iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Eva Tovarová
Nebe čaruje
 
2. 3. 2019 - 28. 4. 2019
Galerie u Plazíka
Peruc

V Galerii u Plazíka na Peruci se představí fotografka Eva Tovarová z Panošího Újezdu (Kladna), které "učarovalo nebe".
Vernisáž výstavy je připravena na sobotu 2. března 2019 v 15 hodin.
Výstavu si budete moci prohlédnout o víkendy a svátky až do 28. dubna 2019.

PLAKÁTEK  

Výstava obrazů
Svět barev a tvarů
7.1. - 26.2. 2019
Louny, Vrchlického divadlo
Výstava obrazů peruckého malíře Jiřího Menouška a Alena Skalické v divadelní kavárně.
PLAKÁTEK 
 

Ovečky a vlci: Veliká bitva
16.2. 2019 15:30 h.
Kino Peruc
Animovaný / Rodinný / Dobrodružný / Komedie. Ovečky a vlci se dohodli, že budou žít společně v míru. Tak tomu taky je až do chvíle, kdy se ve vesnici objeví neočekávaní hosté – černí vlci, kteří chtějí, aby se život vrátil do starých kolejí, kde vlci jsou šelmy a ovce kořist. Film Rusko. Délka filmu 74 min.
Přístupný film.
Vstupné 50 Kč

Masopust 2019
23.2. 2019 14 hod.
Stradonice před hospodou
Vezměte si masku a přijďte na tradiční masopustní průvod.
PLAKÁTEK 
   

Miss Hanoi
23.2. 2019 17:30 h.
Kino Peruc
Krimi / Drama. Do Varnsdorfu přijíždí kapitán Kříž vyšetřit vraždu a brzy se ukazuje, že stopy směřují do místní vietnamské komunity, do světa, v němž vládnou pravidla obchodu, rodinných klanů a hierarchií a který přehrazuje i jazyková bariéra. Film Česko / Slovensko. Délka filmu 90 min.
Přístupný od 12 let.
Vstupné 70 Kč
 

Muzeum české vesnice
Peruc

Informační středisko
Zahájení sezony 2019 proběhne 13.4.2019 v 10 hod. Program ZŠ Peruc, nová výstava Antonín Kučaba - obrazy.

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Sezona skončila.

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow ARCHIV arrow Lojzka byla hodná „holka“
Lojzka byla hodná „holka“
Napsal Plazík st.   
Středa, 30 prosinec 2009
2.10.2008

Paní Halamová nám dala k dispozici článek o perucké malířce Aloisii Halaburdové, známé pod jménem ALHAL. Článek byl již uveřejněn v Peruckém zpravodaji, nyní si jej můžete, doplněný o několik obrázků, přečíst i vy.

 

Lojzka byla hodná „holka“,

říká o malířce Aloisii Halaburtové z Peruce (uměleckým jménem Alhal) pamětnice paní Marie Havlíková (1920).

9. června jsme si připomněli 120. výročí narození této zajímavé osobnosti. V Biografickém slovníku okresu Louny Zdeny Patrovské a Bohumíra Roedla, vydaného roku 2000, se o Aloisii Halaburtové píše: Malířka, nar. 9. 6. 1888 v Peruci, v letech 1911 – 1917 studovala Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Spolupracovala na výzdobě Kramářovy vily v Praze (1917 – 1918) a na výzdobě kostelíku v Budči (1925 – 1927). Roku 1926 se zúčastnila výstavy dekorativního umění v Paříži. Vydala učebnici Škola kreslení. Působila jako odborná učitelka na Peruci…
A právě tato zmínka překvapila paní Havlíkovou, bývalou učitelku na perucké škole. Myslí si, že na Peruci Lojzka nikdy neučila, a dále pak loví ve svých vzpomínkách: „Pracovala jako učitelka, to ano, ale v Jedličkově ústavu v Praze. Měla ty postižené děti velmi ráda. A děti vůbec. Všechny ji milovaly, i ty naše. Bydleli jsme totiž v jednom baráku. Ona v přízemí a my v patře. Dříve, než jsme s manželem od ní dům koupili, obývala jej celý sama. V přízemí měla byt, v patře výstavu svých obrazů a na půdě pracovala – tam měla ateliér. Často našim dětem vyprávěla takové hlouposti – třeba,jak měla v klobouku zmiji – a ony ji dychtivě naslouchaly.
1     U svých vrstevníků byla oblíbená. Byla to nadšená sokolka – navrhla a spolu s ostatními děvčaty (pamatuji si jenom Preizlerovou a její nejlepší kamarádku Sekyrovou) vyšila sokolský prapor, který užívají peručtí sokolové dodnes. Ta Sekyrová učila v Peruci domácí nauku (ruční práce), tak možná s ní si to učitelování zaměnili. Lojzka byla hrozně šikovná na ruční práce, uměla i tkát. Také byla aktivní v červeném kříži. Nikdy nebyla lakomá, všechno rozdala. Dokonce i ty své obrazy. Jeden obraz Pivoňky dlouho visel i v lounské nemocnici na interně – ten darovala panu doktorovi. Dokud měla peníze, pomáhala, kde bylo zapotřebí.
2     Její rodiče byli zámožní, tatínek byl okresní školní inspektor na Smíchově v Praze, dědeček byl řídící učitel tady na Peruci. To byla ještě škola v nynějším zdravotním středisku. Měla dva bratry – jeden byl profesorem na Gymnáziu v Klatovech a druhý advokátem v Praze na Smíchově. Konstantin Biebl byl její bratranec, matky byly sestry. Často sem do Peruce za ní i se svým přítelem Karlem Konrádem jezdíval. Také ji často navštěvovala jeho maminka, Lojzky teta. Nikdy se neprovdala, děti neměla. Žila bohémským životem. O svých láskách nemluvila, ale často zmiňovala svého profesora Beneše ze školy v Praze, kde studovala. Možná osudová nenaplněná láska. Měla od něj porcelánovou kočku…
3     Asi tak ve svých třiceti až pětatřiceti letech dostala španělskou chřipku, celý zbytek života potom dost marodila. Nejhorší ale bylo, že strašně kouřila – stovku denně. Měla na cigarety takovou dlouhou špičku. Na svou nemoc brzy dostala důchod, 600 korun. Nebylo to moc, a tak si různě přivydělávala. Malovala kulisy pro zdejší ochotníky, u rybníka Majlantu pod Perucí, kam se dříve chodívalo koupat, měla malou chatku krásně pomalovanou ornamenty a tam v létě hrála dětem maňáskové divadlo. Její ornamentální kresby také byly na stěnách ve škole a v sokolovně. Hrozně ráda kreslila takové ty moravské motivy, ptáčky a podobně. Na krajinky moc nebyla.
5     V posledních letech života už jenom vysedávala v přízemí u okna a vykuřovala. Díky svému zlozvyku dokonce i dvakrát vyhořela. Obrazy, které nerozdala, shořely. Začala mít problémy s penězi, narůstaly jí dluhy, hlavně za elektřinu. Nakonec musela svůj dům prodat. Byla ráda, že jsme ho od ní koupili my. Říkala: „V kantorských rukách barák byl, do kantorských ho prodám.“ Můj manžel Miroslav Havlík byl totiž také učitel a později ředitel v perucké škole. Neměli jsme celý obnos peněz za dům, a tak jsme jí měsíčně spláceli dohodnutou částku. K jejímu důchodu to bylo jako na přilepšenou. Do poslední chvíle jsme se o ni starali. V 77 letech ji vypověděly službu nohy a po dvou dnech, 15.1.1967 v nemocnici v Lounech zemřela. Pohřbená je na peruckém hřbitově.“
4 Své vzpomínání ukončila paní Havlíková slovy: „Byla to moc hodná holka, dobrosrdečná. Moc štěstí si ale v životě neužila.“
Alhal se také podílela na výzdobě Karafiátových Broučků (1933) v komerčně úspěšném titulu předního vydavatele literatury pro děti a mládež Edvarda Fastra – osobnosti lounské kultury.

 

Helena Halamová


I já si dobře vzpomínám na peruckou akademickou malířku, na jeji okno v Sokolské ulici s dřevěnou krabičkou plnou cigaret a druhou už jen s vajgly. A hlavně si ji pamatuji z výzdob plesů, zejména Červeného kříže. Moje maminka byla třicet let předsedkyní ČSČK na Peruci a tak jsem na sále U Matějčků také pomáhal. Alhal ve svém věku pracovala na štaflích za lahvičku Becherovky a stovku cigaret. A její výzdoba byla vždy skvělá. Bylo by zajímavé sehnat a zapůjčit si její díla a uspořádat Aloisii Halaburdové na Peruci výstavu.
Obrázky: 1. Návrh sokolského praporu
2. Vyšívání sokolského praporu
3. Vyzdobený list sokolské kroniky
4. Ilustrace k Broučkům
5. Hrob rodiny Halaburdů (bohužel jméno ALHAL zde není uvedeno) 
Za redakci PS M.B.

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu