného prostředku prostě přesouvá kamsi jinam a to do oblasti společenské, tedy do sféry multikin. Prostě je kam jít. Film je jen doplňek, lidé se baví, občerstvují se, jdou se při filmu projít, prostě jako doma u televize, ale jsou spolu. Jiná věc je ta, že takové multikino, jinými slovy lepší promítačka z videa, stojí provozně mnohem méně peněz. Takže závěrem nejen ČEZílko si mne ruce, ale i nějaký zavodník za vodou sající tržbu s darhého půjčovného za filmy.
Ivo Kraus
|
Naučná stezka 
