1.3.2002
Středeční debaty o stavu lesa na Peruci se zúčastnila i redaktorka Deníku Lučan, T, Vavřínová. Zde je její pohled .
Hojné kácení lesů kolem Peruce vedlo až k veřejné debatě
Deník Lučan - 1.3.2002
Peruc - Zásadní rozdíl
v názorech i zájmech projevila středeční veřejná diskuze občanů Peruce
s ředitelem Lesů ČR, Lesní správy Litoměřice. Ředitele správy, jež
sídlí ve Velemíně pod Milešovkou, pozvali představitelé obce. "Lidé
nás osočují z nezájmu o naše lesy, proto jsme se rozhodli pro veřejnou
debatu, jíž se mohli zúčastnit všichni zájemci z městečka," řekla perucká místostarostka Helena Halamová.
Lesní revír Peruc spravuje revírník Václav Bureš. Revír začíná právě
na Peruci a patří do něj lesy a háje až k Lounům a část CHKO České
středohoří. Zástupci lesní společnosti, kteří pro státní správu a podle
jejích pokynů v lese provádějí těžbu, ujistili lidi v sále, že žádné z
pravidel, která kontrolují i pracovníci referátu životního prostředí
Okresního úřadu Louny, nebylo při hospodaření v lesích kolem Peruce
porušeno.
Mezi lesy, jež městečko obklopují, je i padesát
hektarů obecních, zbytek patří státu. Přesto však vysvětlení ředitel
lesní správy obyvatele Peruce málo uspokojilo. "Zdá se, že v předchozím desetiletí se kácení poněkud opomnělo a nyní se nám všem zdá, že lesů kolem obce padá příliš mnoho," zformuloval starosta Peruce Josef Vilhelm stanovisko a pocity většiny přítomných. Nicméně, lesní správa má svá pravidla. "Vzdali jsme se státních dotací a musíme být soběstační,"
vysvětlil podstatu problému ředitel V. Šír. Se svými posluchači si
vzájemně vyjasnil, co je tzv. mýtní zralost porostů, kdy stromy už
přestávají přirůstat a kdy naopak už vysokým stářím dřevo ztrácí na
kvalitě. Lesy pak je musí prodat jako palivové, což pro ně představuje
výrazné finanční ztráty.
Nejsmutnější mezi účastníky besedy byly obyvatelky Lesní ulice. "Měla jsem dříve les za plotem, ale teď se podívám z okna a vidím holou pláň," stěžovala
si jedna z nich. Ujištění odborníků, že les se sází pro vnuky, je sice
pravdivé, ale pro účastníky besedy, kde dominovali padesátiletí mezi
několika mladými, je to slabá náplast.
Řešení nejpalčivějšího problému, kácení na Malalech, jež navazuje na Lesní ulici, by mohla přinést směna lesa. "Jde o část lesa, jež před zahájením těžby sloužila jako vycházková a odpočinková zóna," vysvětlila
Halamová. Podle pamětníků tady vedla lesem souběžně se silnicí cesta,
na níž byla odpočivadla s lavičkami, chodili sem důchodci nebo maminky
s kočárky. "Výměnu části státního lesa za obecní zákon umožňuje,"
připustil L. Šír. Dodal, že nelze měnit hektar za hektar, ale
směrodatná je cena porostu, stanovená úředním odhadem. K tomu je nutná
hromada povolení. "Navrhneme toto řešení zastupitelstvu," ujistila
H. Halamová. Pokud už musí lesy kolem podléhat schválenému režimu, bude
pro všechny jistě lepší, když obec část lesa, vzdálenější od městečka
vymění se státem za tu, jež bezprostředně přiléhá k domům. Tam pak už o
kácení a celém režimu hospodaření bude rozhodovat obec. Podobně řídí
režim ve svých 35 hektarech lesa například Obecní úřad v Domoušicích a
sklízí obdiv všech návštěvníků této části Podlesí.
Miroslav Blažek
|