iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Josef Skip Holota
Zajímavosti kolem nás

30. 3. - 23. 6. 2024
Vernisáž v sobotu 30.3.
v 15h.

Výstava fotografií z okolí Plzeňského a Ústeckého kraje.
PLAKÁTEK

Bylinky kolem nás

Stradonice
středa 20.3.2024
17:00 h.
Klub žen Stradonice zve do volební místnosti (čp.61) na besedu s bylinkářkou Vierou Hermínou Kopicovou
.
PLAKÁTEK

Nerozlučná dvojka
Kino Peruc
neděle 24.3.2024
15:30 h.
Nerozlučná dvojka vypráví příběh Dona, dřevěné loutky na útěku a opuštěné plyšové hračky DJ Doggy Doga, který hledá opravdového kamaráda. Jejich cesty se zkříží v Central Parku a navzdory všem předpokladům i odlišnostem se spolu vydávají na dobrodružnou cestu New Yorkem. Animovaný / Dobrodružný, Francie / Španělsko / Belgie, 2023, 88 min.
Mládeži přístupný
Vstupné 50 Kč

A máme, co jsme chtěli
Kino Peruc
Pátek 29.3.2024
19:00 h.
Poslední den společného Československa se na silvestrovský večírek schází jedna velká federální rodina. Setkají se ještě jako bratři, rozejdou se už jako cizinci. S každou další borovičkou se zvyšuje šance, že někdo něco někomu řekne a že se něco stane... Budete nám scházet, Slováci. Hrají: Eva Holubová, Bolek Polívka... Rodinný / Drama / Komedie, Slovensko / Kanada, 2023, 100 min.
Nevhodný do 12 let
Vstupné 100 Kč

Slavnostní zahájení sezony
Peruc
Muzeum české vesnice

sobota 13.4.2024
10:00 h.
Městys Peruc vás zve na zahájení sezony v MČV
. Program zajístíí žáci ZŠ a zároveň bude zahájena výstava fotografií M. P. Blažka v podkroví.
PLAKÁTEK

Ohlédnutí 2008 - 2023
M. P. Blažek

Peruc
Muzeum české vesnice

13.4. - 28.10.2024

Výstava fotografií  M. P. Blažka - výběr z posledních třech výstav v Galerii u Plazíka a dalších fotoprací
.
PLAKÁTEK

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Otevřena od 27.4. do 29.9.2024 v sobotu a neděli od 13 do 18 hodin.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
13.4. - 28.10.2024
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice 
2024

 
You are here: Hlavní strana arrow ARCHIV arrow Z mých pamětí I - vzpomínky ředitele Kučery
Z mých pamětí I - vzpomínky ředitele Kučery
Napsal Plazík st.   
Středa, 30 prosinec 2009
14.9.2009

Nedávno jsem na těchto stránkách i v Peruckém zpravodaji zakončil výpisky ze sokolské kroniky. Asi před rokem jsem od známého dostal starý černý sešit a v něm paměti prvého ředitel perucké měšťanky. Vraťme se s ním do let po 1. světové válce.

Titulní strana
První strana

= Z mých pamětí =


(část Peruc)
 

Karel A. Kučera

- . - . - . - . - . - . -

 

Milému druhu v povolání
 
Miloslavu Přítelovi

za mnohaleté srdečné přátelství



 

I. kapitola

 

     V podzimu svého života předsevzal jsem si napsati svoje Paměti, a úkolu toho ujal jsem se s opravdovou vážností a přísností.
Pohlížeje zpět, mohu vpravdě napsati, že celý můj život se vyznačoval usilovnou a cílevědomou prací ve prospěch dobra. Šlechtiti a vzdělávati mládež, býti rádcem a vůdcem vychovatelů a učitelů bylo ideálem mého života.
Ve svých obšírných Pamětech jsem vylíčil život na našich školách národních za posledních padesát let, náš život veřejný i společenský, jehož jsem se platně zúčastnil.
Byl jsem si vědom, že povolání národního učitele nekončí jenom ve škole, ale že jest jeho mravní povinností pracovat také kulturně a sociálně mimo školu. Nemiloval jsem těch, kteří pokládali učitelství jenom za prostředek zaopatřovací, a nečinně pohlíželi na práci mimo školu.
Z obsáhlého svého díla vyjímám úsek o svém sedmiletém působení v městysi Peruci
, na něž vzpomínám vždy se zvláštními pocity.
Při nejlepší vůli jsem se nazachoval všem v tom místě, ale dnes při odstupu let mě to nijak nezarmucuje. Jsem si vědom, že i zde jsem pracoval jedině k dobru mládeže a občanstva.
Živě si připomínám slova veliké trpitelky Boženy Němcové, kteráž ve své předmluvě k obrazu ze života „Babička“ výslovně praví: „Na světě není člověka, který by se zachoval všem lidem.“
Příčinu nevraživosti a nepochopení shledávám v poválečné době, kdy líbivá hesla rozpalovala hlavy těch, kteří chtěli hned „dohonit Evropu“.
Láska k poctivé, nežistné a vytrvalé práci byla mi vrozena, doma i ve škole moudře vedena, a patřičně usměrňována.
V mých žilách po rodičích i prarodičích kolovala selská krev. Na mém vzeřzení byly patrny stopy českého venkova, a nedaly se nijak zastříti mým povoláním.
Bolestně se mě dotkla výtka, jež se k mému sluchu na Peruci donesla, že jsem nepřítelem stavu rolnického (rozumějme strany agrární!) jako věrný stoupenec politických zásad poctivého a nezištného Dra. Karla Kramáře.
Při pohledu zpět poznávám, že jsem vykonal pro zušlechtění a povznesení nejširších vrstev lidových daleko více, než ti volení tribunové lidu, kteří sedíce u plných mis žírnili na úkor toho dobrého a poctivého lidu venkovského.
Byl bych hřešil na památce svých drahých, kdbych byl neplnil jejich odkaz a jejich zářivý příklad! Mohl jsem býti nepřítelem toho lidu, z něhož jsem vyšel? Posudek ponechám těm, kteří jednou budou souditi o mé práci.
Ve stručném přehledu nastíním běh svého života před svým příchodem do Peruce.
Od svého dětství byl jsem veden ku práci tělesné i duševní. Práce doma, na poli, na mlatě a na louce, a po této práci ušlechtilá četba provázela moje dětství i jinošství.
Zářivým vzorem práce duševní byl mi můj děd se strany matčiny, uvědomělý sedlák, písmák, rozšafný hospodář, rychtář a starosta František Zábranský z Nučic. Byl to horlivý čtenář a honosil se velkou knihovnou, obsahově cennou.
Rovněž můj děd se strany otcovy Václav Kučera z rolnické usedlosti v Úhonicích čp. 5 měl na můj duševní vývoj značný vliv. Byl to muž bystrý, velmi pracovitý a pořádku milovný. Neúprosně popíral zlo. Nepohodnuv se s nehodným otcem jako vdovcem pro jeho nerovný sňatek, přestěhoval se s rodinou z rodného gruntu do chalupy, kterou si postavil na rozsáhlé zahradě, patřící k rodné usedlosti. Po smrti své ženy Anny, roz. Rajtolarové z rolnické usedlosti čp. 22 postoupil chalupu čp. 82 svému synu Václavovi, jenž vstoupil ve sňatek s Antonií Zábranskou, dcerou gruntovníka z Nučic čp. 27. V této chalupě jsem se dne 13.listopadu 1872 narodil.
Tento můj děd se vyznačoval neobyčejnou pamětí, a byl živou kronikou obce. Jeho potavé a živé vypracování z doby roboty a z let padesátých minulého staletí mocně působilo na moji vnímavou duši.
Jemná duše matčina vdechovala mi lásku k písním a pověstem národním a vštěpovala mi úctu k památkám předků.
Můj dobrý a starostlivý otec byl mi vzorem svědomitosti a pracovitosti.
Maje kolem sebe zářivé vzory práce, uvykl jsem pracovati svědomitě a vytrvale nejen duševně, ale též tělesně. I v mužných letech rád jsem se vracel od práce duševní ku práci tělesné, v níž jsem nalézal uklidnění a osvěžení, když zloba nepřátel a bledá závist můj život otrávily. Práce tělesná utužovala mé síly, abych silnější k dílu povznesl hlavu i pěst.
My děti venkova nemohli jsme všichni býti sedláky a řemeslníky. Mnozí z nás zvláštní shodou okolností byli nuceni, aby zaměnili rádlo a kladivo za knihu a pero.
Na studie jsem se dostal v dosti pokročilém věku. Byl jsem určen k řeznictví, ale na radu úhonického faráře Erazima Marčana a řídícího učitele Františka Krotila byl jsem dán na studie. Po dvouleté návštěvě měšťanské školy vstoupil jsem do nižší reálky v Praze, abych se po přání otcově připravil pro technické povolání. Byl v ten čas otec zaměstnán jako zručný zedník při udržování dráhy Kladensko-nučicské.
Proti jeho vůli i proti radě třídního profesora Dra. Viléma Kurze přihlásil jsem se ke zkoušce do učitelského ústavu v Praze a byl jsem za chovance ústavu přijat.
V povolání učitelském viděl jsem ideál života. Neodhrnul jsem oponu povolání, abych v ten čas bídu a živoření učitelů.
Za doby studií dostal jsem se na doporučení vzácného příznivce, „-táty studentů-“, prof. Dra. Gustava Müllera za domácího učitele do vážené rodiny soudce Jaroslava Machačky, synovce -vůdce národa- Dra F. L. Riegra.
Toto prostředí mocně působilo na můj vývoj duševní. Pokrokové hnutí let devadesátých, památná zemská jubilejní výstava a usnadněná návštěva Národního divadla uvedly mě do rušného života studentského.
Pořádání slavností národních, akademií a ochotnických divadelních představení v mém rodišti našlo ve mně nadšeného harcovníka.
V 19. roce svého věku sehrál jsem po rozumu kritiky „s neobyčejným zdarem a pochopením“ hlavní úlohu v Šamberkově vlastenecké hře Josef Kajetán Tyl.
První veřejnou přednášku jsem proslovil o prázdninách r. 1893 při slavnostní akademii na paměť stoletých narozenin pěvce „Slávy Dcery“ Jana Kollára. Současně se mnou se představil našim občanům v divadelní frašce a potom zapěním písní posluchač umělecko-průmyslové školy Otokar Mařák, vrstevník věkem, potomní věhlasný tenorista Národního divadla.
Po pětiletém působení na školách obecných, Bilichov, Týnec Panenský, působil jsem přes dvacet let na měšť. školách lounských. Všude jsem se činně zúčasnil života kulturního, společenského a národního.
O mé úspěšné práci školní i mimoškolní svědectví vydaly díky i uznání z kruhů rodičovských, obecních zastupitelstev i úřadů školních.
Nezmiňuji se na tomto místě o své činnosti dozorčí ve školním okrese příbramském, kdež plně byla uznána a oceněna moje práce veškerým učitelstvem, veřejností, tiskem i nejvyšším úřadem školním.
Jedině Peruc
až na ojedinělé případy nepochopila moji snahu. Sedm let, ztrávených na tomto místě, pokládám za nejchmurnější kapitolu svého života.


PS. Text pana ředitele Kučery jsem prostě přepsal, bez úprav a oprav, v pravopisu doby, ve které byly paměti psány. Ve II. kapitole se již dočtete o jeho pobytu a působení u nás na Peruci, o otevření měšťanské školy, učitelích, žácích, úřednících i obyvatelích obce. A máte se na co těšit, dnešní text je 8 stránek ručního textu a vzpomínkový sešit jich má 84.

Diskuze

 

Část 1.

Část 2.

Část 3.

Část 4.
Část 5.

Část 6.

Část 7.

Část 8.

Část 9.

Část 10.

Část 11.  


Pokračování příště.

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde