iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Jaroslav Maťák
VIDÍM
Prodlouženo
11.5. - 28.6.2020

Galerie u Plazíka
Peruc
Po 11. květnu opět otevíráme.
Jaroslav Maťák, fotograf celý život spojený s Litoměřicemi. Výstava představuje jeho tvorbu od jeho počátků koncem 50. let až po závěrečné práce těsně před smrtí. Vernisáž výstavy je připravena na sobotu 7. března 2020 v 15 hodin. Výstava bude přístupná při dodržení předepsaných hygienických opatření o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin až do 28. června 2020.
PLAKÁTEK

Jana Mézlová
JE LIBO VEJCE?
28.5. - 21.6.2020
Oblastní muzeum Louny
Po 28. květnu prodlouženo.
Výstava kalíšků na vajíčka ze sbírky perucké Akademické malířky Jany Mézlové.
PLAKÁTEK

Charlotta Garrigue Masaryková
Američanka, která se stala Češkou

12.6.2020 18 hod.
Za Dubem Peruc
Stodolní divadlo
Komponovaný pořad z dopisů a vzpomínek Charlotty a Alice, provázený lidovými písněmi a hudbou.
PLAKÁTEK 
 

Pejskiáda
14.6.2020 ve 10 hod.
Telce
Sport. areál J. Zelenky
SKO Farma zve na Pejskiádu do Telec. Počet účastníků omezen, přihlášení předem nutné!.  
PLAKÁTEK  

Výroční koncert
100 let CČSH
14.6.2020 14 hod.
Kaple M.J.H. Peruc
Husité zvou na odložený koncert Chrámového pěveckého sboru NO CČSH v Lounech.
PLAKÁTEK
     

Marrákeshem krok za krokem
19.6.2020 18 hod.
Za Dubem Peruc
Stodolní divadlo
Přednáška PhDr. Marie Imbrové.
PLAKÁTEK
   

Peruc kino
UZAVŘENO 
Obecní kino v Peruci zůstává uzavřeno až do 31. srpna 2020. Pokud to podmínky umožní, bude znovu otevřeno od září 2020.

Muzikál Tarzan
ODLOŽENO !

Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. 
PLAKÁTEK  

Za Dubem
Peruc
Za Dubem
Peruc

Otevírací doba a program v plakátku.
PLAKÁTEK
 

Ukliďme Perucko
2020 
ODLOŽENO !
PLAKÁTEK   

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Muzeum uzavřeno.
Muzeum české vesnice bude pro veřejnost otevřeno od úterý 9. června 2020, a to bez konání slavnostní vernisáže. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Zámek Pátek bude pro veřejnost otevřen od úterý 9. června 2020, v průběhu června bez konání kulturních a doprovodných akcí. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek.
tel. 731 005 123

Peruc, Obecní knihovna
Obecní a místní knihovny budou pro veřejnost otevřeny od pondělí 8. června 2020, v průběhu června bez konání kulturních a doprovodných akcí. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek
 

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Historie arrow Z mých pamětí III - vzpomínky ředitele Kučery
Z mých pamětí III - vzpomínky ředitele Kučery
Napsal Plazík st.   
Neděle, 17 leden 2010

    Přináším třetí pokračování přepisu pamětí prvého ředitele perucké měšťanky.  Ředitel Kučera popisuje další problémy se školníkem i s dalšími lidmi na Peruci. Přečtete si, jak zakládal školní zahradu a přijal nové, odborné učitele.

 

= Z mých pamětí =



(část Peruc)



Karel A. Kučera


 

2.pokračování



    Abych poznal rodiče dítek, promluvil jsem k nim na zvláštní schůzce dne 7. prosince t.r. „O výchově dítek v rodině“. Zájem rodičů byl značný a výsledek schůzky uspokojoval.
 
Image
Perucká škola od západu - ještě bez zasazených lip.

    Postupem roku 1919 – 20 bylo provedeno konkursní řízení na obsazení míst ředitele a dvou míst odborných učitelů. Návrh na obsazení míst byl proveden v schůzi místní školní rady dne 29. prosince 1919. Def. Místo ředitelské bylo mně uděleno a def. místo odborných učitelů se dostalo Eduardu Malému a Miloslavu Přítelovi. Někteří členové místní školní rady nemile nesli, že jsem nežádal o hlas ku presentaci. Nebylo toho třeba, vždyť jsem byl nejstarším a velmi dobře kvalifikovaným žadatelem.

    Služební přísahu jsem odložil až do konečného rozhodnutí o žádosti obce na spojení správy obecné a měšťanské školy.

    Zemská školní rada rozhodla, aby obecná škola byla spojena s měšťanskou školou pod jedním ředitelem, obě školy v jedné školní budově a přeložila s právní platností od 1. července 1920 řídícího učitele A.V. na místo říd. uč. V Chlumčanech u Loun (po zemř.ř.u. Martinu Heřtovi).

    Proti jeho přeložení podali občané v Chlumčanech protest zem. škol. radě. Táž nařídila odložení věci. Na základě prvního rozhodnutí jsem převzal správu obecné školy a toho jsem se držel. Do věci zasáhli poslanci (Rudolf Bergnam aj) a upozornili zšr. na důsledky a snad i jiného odporu při vyhovění protestu. Zatím nastala změna v ministerstvu školství. Odešel z ministerstva jinak šlechetný člověk, ale vyhraněný politik sociální, Gustav Habermann a na jeho místo nastoupil universitní profesor Šusta. Haberman bral v ochranu své straníky a ti hřešili na směr doby.

    Za ministra Josefa Šusty zšr narovnala svou páteř, udělila zatím řídícímu učiteli Antonínu Vlasákovi dovolenou a přikázala přemoci každý odpor proti vydanému rozhodnutí.

    V důsledku toho ř.u. V. vyprázdnil naturální byt, složil zatím svůj nábytek v kabinetě v přízemí školy a odebral se s rodinou na dovolenou do Touchovic. V Chlumčanech nastoupil místo řídícího učitele po novém roce 1921.

    Uprázdněný byt vyžadoval opravy (práce malířské a natěračské), což provedla svým nákladem místní školní rada. V náhradě za úpravu bytu vzdal jsem se nároku na příbytečné za celý rok. Pokud se pamatuji, provedl práci natěračskou truhlář Norbert Třeska.

    Již na podzim roku 1919 předal mi ř.u. V. rozsáhlou školní zahradu k účelům vyuč. na škole měšťanské (žactvo 6. - 8. škol. roku). Její stav byl ubohý. Dosavadní správcové školy (Eduard Sekera, Jos. Hajšl, Antonín Vlasák) nevěnovali školní zahradě patřičné péče, jednak z nezájmu, jednak z nejistého pobytu ve škole. Definitivní ř.u. Sekera se o školní zahradu vůbec nestaral. Zahradu měl v opatrování školník Jos. Slivoň a ten v ní hospodařil podle své libosti. Zahrada byla zarostlá plevelem, cesty neupravené, školka nepěstovaná, zákrsky stromové neprořezané. V koutě zahrady byla hromada smetí a popela za několik let.

    Požádal jsem sadaře velkostatku Karla Koláře, svého dobrého známého a přítele z první své učitelské štace, o radu a uspořádání zahrady (osázení, prořezání stromů, úprava školky).

    Z jara roku 1920 dali jsme se do úpravy zahrady. Nejprve jsme rozvezli po zahradě „kompost“ (smetí s popelem), do půdy jej zaryli, nové zákrsky a polokmeny ze školky po zahradě vysázeli, stromové zákrsky prosvětlili a školku upravili. Churavé a zaschlé stromky ze školky jsme odstarnili, vše okopali a plevel vytrhali.

    Zpracovali jsme osazovací plán zahrady (zřídili podle vydaných instrukcí oddělení bylin léčivých, zelinářské a školku). Založili jsme pařeniště a botanické oddělení jsme osázeli sazenicemi lesních stromů, jež nám ochotně dala místní lesní správa.
    Při úpravě školní zahrady nám školník Václav Bušek nic nepomáhal. Vymlouval se, že to není jeho povinností. Vše jsem obstarával se žáky měšťanské školy, kteří se předstihovali v práci. Přiváželi chlévskou mrvu a v polední přestávce přespolní žáci smetali zvířecí trus na silnicích, jejž do zahrady vozili.

    Školník choval slepice, kuřata a husy. Když jsme konečně zahradu dali do pořádku, záhony upravili a je osázeli, zničila nám sadbu školníkova drůbež. Kuřata a slepice nám záhony rozhrabaly, housata sazenice okousala. Jakmile se objevily první jahody, do rána ze záhonů zmizely. Toto zlomyslné škodění žáci velmi nemile nesli. Byl to především žák Václav Ctibor z Vrbna, chlapec velmi pracovitý a mě oddaný, který až slzel nad tím „hospodařením“. Mých rozkazů školník nedbal. Místní školní rada vydala sice zákaz chovati drůbež v budově školní, ale proti tomu zákazu choval ji školník nadále. Byla to svízel, kterou nebylo možno odstraniti.

    Práci v zahradě nám stěžoval nedostatek vody. K mé žádosti sice správa velkostatku ochotně vodu k zalévání potřebnou dovážela, ale nebylo osoby, která by pomáhala nositi vodu k vyhřátí do sudů v zahradě. Pokud byl den vyučovací, konali tu práci chlapci, ale v době prázdna zůstala ta práce na mně.

    Na školním dvoře byla sice studna, ale také ta měla málo vody. Mimo to byla cesta od studny ke školní zahradě neupravená, často zablácená a dosti dlouhá. V měsících letních nedávala studna ani tolik vody, co se spotřebovalo k vaření a k pití. Přinášení vody pro domácnost až z Boženiny studánky bylo drahé. Školní studna se musila prohloubiti, aby byla závada odstarněna. Sám předseda mšr. Frant. Pleticha ochotně vydláždil cestu ke studni. Potřebný kámen k tomu daroval rolník Josef Kořínek.

    Za letního žáru hynula zahrada suchem. Třeba byla v sudech v zahradě vyhřátá voda, školník ani jednou za mé nepřítomnosti sadbu nezalil. Abych ho přece přiměl k pomoci, přidělil jsem mu ve školní zahradě určitou část k užívání (na brambory). Obdělal svoji část, ale o ostatní se nestaral. Při sklizni ovoce mi dokonce zakázal trhati ovoce ze čtyř zákrsků, které stály na na části jemu přidělené. Když jsem ho upozornil na ustanovení o užitku ze školní zahrady, stěžoval si na mě předsedovi mšr.

    Poměry byly nesnesitelné! Uvažoval jsem vzdáti se místa ředitele na škole, kde vládla troufalost školnikova. Zde byl školník větší pán než ředitel školy!

    Když byl konečně tento troufalec přiveden do patřičných mezí, svým vyzývavým chováním mě vůčihledně urážel. V tom byl posilován učitelem B.J. Ze školy obecné, který nemile nesl připojení správy obec. školy ke škole měšťanské a jenž byl u školníka stálým návštěvníkem. Odtud po většině vycházely střety proti mně – nepohodlnému člověku.

    Dne 7. března 1920 promluvil jsem u přítomnosti žáků, rodičů dítek a pozvaných hostů o významu dne a po školní slavnosti byl jsem hostem u statkářky Adély Tumové, přítelkyně školy.

    6. července t.r. konán byl na peruckém náměstí tábor lidu, na němž jsem promluvil řeč „Hus a lidstvo“. K tomu jsem použil brožury stát. tajemníka min. školství a národní osvěty univ. prof. Dr. Frant Drtiny. Podobnou přednášku jsem měl před rokem (5. července 1919) v Chlumčanech na táboru lidu.

    Na počátku školního roku 1920 – 21 vstoupil do sboru měšť. školy odb. učitel Čeněk Chládek (I.odbor) při otevření III. tř. a do sboru obec. školy vstoupili učitelé Jaroslav Levý a Frant. Burian. Vedle těchto byli učitelé Bohuslav Jančar a Eduard Sochor.

    Po dohodě s okres. školním inspektorem Josefem Rybkou zavedl jsem na měšť. škole vyučování vaření a ručním pracem výchovným. Za tím účelem jsme s odb. učitelem Milosl. Přítelem zřídili v přízemním kabinetě školní dílnu, do níž se mi podařilo získat darem od společnosti Č. Červeného kříže velkou hoblici a potřebné nářadí truhlářské.

    Pro vyučování vaření jsem zřídil za pomoci vzácné a obětavé ženy – učitelky Ireny Sekerové v prádelně školy zvláštní kuchyni, do níž jsme zakoupili potřebí nádobí kuchyňské. Tak měšť. škola perucká byla prvou školou v širém kraji, v níž se vyučovalo s plným zdarem těmto novým předmětům, pro praktický život tak důležitým!



PS. Text pana ředitele Kučery jsem prostě přepsal, bez zásadních úprav a oprav, v pravopisu doby, ve které byly paměti psány. Na následujících stránkách popisuje pan ředitel Kučera přestěhování své rodiny na Peruc, poměry na Peruci a vztah místních ke škole.Též píše o finančním zajištění chodu školy, řádky až hodně aktuální. A ještě jedna poznámka: tehdejší školník nemá žádný vztah k rodině stejného jména, žijící dnes na Peruci.

Pokračování příště

 

Část 1.

Část 2.

Diskuze

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu