13.9.2009
V Galerii u Plazíka na Peruci byla v sobotu 12.září 2009 vernisáží zahájena již desátá výstava v této soukromé galerii amatérské fotografie. Své dílka zde představuje Louňák, profesionální hasič ČT a nadšený filmař a nyní také fotograf, Petr Srkal.
V odpoledních hodinách druhé záříové soboty se sešlo na dvorku starého peruckého domu asi 30 návštěvníků vernisáže výstavy "tak to vidím já". Po přívítání majitelem galerie si všichni vyslechli připravený kulturní program. Nejdříve se představilo smíšené kvarteto lounského Kvítku, ReMiLeTo. Předneslo dvě krásné skladby ze svého repertoáru. Ihned po nich se ozval J.S.Bach v podání violončelistky, zástupkyně ředitele ZUŠ Beroun, paní Jany Krausové. Nádherné zahájení vernisáže. Poté představila autora fotografií Petra Srkala jedna z jeho modelek, slečna Iveta. Zde je její řeč:
Vážené dámy, vážení pánové, všichni autorovi příbuzní a příznivci,
dovoluji si vás přivítat na této první, zásadní exhibici fotografického díla Petra Srkala.
Úvodem se na krátkou chvíli zastavím u způsobu vzniku tohoto díla.
Obvyklé postupy autor, věren své povaze, opomíjí. Takže nejprve dohodne termín výstavy a nemá pro ni kompletní materiál. Teprve potom, pod velkým tlakem, fotografuje a poslední dny před instalací téměř nespí, aby všechno vyšlo. Výsledek račte posoudit sami.
Kdyby někdo mohl během několika posledních let sledovat vývoj Petrovy tvorby, zaznamenal by asi toto: od počátečních snímků, pořízených pouhým zastavením videozáznamu, přes hluboké studium teorie techniky fotografování, ostření, svícení, počítačového zpracování, pořizování potřebného vybavení a mnoha tisíc nedokonalých snímků, došel až k dnešnímu dni.
V neposlední řadě na této dlouhé cestě poznává, že on sám, postižený daltonovým syndromem, tedy sníženým barvocitem, nebude nikdy tvořit skvělé barevné kompozice. Jeho dílo tedy mohou ocenit úplně všichni.
Postupem času se dále tříbí Petrova vizuální fantazie a zaznamenává objekty, které dříve neviděl. Většinu jeho současné práce tvoří studiové fotografie.
A dnes máte i vy možnost se podívat, co Petr vytvořil.
Následovala druhá polovina kulturního programu, ReMiLeTo zazpívalo další dvě krásné písně a paní Krausová odvážně a nádherně zahrála na jedno violončelo skladbu kvarteta Apokalypsa. Několik slov autora a společný přípitek ukončil zahájení výstavy a všichni si mohli prohlédnou vystavené fotografie na stěnách galerie i velký plakát Klouzáků na pultě, který též vytvořil Petr Srkal.
Na svých fotografiích představuje Petr Srkal , který se narodil v r. 1963 v Lounech, kde dodnes žije a tvoří, portréty, akty i záběry z práce ve svém ateliéru. Hodně zajímavá je komponovaná fotografie A bude hůř. Je obdivuhodná jeho ateliérová práce.
Vždyť povoláním hasič s fotografováním začal relativně nedávno (asi před třemi lety), kdy si pořídil nynější fotoaparát Nikon D70 a samostudiem a mnoha pokusy se propracoval na současnou úroveň. Do té doby se věnoval především natáčení, nejdříve na analogové, později se propracoval až k profesionální digitální technice a jeho práce mají velmi dobrý ohlas. V současné době jako jeden z prvních v okrese Louny natáčí videozáznam na Blue-ray a technické zázemí neustále modernizuje. Právě práce na střihu filmu jej naučila vidět a chtít zaznamenat obraz staticky.
Nejvíce jej okouzlují lidé. Lidské tělo s jeho detaily a nedokonalostmi, výraz obličeje, nálada. Proto v jeho tvorbě mají nemalé zastoupení akty. Nelze opominout ani jeho nelehkou dokumentární práci pro divadelní soubor Klouzák Postoloprty.
Petr je nadšený amatér, který má před sebou ještě mnoho nezpracovaných námětů a nápadů. Podle právě vystavovaných fotografií vidíme, že se je na co těšit.
Výstava "tak to vidím já" bude přístupná o víkendech až do 31.října 2009.
FOTO z vernisáže.
A zde jsou snímky od kamaráda Luba: FOTO z vernisáže.
|