Černá kronika Sokol Peruc 110. výročí založení - zajímavé věty 7 | Sokol Peruc 110. výročí založení - zajímavé věty 7 |
| Napsal Plazík st. | |
| Středa, 30 prosinec 2009 | |
|
6.3.2009 Perucký Sokol vstoupil do roku 1938, roku X. Sletu všesokolského v Praze, s velkým nadšením. Kroniku již vzorně vedla Aloisie Halaburdová, akademická malířka ALHAL. Na valné hromadě 30. ledna byli zvoleni: starosta M. Přítel, místostarosta V. Kopecký, náčelník br. F. Vítoch, náčelnice M. Dolejšová, vzdělavatel J. Mžourek a zdravotník Mudr. A. Brabec. Dalšími členy výboru byli J. Dolejš, M. Major, J. Třeska, F. Francl, V. Kořínek, J. Tůma, A. Kuželka, M. Prajzlerová a Alhal. Již týden před tím proběhly tradiční Šibřinky v rázu V říči loutek a to jak pro dospělé, tak v neděli pro děti. Koncem února se hrála veselohra Pytel neštěstí a 6. března proběhla vzpomínková slavnost na T. G. Masaryka. Na členském večeru 22.března s ukázkou sletových cvičení recitovaly dorostenky.Ke sletu byla směrována většina dalších akcí, cvičilo se na okrskovém cvičení ve Vrbně a župním sletu v Lounech. Již 18. června odjíždí k vystoupení na sletě žáci, které následují 25. června dorost. Ženy a muži se přesunují do Prahy 2. července. Na sletu cvičilo z perucké jednoty 9 mužů, 10 žen, 6 dorostenců, 7 dorostenek, 11 žáků a 8 žákyň. V průvodu Prahou bylo 15 mužů a 11 žen. Do perucké kroniky se podpsal sám pan president E. Beneš.
V roce 1938 proběhlo 16 výborových a 2 členské schůze. Cvičitelský sbor se skládal z bratrů a sester: Vítoch, Dolejšová, Kořínek, Krupka, Lapáček, Koutník ml., Mžourek, Šťálíková, Jordánová, Křídlová, Jirásková a Alhal. Cvičilo 24 žáků, 43 žákyň, 13 dorostenců, 16 dorostenek, 10 mužů a 9 žen. Stav členstva byl 91 muž a 40 žen. Bylo 19 proslovů a sehrány 2 hry (režiséři Volák a Tomšů). Knihovna měla téměř 400 svazků a bylo odebráno 35 časopisů a věštníků. Příjem Jednoty byl 4715 Kč, výdaje 3546 Kč a čisté jmění 44.761 Kč. Je samozřejmé, že kronika Sokola Peruc se na svých stránkách věnuje událostem této neblahé doby. Z roku 20. výročí ČSR se stal rok bolesti, utrpení a pokoření. Od jarního neklidu obav a obraných příprav situace dospěla k opuštění spojenců v zájmu zachování míru v Evropě. Mnoho bratrů a sester z pohraničí muselo opustit své domovy. Na pomoc Jednota spolu ze školou zřídila Babiččinu komoru a ve sbírce schromáždila potraviny, šatstvo, hračky a knihy pro děti. Zasláno bylo 750 Kč. Při mobilizaci rukovalo z Jednoty 5 bratří a hlídky na nádraží konalo 13 bratří. Ihned 8.ledna 1939 se konala valná hromada, byl zvolen nový starosta V. Kořínek, místostarosta J. Tuma i další funkcionáři. 20.ledna ve společenském večeru Nejkrásnější a nejbolestnější doba roku 1938 byly zacvičeny ukázky ze sletu, ale také předneseny písně a verše k podzimní tragedii.
Čtrnáctého března se rozhodlo osamostatnit Slovensko a téhož den odjíždí prezident Hácha do Berlína k jednání s A. Hitlerem. Patnáctého března přestoupilo německé vojsko naše hranice k obsazení země České a Moravsko-Slezké. Do naší obce přišlo německé vojsko 25.3.1939 a v obci pod vedením starosty J. Tumy byl naprostý klid.
Z TISKU: SOKOL ROZPUŠTĚN A byla válka, hrozná, utrpení plná. Již v roce 1939 byly zakázány zábavy a Valná hromada a v roce 1941 o Velikonocích Sokol rozpuštěn. Veškerý majetek měl přejít do rukou nenáviděných Němců. Laskavostí p. vrch. stržm. Štumpfa oddáleno odevzdání Sokolovny na nejzašší den a některé věci mohly být uklizeny do bezpečí. Opona divadla visela v domě č. 163 (Sokolská ul. - u Havlíků-Růžků-Horčičků) na dveřích jako závěs, v témže domě byl prapor a v klavíru na půdě kronika. A jak se říká, že pod svícnem je tma, byla v tom domě četnická stanice. |
| < Předch. | Další > |
|---|
