iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
OD ZEMĚ K NEBESŮM
příroda a architektura

Radek Kučea
Peruc
Galerie u Plazíka

31. 8. - 3. 11. 2024
Výstava fotografií lounského autora, který si zamiloval pohled na svět skrz hledáček fotoaparátu.
Vernisáž výstavy 31. 8. 2024 v 15 hod.
Otevřeno so, ne, sv od 10 do 17 hod.
PLAKÁTEK

Josef Dvořák
a Marie Formáčková
kino Peruc
Pátek 8. 11. 2024
19 hod.

Zábavná talk show
Vstupné 150 Kč
PLAKÁTEK

Herní odpoledne
s deskovkami

Peruc - knihovna
11.11.2024
16:30 - 18:00 hod.

Příjemný odpoledne u deskových a karetních her.
PLAKÁTEK

Vánoční tvoření
Peruc - knihovna
16.11.2024
14:00 hod.

Knihovna a R&DF vás zvou na tvoření vánočních ozdob, svícnů, dekorací a dalšího.
PLAKÁTEK

Recykliteratura
Města a obce čtou

Peruc - knihovna
2.12.2024
17:00 hod.

Kreativní dílna s lektorkou Karolínou Homonai.
PLAKÁTEK

-.-.-.-.-.-.-.-.-.-

Kino Peruc

Buffalo Kids
Neděle 3. 11.
15:30 hod.

Animovaný, dobrodružný. Irští sirotci Mary a Tom připlouvají do New Yorku a doufají, že je čeká nový, lepší život po boku strýčka z Kalifornie. Jenže strýček je v přístavu nečeká. Co teď? Mary a Tom udělají jedinou možnou věc. Rozhodnou se za strýčkem vydat sami, i když to znamená cestu přes celou Ameriku. Nemají ani floka, připojí ke skupině sirotků…  Španělsko / 2024 / 82 min.
Mládeži přístupný

Vstupné 50 Kč

Já, padouch 4
Neděle 17. 11.
15:30 hod.

Animovaný, dobrodružný, rodinný, komedie. Nejslavnější animovaný zlosyn se vrací! Ve čtvrtém díle série Já, padouch byste nechtěli být v Gruově kůži. Nejen že do jeho už tak velké rodiny přibylo další dítě, které mu brnká na nervy. Z vězení navíc uprchnul jeho letitý nepřítel, který má na Grua a jeho rodinu opravdu velkou pifku. USA / 2024 / 94 min.
Mládeži přístupný

Vstupné 50 Kč

Sobík Niko: Cesta za polární září
Neděle 24. 11.
15:30 hod.

Animovaný, rodinný. Sobík Niko celý život sní o tom, že se jednou stane vánočním sobem v Santově letce přesně jako jeho tatínek. Má to přece v genech! Netuší však, že se na volné místo v sobím spřežení hlásí i Stella. Přestože jsou rivalové, Niko se s ní spřátelí a prozradí jí kód pro vstup k vzácným Santovým saním. Netuší však, že Stella svou přízeň jen předstírá a ve skutečnosti chce saně ukrást a zničit tak Vánoce. Finsko-Německo-Irsko-Dánsko / 2024 / 86 min.
Mládeži přístupný

Vstupné 50 Kč

MIKI
Pátek 29. 11.
19:00 hod.

Thriller, drama, akční. Příběh muže, který se vrátí ze zahraničí zpět do své rodné vesnice, do země, která se rychle mění a ve které se otevírají nové velké možnosti i v oblasti organizovaného zločinu. Miki, původním povoláním řidič autobusu, v sobě postupně objeví a aktivuje schopnosti k tomu, aby vybudoval jednu z největších a nejobávanějších mafiánských skupin v zemi. Slovensko-Česko / 2024 / 106 min.
Nepřístupný do 15 let

Vstupné 100 Kč

_:_:_:_:_

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Serzona skončila.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
sezona skončila
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
sezona skončila
červen - září, úterý - neděle 10.00 - 18.00 h.,
květen a říjen, pátek - neděle 10.00 - 18.00 h.
 
PLAKÁTEK

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Školy arrow Z mých pamětí I - vzpomínky ředitele Kučery
Z mých pamětí I - vzpomínky ředitele Kučery
Napsal Plazík st.   
Středa, 30 prosinec 2009
14.9.2009

Nedávno jsem na těchto stránkách i v Peruckém zpravodaji zakončil výpisky ze sokolské kroniky. Asi před rokem jsem od známého dostal starý černý sešit a v něm paměti prvého ředitel perucké měšťanky. Vraťme se s ním do let po 1. světové válce.

Titulní strana
První strana

= Z mých pamětí =


(část Peruc)
 

Karel A. Kučera

- . - . - . - . - . - . -

 

Milému druhu v povolání
 
Miloslavu Přítelovi

za mnohaleté srdečné přátelství



 

I. kapitola

 

     V podzimu svého života předsevzal jsem si napsati svoje Paměti, a úkolu toho ujal jsem se s opravdovou vážností a přísností.
Pohlížeje zpět, mohu vpravdě napsati, že celý můj život se vyznačoval usilovnou a cílevědomou prací ve prospěch dobra. Šlechtiti a vzdělávati mládež, býti rádcem a vůdcem vychovatelů a učitelů bylo ideálem mého života.
Ve svých obšírných Pamětech jsem vylíčil život na našich školách národních za posledních padesát let, náš život veřejný i společenský, jehož jsem se platně zúčastnil.
Byl jsem si vědom, že povolání národního učitele nekončí jenom ve škole, ale že jest jeho mravní povinností pracovat také kulturně a sociálně mimo školu. Nemiloval jsem těch, kteří pokládali učitelství jenom za prostředek zaopatřovací, a nečinně pohlíželi na práci mimo školu.
Z obsáhlého svého díla vyjímám úsek o svém sedmiletém působení v městysi Peruci
, na něž vzpomínám vždy se zvláštními pocity.
Při nejlepší vůli jsem se nazachoval všem v tom místě, ale dnes při odstupu let mě to nijak nezarmucuje. Jsem si vědom, že i zde jsem pracoval jedině k dobru mládeže a občanstva.
Živě si připomínám slova veliké trpitelky Boženy Němcové, kteráž ve své předmluvě k obrazu ze života „Babička“ výslovně praví: „Na světě není člověka, který by se zachoval všem lidem.“
Příčinu nevraživosti a nepochopení shledávám v poválečné době, kdy líbivá hesla rozpalovala hlavy těch, kteří chtěli hned „dohonit Evropu“.
Láska k poctivé, nežistné a vytrvalé práci byla mi vrozena, doma i ve škole moudře vedena, a patřičně usměrňována.
V mých žilách po rodičích i prarodičích kolovala selská krev. Na mém vzeřzení byly patrny stopy českého venkova, a nedaly se nijak zastříti mým povoláním.
Bolestně se mě dotkla výtka, jež se k mému sluchu na Peruci donesla, že jsem nepřítelem stavu rolnického (rozumějme strany agrární!) jako věrný stoupenec politických zásad poctivého a nezištného Dra. Karla Kramáře.
Při pohledu zpět poznávám, že jsem vykonal pro zušlechtění a povznesení nejširších vrstev lidových daleko více, než ti volení tribunové lidu, kteří sedíce u plných mis žírnili na úkor toho dobrého a poctivého lidu venkovského.
Byl bych hřešil na památce svých drahých, kdbych byl neplnil jejich odkaz a jejich zářivý příklad! Mohl jsem býti nepřítelem toho lidu, z něhož jsem vyšel? Posudek ponechám těm, kteří jednou budou souditi o mé práci.
Ve stručném přehledu nastíním běh svého života před svým příchodem do Peruce.
Od svého dětství byl jsem veden ku práci tělesné i duševní. Práce doma, na poli, na mlatě a na louce, a po této práci ušlechtilá četba provázela moje dětství i jinošství.
Zářivým vzorem práce duševní byl mi můj děd se strany matčiny, uvědomělý sedlák, písmák, rozšafný hospodář, rychtář a starosta František Zábranský z Nučic. Byl to horlivý čtenář a honosil se velkou knihovnou, obsahově cennou.
Rovněž můj děd se strany otcovy Václav Kučera z rolnické usedlosti v Úhonicích čp. 5 měl na můj duševní vývoj značný vliv. Byl to muž bystrý, velmi pracovitý a pořádku milovný. Neúprosně popíral zlo. Nepohodnuv se s nehodným otcem jako vdovcem pro jeho nerovný sňatek, přestěhoval se s rodinou z rodného gruntu do chalupy, kterou si postavil na rozsáhlé zahradě, patřící k rodné usedlosti. Po smrti své ženy Anny, roz. Rajtolarové z rolnické usedlosti čp. 22 postoupil chalupu čp. 82 svému synu Václavovi, jenž vstoupil ve sňatek s Antonií Zábranskou, dcerou gruntovníka z Nučic čp. 27. V této chalupě jsem se dne 13.listopadu 1872 narodil.
Tento můj děd se vyznačoval neobyčejnou pamětí, a byl živou kronikou obce. Jeho potavé a živé vypracování z doby roboty a z let padesátých minulého staletí mocně působilo na moji vnímavou duši.
Jemná duše matčina vdechovala mi lásku k písním a pověstem národním a vštěpovala mi úctu k památkám předků.
Můj dobrý a starostlivý otec byl mi vzorem svědomitosti a pracovitosti.
Maje kolem sebe zářivé vzory práce, uvykl jsem pracovati svědomitě a vytrvale nejen duševně, ale též tělesně. I v mužných letech rád jsem se vracel od práce duševní ku práci tělesné, v níž jsem nalézal uklidnění a osvěžení, když zloba nepřátel a bledá závist můj život otrávily. Práce tělesná utužovala mé síly, abych silnější k dílu povznesl hlavu i pěst.
My děti venkova nemohli jsme všichni býti sedláky a řemeslníky. Mnozí z nás zvláštní shodou okolností byli nuceni, aby zaměnili rádlo a kladivo za knihu a pero.
Na studie jsem se dostal v dosti pokročilém věku. Byl jsem určen k řeznictví, ale na radu úhonického faráře Erazima Marčana a řídícího učitele Františka Krotila byl jsem dán na studie. Po dvouleté návštěvě měšťanské školy vstoupil jsem do nižší reálky v Praze, abych se po přání otcově připravil pro technické povolání. Byl v ten čas otec zaměstnán jako zručný zedník při udržování dráhy Kladensko-nučicské.
Proti jeho vůli i proti radě třídního profesora Dra. Viléma Kurze přihlásil jsem se ke zkoušce do učitelského ústavu v Praze a byl jsem za chovance ústavu přijat.
V povolání učitelském viděl jsem ideál života. Neodhrnul jsem oponu povolání, abych v ten čas bídu a živoření učitelů.
Za doby studií dostal jsem se na doporučení vzácného příznivce, „-táty studentů-“, prof. Dra. Gustava Müllera za domácího učitele do vážené rodiny soudce Jaroslava Machačky, synovce -vůdce národa- Dra F. L. Riegra.
Toto prostředí mocně působilo na můj vývoj duševní. Pokrokové hnutí let devadesátých, památná zemská jubilejní výstava a usnadněná návštěva Národního divadla uvedly mě do rušného života studentského.
Pořádání slavností národních, akademií a ochotnických divadelních představení v mém rodišti našlo ve mně nadšeného harcovníka.
V 19. roce svého věku sehrál jsem po rozumu kritiky „s neobyčejným zdarem a pochopením“ hlavní úlohu v Šamberkově vlastenecké hře Josef Kajetán Tyl.
První veřejnou přednášku jsem proslovil o prázdninách r. 1893 při slavnostní akademii na paměť stoletých narozenin pěvce „Slávy Dcery“ Jana Kollára. Současně se mnou se představil našim občanům v divadelní frašce a potom zapěním písní posluchač umělecko-průmyslové školy Otokar Mařák, vrstevník věkem, potomní věhlasný tenorista Národního divadla.
Po pětiletém působení na školách obecných, Bilichov, Týnec Panenský, působil jsem přes dvacet let na měšť. školách lounských. Všude jsem se činně zúčasnil života kulturního, společenského a národního.
O mé úspěšné práci školní i mimoškolní svědectví vydaly díky i uznání z kruhů rodičovských, obecních zastupitelstev i úřadů školních.
Nezmiňuji se na tomto místě o své činnosti dozorčí ve školním okrese příbramském, kdež plně byla uznána a oceněna moje práce veškerým učitelstvem, veřejností, tiskem i nejvyšším úřadem školním.
Jedině Peruc
až na ojedinělé případy nepochopila moji snahu. Sedm let, ztrávených na tomto místě, pokládám za nejchmurnější kapitolu svého života.


PS. Text pana ředitele Kučery jsem prostě přepsal, bez úprav a oprav, v pravopisu doby, ve které byly paměti psány. Ve II. kapitole se již dočtete o jeho pobytu a působení u nás na Peruci, o otevření měšťanské školy, učitelích, žácích, úřednících i obyvatelích obce. A máte se na co těšit, dnešní text je 8 stránek ručního textu a vzpomínkový sešit jich má 84.

Diskuze

 

Část 1.

Část 2.

Část 3.

Část 4.
Část 5.

Část 6.

Část 7.

Část 8.

Část 9.

Část 10.

Část 11.  


Pokračování příště.

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde