You are here: Hlavní strana 
Plazíkovo digifoto OBČANÉ DISKUTOVALI SE ZÁSTUPCI LESNÍ SPRÁVY
Plazíkovo digifoto OBČANÉ DISKUTOVALI SE ZÁSTUPCI LESNÍ SPRÁVY | OBČANÉ DISKUTOVALI SE ZÁSTUPCI LESNÍ SPRÁVY |
| Napsal Honza | |
| Neděle, 10 březen 2002 | |
|
10.3.2002 ALE KÁCET SE BUDE DÁL Ve středu 27. února 2002 měli všichni občané možnost veřejně se vyjádřit k systematickému kácení peruckého lesa, k němuž v posledních letech dochází. (Další názor účastníka besedy). Obec Peruc uspořádala přednášku s veřejnou diskuzí na téma „Lesní hospodářství, jeho ochrana a obnova“ a pozvala na ni ing. Šíra, vedoucího lesní správy Lesů ČR, závod Litoměřice se sídlem ve Velemíně, v jehož kompetenci se celá záležitost nachází. Ing. Šír měl tedy rozhodně co vysvětlovat. Bohužel valné většině občanů Peruce a přilehlých obcí je zřejmě osud jejich lesa lhostejný, neboť návštěvnost byla žalostná. Naštěstí se jich několik našlo občanů a nutno říci, že panu Šírovi nic nedarovali.Ten nejprve důkladně představil svého zaměstnavatele. Zřizovatelem je Ministerstvo zemědělství, generální ředitelství sídlí v Hradci Králové, závod Litoměřice spravuje 16 revírů, ten perucký, od Loun až k Libochovicím, má označení 06 a revírníkem je tu pan Václav Bureš z Levous. Lesy ČR, s.p., nejsou majitelem lesů, jsou jeho „správcem s právem hospodaření k lesu“. Vlastní výkon tohoto hospodaření je vykonáván „na základě smluvního vztahu se smluvními partnery.“ To znamená, že „obnovu a ochranu lesa“ (přeloženo do běžného jazyka- kácení a výsadbu) na Peruci vykonává Lesní a.s. Litoměřice, jež byla na besedě zastoupena panem Elmanem z Peruce. Vše podle plánu a zákona To vše se děje na základě desetiletého lesního hospodářského plánu (nyní 1997-2006), který vypracovává Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, a řídí tzv. „lesním zákonem“ č. 289/1995. Tento zákon mj. zakazuje „úmyslnou těžbu mýtní“ (tzv. obnovovací) u lesního porostu mladšího 80 let. Perucký les ale je (anebo byl?) prý již starý okolo sta let. Komu se to nezdálo, dostal vysvětlení, že např. smrku se na některých peruckých stanovištích nedaří (opukové podloží, srážkový stín) a proto jeho kmeny vypadají mnohem mladší. „Les věkem nad sto let ztrácí na své kvalitě,“ objasnil ing. Šír. Na dotaz, jak by definoval výraz „kvalita“, odpověděl samozřejmě, že je tím myšlena kvalita dřeva. Důrazně však odmítl, že by těžbu prováděli pro zisk. To bylo v rozporu s jeho předchozími slovy, podle nichž národní podnik Lesy ČR nedostává žádné finance ze státního rozpočtu a musí si na sebe vydělávat sám. „Velikost holé seče nesmí překročit 1 ha,“ uklidňoval ing. Šír a jen neochotně přiznával, že těchto sečí může být s dodržením stanoveného odstupu nepočítaně. „Lesní zákon nám přikazuje zalesnění holiny do 2 let, nepřekročení celkové výše těžby na 10 let a dodržení výchovy lesa,“ bránil se. Svědci potvrdili, že loňské holiny jsou už poctivě hloubkově zorány a připraveny pro sazečky. „Do pěti let tu budete mít krásný zdravý les,“ uklidňoval. Přítomné však příliš neuklidnil, protože přiznal, že „kácet se bude samozřejmě dál“. Ještě 23 hektarů . V té chvíli se do diskuze zapojil pan Elman, který sdělil,že zde není les ochranný, naopak, jedná se o „hospodářský les“, určený k hospodaření a občané si prý musí vybrat- buď nemocný prales bez zásahů, nebo čistý les s nutnými zásahy. Navíc připomněl skutečnost, že dřevo je zatím nenahraditelným materiálem. Někteří však protiargumentovali nebývalým rozsah nynější těžby, který je v nepoměru k malé rozloze zdejších lesů. Perucký starosta pan Vilhelm, jenž svůj negativní názor na aktivitu „lesáků“ vyjádřil diplomatickými prostředky hned v úvodu, na to reagoval také. Informoval o své snaze převést tento les pod status tzv. biokoridoru, pod nímž by se mu již dostávalo jakéstakés ochrany, což ale zmařil nedostatek finančních prostředků. Navíc zde prý existovala snaha OÚ Litoměřice zvětšit přírodní park Dolní Poohří až k Lounům, což by zahrnulo i údolí Débeřského potoka až k Mlýnskému rybníku nedaleko Peruce. Podle slov ing. Šíra o to ale lounský okresní úřad neprojevil zájem. Pak padlo to, co občany zajímalo asi nejvíce a příliš je nepotěšilo. Zatím bylo v celém revíru 06 vytěženo přibližně 100 ha a do roku 2006 to bude dalších 23 ha. Z toho ještě 7 ha letos. Holina z těžby za těchto 10 let tedy bude 123 ha. Nutno dodat, že tyto údaje poskytli bez vytáček sami pánové Šír a Elman. Po kritice se ale ing. Šír dočkal i uznání. Renovovaná studánka v „Lázních“, zastřešené odpočívadlo na Krásné vyhlídce, revitalizace Mlýnského rybníka a návrat jedle na Peruc- to vše financovaly „jeho“ Lesy ČR. Pozůstatek minulosti? Závěrem zavládl konsensus, že vzniklou situaci zavinily, jak jinak, chyby minulosti, kdy byla obnova peruckého lesa zanedbávána. Proto dnes musí být obnovovací těžba tak masivní. Nevyřčenou otázkou zůstalo, na kolik jsou oba pánové v této minulosti namočeni. Jak tedy celou besedu zhodnotit? Kdo čekal dramatický obrat a zastavení těžby, byl naivní. Jisté je ale jedno, je dobře, že se setkání občanů se zástupci lesní správy uskutečnilo a patří dík peruckému Obecnímu úřadu, že ho zorganizoval. V bezchybně fungující občanské společnosti by však veřejné mínění donutilo odpovědné činitele vysvětlovat okolnosti již před takovým zásahem. Je totiž bez diskuze, že lesy patří k trvalým přírodním hodnotám a přirovnání lesu k zemědělskému porostu, které použil jeden z diskutujících, je naprostým nepochopením funkce lesa v krajině. Doufejme tedy, že se ho na Peruci ještě dožijeme. ( Jan Vnouček, podklad ke článku ve Svobodném hlase) |
| < Předch. | Další > |
|---|
