You are here: Hlavní strana 
Plazíkovo digifoto Kounovské řady stále záhadné
Plazíkovo digifoto Kounovské řady stále záhadné | Kounovské řady stále záhadné |
| Napsal Plazík st. | |
| Středa, 30 prosinec 2009 | |
|
15.10.2008 21.9.2008 rozbil svůj štáb v Peruci v hotelu u Skota tým složený z badatelů několika záhadologických organizací KPU (Plzeň, Domažlice,Olomouc), FFC (Otvovice), OTAR (Praha) a radioamatérů (Olomouc,Žatec). Zde je rozhovor s organizátorem akce. Rozhovor s Milanem Kučerou, organizátorem akce: "Kounovské řady z pohledu šíření elektromagnetických vln" známým také jako Jeseň ( podle svých webových stránek o záhadách a pokladech www.jesen.cz )Je to tři týdny od chvíle , kdy jsme spolu hovořili před vaší akcí. Jak dopadla vaše měření? Měření dopadla výborně. Ovšem takový déšť jaký nám na ony hodiny sama nebesa nachystala jsem tento rok ještě nezažil. Skupinka nakonec devíti lidí byla namačkána do turistického odpočívadla na osmé kounovské řadě s veškerou technikou ( která tedy rozhodně nesměla zmoknout) a vždy se hledal dobrovolník, který by se 14 metrů prošel a taky v tom největším lijáku zůstal po dobu všech 7 měření a to celé čtyřikrát. To zní jako nějaká magie, mají ta čísla nějaký smysl? Zajisté. Drátová anténa širokopásmového přijímače, který jsme potřebovali na ona měření byla právě oněch 14 metrů dlouhá. Takže ten člověk tam musel chtě nechtě jít a držet. Po pravdě řečeno, zavěsil bych anténu na nějakou větev a šel bych se schovat. Ano rádi bychom to odvážným držitelům antény dopřáli, ale oni byli součástí antény jako tzv. protiváha. Bez nich by to nefungovalo. A ta další čísla? 7 měření, čtyřikrát? 7 měření bylo v podstatě ověření síly příjmu vybraných vzdálených vysílačů, na různých frekvencích, čtyřikrát protože měření probíhala na čtyři světové strany a zaznamenávaly se místní úchylky proti normálu. Jak poznáte, co byla ona úchylka? Jednoduše, provedli jsme stejná měření na jiném místě nedaleko. Na tomto místě měly být tzv. švédské studny – takže se vědělo, že tam není geologicky nic zvláštního. Měření na Kounově pak hledala nápadné rozdíly. A byly?  Byly. Jedna frekvence byla dokonce na všechny světové strany mimořádná. A sice 954 kHz.Vlnová délka této frekvence je 314 metrů- to znamená , že by se v terénu měla velice dobře šířit- na Kounově ovšem byla skoro neslyšitelná ( na srovnávacím bodě byla maximální). Šlo o to slyšet vysílač na Staré Roli:Český rozhlas Čro 2 – Česko / Čro 6. Vysílač ve Staré Roli u Karlových Varů má výkon 30kW ERP !!! Anténní stožár má výšku 107m. Dosah vysílače je až 100km. Autem je to do Staré Role z Kounova 75 kilometrů a signál, který autem nemusí jezdit a šíří se vzdušnou čarou to má na Kounov pouhých 64 kilometrů. To je zajímavé, podezříváte něco nebo někoho z těchto abnormalit? Podezřelých je více. Například vlnová délka 2 metry byla úplně mrtvá. Nešlo se dovolat ven, a ani my jsme nemohli nic přijímat . Komerční vysílač 5 km vzdálený, na přímce od nás (v zimě by na něj bylo vidět)- taky mrtvý. Z toho jsme obvinili lesní porost a mokré listí. Jenomže ! Vlnová délka 70 cm, která by tedy neměla fungovat vůbec- když dvoumetrové vlny měly totální problém- si fungovala naprosto excelentně. Navíc, u myslivny byl další kolega a vesele vysílal. Měl sice problémy s příjmem, ale nebyl od některých vlnových délek odříznut jako my. My s ním mohli udržovat spojení pouze na centimetrových vlnách- jiné prostě nešly. Proč to říkám- dalším podezřelým je totiž podloží pod kounovskými řadami. Ale potom nepřiliš vzdálená myslivna by musela mít jiné podloží- a to nemá. Rovina je vytvořena převážně z opuky, jediné co se v okolí těžilo- byl jílovec neboli lupek a jak opuka tak lupek nepozměňují magnetický obraz místa. A nebylo by jednodušší obvinit z toho přímo ty kameny? Z čeho vlastně jsou? Při pohledu na vaše antény a obrázek kounovských řad mě napadá, že vlastně vypadají jako obrovská 14 -řadá anténa.. Správně by se řeklo 14-prvková, to je zajímavá teorie. Složení těch kamenů je: 98,33% SiO2 oxid křemičitý 0,30 % Al2O3 oxid hlinitý 0,18% Fe2O3 oxid železitý 0,12% FeO oxid železnatý 0.06% TiO2 oxid titaničitý ostatní prvky jsou ve stopovém množství. Pokud bychom chtěli ze změněných vlastností lokality obvinit kameny- můžeme uvažovat podle složení buď na polovodiče nebo na měkké ferity. Osobně se více přikláním k druhé teorii- například nyní moderní nanočástice zmíněných oxidů dokáží udělat velkou elektromagnetickou práci v minimálním množství. Ve všech kamenech kounovských řad o kterých víme je těchto oxidů železa obsaženo kolem jedné tuny. Každopádně si myslím, že otázka kounovských řad je ve všech ohledech zatím zcela otevřená. Jaký vidíte další postup? Plány do budoucna. Domníváme se, že potřeba provést další měření v jiném období a postavení Slunce. Nejlepším termínem se nám jeví letní slunovrat 21.6.2009 . Poslední akce byla totiž směrována na podzimní rovnodennost. Provedeme naprosto stejná měření a srovnáme je. Také se domníváme, že díky publicitě, které se akci nakonec dostalo bude příští rok technicky, lidsky i materiálně zabezpečenější. Navíc jsem na základě této akce k nám dostalo jedno tajemství. Tajemství? Ano, byli jsme z několika stran upozorněni, že na Moravě je podobné místo nacházející se ve vojenském prostoru, kde míra abnormality příjmu je ještě vyšší než 33% odlišných výsledků na Kounově. V budoucnu se na to určitě podíváme. Ale nejprve na Kounov. |
| < Předch. | Další > |
|---|
