You are here: Hlavní strana 
Fotbal na Peruci Velikonoční vycházka
Fotbal na Peruci Velikonoční vycházka | Velikonoční vycházka |
| Napsal Plazík st. | |
| Středa, 30 prosinec 2009 | |
|
15.4.2009 Tak jsem se více než po roce zase vydal kolem peruckého hřbitova na Hájka a dále, podél přibývajících kilometrovníků pražsko-duchcovské dráhy. Cílem byla vzácná pomátka nad Hřivčicemi. Na této stránce jen o procházce po pomlázkových dopoledních návštěvách, velikonočním pondělím odpolednem, s počasím vskutku červnovým. Rána jsou sice chladná, ale dennní teploty se šplhají dosti přes dvacítku. A k tomu blankytně modrá obloha. Ale pojďme se projít jarní, předčasně rozpučelou krajinou.Jak jsem již napsal, za peruckým hřbitovem jsem došel až k polnímu přejezdu zdejší železniční tratě, na které jsou jasně vidět známky prací na její totální automatizaci. Zanedlouho zde již nebudou výhybkáři, hradláři, pakrové, výpravčí a ani náčelníci. Rodina ajzlpoňáků, ve které jsem vyrůstal ve svém dětství a mládí, pomalu mizí.  Pokračuji dál po Hájkách, tentokráte nejdu až k dominantnímu peruckému vodojemu, do kterého již neproudí voda z dýbeřských pramenů, ale stále podél trati mezi osetými i zelenajícími se lány z jedné strany a rozkvetlou, ale notně zanedbanou třešňovkou z druhé. Docházím až nad pomalu rozebíraný vechtr, ve kterém jako poslední bydleli Heřmanovi, ale původní cesta k němu je zoraná. Pokračuji dál po horní mezi k borovému hájku a přicházím na cestu, vedoucí do Hřivčic. Tato ves se rozprostírá pode mnou a opět rýhy čerstvě osetých polí, jakoby chtěli určit další směr mé cesty. Ale já mířím za již zmíněnou památkou a po prohlídce tohoto magického místa se vracím, tentokráte pod tratí zpět k Peruci. Procházím blíže kolem rozkvetlých třešní, švestek i trnek s květy lákajícímí k jarní hostině včelstva z okolí. Krásně zelené nové jehličí se stkví též na modřínech, které jako jediné na zimu své pichlavé ozdoby schazují. Svěží zelení pučí i větévky všech dalších stromů a keřů. Druhou polovinu cesty zpět jdu jako za klukovských let po kolejích a poté scházím do spodní třešňovky. Ta je upravenější, ale na starých stromech je znát její dlouhověkost. Ale to již vcházím na Peruc a má odpolední vycházka, plná jarní svěžesti, končí. Jistě asi víte, co bylo mým hlavním cílem, ale o tom až příště. |
| < Předch. | Další > |
|---|
