Fotbal na Peruci Z mých pamětí II - vzpomínky ředitele Kučery | Z mých pamětí II - vzpomínky ředitele Kučery |
| Napsal Plazík st. | |
| Středa, 30 prosinec 2009 | |
|
23.11.2009 Přináším druhé pokračování přepisu pamětí prvého ředitele perucké měšťanky. V těchto měsících právě uběhlo 90 let od jejího otevření. = Z mých pamětí =
(část Peruc)
Karel A. Kučera
1.pokračování II.kapitola
 Perucká škola - pohled od cesty na nádraží, čtvrť Eden ještě nexistovala. V roce 1911 postavila perucká obec nákladem 200.000 K krásnou, moderní budovu pro měšťanskou školu, ale žádost její o povolení školy byla zemskou školní radou v Praze zamítnuta s odůvodněním, že počet místních dětí, které by na měšťanskou školu připadly, neodůvodňoval její zřízení. Nebral se v úvahu počet dětí pro školu měšť. z okolních obcí. Již při stavbě školní budovy hovořilo se na povolaných místech o mém jmenování ředitelem v případě zřízení školy. Byl to především můj vzácný přítel okresní hejtman Dr. Josef Hruška, jenž mi to několikrát na našich procházkách nadhodil. Před 16. zářím t.r. obdržel jsem jako správce okresní aprovizace z rukou milého přítele, okresního hejtmana – rady Josefa Tomky ustavovovací dekret jako zatimní ředitel nově zřízené školy. S dekretem v ruce jsem se vydal do Peruce. Představiv se předsedovi místní školní rady Františku Pletichpvi a jiným osobám, ujal jsem se 16. září řízení školy. Již v době hlavních prázdnin byl učitelem Eduardem Malým proveden zápis do školy. Zapsáno bylo do I. třídy 58, do II. tř. 119 chlapců a dívek. S ohledem na značný počet zapsaného žactva povolila zemská školní rada otevření I. a II. třídy a zatimní pobočku při druhé třídě. Po provedených přijímacích zkouškách zařadil jsem žactvo 7. a 8. školního roku do II. třídy podle pohlaví (tř. II.A – 60 chlapců, II.B – 59 dívek). Škola byla umístěna v II. patře krásné a účelné školní budovy. Kromě nábytku ve třech třídách a velkých posunovacích tabulí neměla škola jiného. Jedině kreslírna a tělocvična byly slušně vybaveny. V kreslírně nevyhovovala malá nástěná tabule. Ředitelna školy byla bez nábytku a bez kamen. V budově bylo sice zavedeno ústřední topení, ale topná tělesa do ředitelny školy a kabinetů z příčin úsporných při stavbě školy nebyla umístěna. Rovněž ve školních kabinetech nebylo skříní. O pomůckách vyučovacích nebylo ani řeči. Obecná škola měla sice v místnosti, určené pro ředitelnu, pomůcky vyučovací, ale ty byly pro měšť. školu naprosto nevyhovující. Z počátku jsem úřadoval v kabinetě vedle sborovny u malého stolu. Hned při zařizování ředitelny setkal jsem se s neochotou u některých členů v místní školní radě. Do ředitelny bylo třeba prostorného stolu , skříně na archiv, regál, umyvadlo a hlavně kamna. Z domova jsem si přinesl vlastní lampu a osvětlování jsem si hradil ze svého. Když konečně byla v ředitelně kamna po třech měsících postavena, nedalo se v nich vůbec topit. Všechen kouř se valil do místnosti. Ukázala se vada v komíně. Komín musil býti nad střechou zvýšen Johnovým nástavcem. Potom truhlář Kučera s nevšední ochotou a velmi svědomitě přeložil podlahu v ředitelně (mezi prkny v podlaze byly víc, než cm spáry!). Po dohodě s řídícím učitelem Antonínem Vlasákem převzal jsem do své správy pomůcky vyučovací až na pomůcky pro vyučování elementárnímu čtení a prvopočátnému vyučování počtům. Týž ještě předal mi knihovnu učitelskou a knihy do žákovské knihovny horního stupně (6. - 8. škol. rok). Nejprve jsem založil inventář převzatých pomůcek vyučovacích. Chatrné a opotřebované pomůcky jsem vyřadil, a nový inventář odborově roztřídil (tři odbory na měšť. Škole). Nato jsem přehlédl učitelskou knihovnu. V té byla řada knih zastaralých a nové době nevyhovujících. Ty jsem vyloučil a uložil v kabinetě. Do učitelské knihovny jsem ihned opatřil některá nutná díla,a k nim jsem přidal několik vhodných knih ze své bohaté knihovny. Knihy jsem rozdělil na šestnáct odbor. skupin a založil podle toho nový inventář. V prvém roce trvání školy čítala učitelská knihovna 130 čísel o 151 svazku. Přijaté knihy do žákovské knihovny byly po většině opotřebované, špinavé, roztrhané a obsahem již novému duchu nevyhovující. Knihy opotřebované a špinavé jsme uvrhli do ohně. Této knihovně jsem věnoval velikou péči. Neúnavným úsilím se mi podařilo do roka spatřiti tolik vhodných knih, jednak darem, jednak koupí, že se dostala na každého žáka aspoň jedna kniha. Rovněž do této knihovny jsem daroval řadu knih od své dcery. Všechny knihy jsem nově inventoval. Největší péči jsem věnoval koupi pomůcek vyučovacích. Podařilo se mi od rodičů dítek získati značný peníz na koupi těchto. Vedle toho na naši výzvu přinášeli žáci a žákyně z domova vhodné pomůcky vyučovací (modely pro kreslení). Maje u vlivných osob v okrese i v peněžních ústavech známosti, podařilo se mi získati peněžité dary (hned na počátku dal okres k tomu účelu 1000 korun). Rovněž jednotlivci přispěli peněžitým darem (odbor. učitel Miloslav Přítel daroval zkušební taxu 136 Kč). Po likvidaci okresní aprovisace podařilo se mi získati pro školu zdarma pěkný psací stroj. Na konci prvého roku měla již škola půlčtvrtasta inventár. čísel učeb. pom. (z toho 250 čísel pro přírodopis, fysiku a chemii). Správcem budovy byl řídící učitel Antonín Vlasák, který používal naturálního bytu. Školníkem byl Václav Bušek, takto vyučený zručný knihař, ale neochotný a pohodlný školník. Ve sboru obecné školy (organisovaná škola pětitřídní a potom čtyřtřídní po přestupu 36 dětí na školu měšť.) byli vedle řídícího učitele ještě Josef Hajšl, Bohuslav Jančar, Jaroslav Švácha a Eduard Sochor. Brzy po zahájení nového roku škol. nastoupil učitel Josef Hajšl místo řídícího učitele v Dobroměřicích u Loun. Po něm nastoupil výpomoc. Učitel Karel Čandl. Po přání školního výboru živnosten. školy pokračovací převzal jsem od učitele Josefa Hajšla správu této školy, jejíž administrativa, archiv i inventář byl v úplném pořádku. Poněvadž jsem v novém působišti neměl bytu, dojížděl jsem denně z Loun do Peruce. Zrána jsem vyjížděl záhy a večer se vracel pozdě. Nerad vzpomínám na tyto obtížné cesty za svým povoláním, kdy ještě vlaky jezdily velmi nepravidelně nebo vůbec nejely. Stalo se mi několikrát, že jsem se ochotou přednosty stanice Hartla vracel do Loun v době cukerní kampaně na lokomotivě nákladního vlaku za mrazu a větru.
PS. Text pana ředitele Kučery jsem prostě přepsal, bez úprav a oprav, v pravopisu doby, ve které byly paměti psány. Na následujících stránkách popisuje pan ředitel Kučera další problémy se školníkem i s dalšími lidmi na Peruci. Přečtete si, jak zakládal školní zahradu a přijal nové, odborné učitele. Pokračování příště
|
| < Předch. | Další > |
|---|
