iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Jaroslav Maťák
VIDÍM
7. 3. 2020 - 26. 4. 2020
Galerie u Plazíka
Peruc
I galerie bude bohužel na základě nařízení zavřena.
Jaroslav Maťák, fotograf celý život spojený s Litoměřicemi. Výstava představuje jeho tvorbu od jeho počátků koncem 50. let až po závěrečné práce těsně před smrtí. Vernisáž výstavy je připravena na sobotu 7. března 2020 v 15 hodin. Výstava bude přístupná o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin až do 26. dubna 2020.
PLAKÁTEK

Je libo vejce?
18.2.2020 v 17 hod.
do 19.4.2020.

Louny, Oblastní muzeum
MUZEUM UZAVŘENO
PLAKÁTEK   

Peruc kino
UZAVŘENO
NOUZOVÝ STAV
 

Muzikál Tarzan
ODLOŽENO !

Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. Přihlášky u paní Drobné.
PLAKÁTEK  

Peruc, Obecní knihovna
UZAVŘENO
NOUZOVÝ STAV
 

Ukliďme Perucko
2020 
ODLOŽENO !
PLAKÁTEK    

Předvelikonoční tržnice
4.4.2020 ve 14-17 hod.
Peruc
Za Dubem 
ZRUŠENO !

Slavnostní Velikonoční koncert
5.4.2020 ve 14 hod.
Peruc
kaple M.J.Husa
ODLOŽENO !  

Na Elbu
26.4.2020 v 16 hod.
Peruc
Za Dubem 
Cestovatelská přednáška Josefa Sedláčka a Jany Mourkové. Na Elbu autem se stanem a pejskem.
PLAKÁTEK    

Pejskiáda
14.6.2020 ve 10 hod.
Telce
Sport. areál J. Zelenky
SKO Farma zve na Pejskiádu do Telec. Počet účastníků omezen, přihlášení předem nutné!.  
PLAKÁTEK 

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Návštěvní sezona skončila.
Prozatím muzeum neotevře.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Za Dubem
Peruc

1.pololetí 2020
Za Dubem
Peruc

Bude otevřeno ?? dle letáčku.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Otevřeno po dohodě,
tel. 731 005 123

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow ARCHIV arrow Lojzka byla hodná „holka“
Lojzka byla hodná „holka“
Napsal Plazík st.   
Středa, 30 prosinec 2009
2.10.2008

Paní Halamová nám dala k dispozici článek o perucké malířce Aloisii Halaburdové, známé pod jménem ALHAL. Článek byl již uveřejněn v Peruckém zpravodaji, nyní si jej můžete, doplněný o několik obrázků, přečíst i vy.

 

Lojzka byla hodná „holka“,

říká o malířce Aloisii Halaburtové z Peruce (uměleckým jménem Alhal) pamětnice paní Marie Havlíková (1920).

9. června jsme si připomněli 120. výročí narození této zajímavé osobnosti. V Biografickém slovníku okresu Louny Zdeny Patrovské a Bohumíra Roedla, vydaného roku 2000, se o Aloisii Halaburtové píše: Malířka, nar. 9. 6. 1888 v Peruci, v letech 1911 – 1917 studovala Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Spolupracovala na výzdobě Kramářovy vily v Praze (1917 – 1918) a na výzdobě kostelíku v Budči (1925 – 1927). Roku 1926 se zúčastnila výstavy dekorativního umění v Paříži. Vydala učebnici Škola kreslení. Působila jako odborná učitelka na Peruci…
A právě tato zmínka překvapila paní Havlíkovou, bývalou učitelku na perucké škole. Myslí si, že na Peruci Lojzka nikdy neučila, a dále pak loví ve svých vzpomínkách: „Pracovala jako učitelka, to ano, ale v Jedličkově ústavu v Praze. Měla ty postižené děti velmi ráda. A děti vůbec. Všechny ji milovaly, i ty naše. Bydleli jsme totiž v jednom baráku. Ona v přízemí a my v patře. Dříve, než jsme s manželem od ní dům koupili, obývala jej celý sama. V přízemí měla byt, v patře výstavu svých obrazů a na půdě pracovala – tam měla ateliér. Často našim dětem vyprávěla takové hlouposti – třeba,jak měla v klobouku zmiji – a ony ji dychtivě naslouchaly.
1     U svých vrstevníků byla oblíbená. Byla to nadšená sokolka – navrhla a spolu s ostatními děvčaty (pamatuji si jenom Preizlerovou a její nejlepší kamarádku Sekyrovou) vyšila sokolský prapor, který užívají peručtí sokolové dodnes. Ta Sekyrová učila v Peruci domácí nauku (ruční práce), tak možná s ní si to učitelování zaměnili. Lojzka byla hrozně šikovná na ruční práce, uměla i tkát. Také byla aktivní v červeném kříži. Nikdy nebyla lakomá, všechno rozdala. Dokonce i ty své obrazy. Jeden obraz Pivoňky dlouho visel i v lounské nemocnici na interně – ten darovala panu doktorovi. Dokud měla peníze, pomáhala, kde bylo zapotřebí.
2     Její rodiče byli zámožní, tatínek byl okresní školní inspektor na Smíchově v Praze, dědeček byl řídící učitel tady na Peruci. To byla ještě škola v nynějším zdravotním středisku. Měla dva bratry – jeden byl profesorem na Gymnáziu v Klatovech a druhý advokátem v Praze na Smíchově. Konstantin Biebl byl její bratranec, matky byly sestry. Často sem do Peruce za ní i se svým přítelem Karlem Konrádem jezdíval. Také ji často navštěvovala jeho maminka, Lojzky teta. Nikdy se neprovdala, děti neměla. Žila bohémským životem. O svých láskách nemluvila, ale často zmiňovala svého profesora Beneše ze školy v Praze, kde studovala. Možná osudová nenaplněná láska. Měla od něj porcelánovou kočku…
3     Asi tak ve svých třiceti až pětatřiceti letech dostala španělskou chřipku, celý zbytek života potom dost marodila. Nejhorší ale bylo, že strašně kouřila – stovku denně. Měla na cigarety takovou dlouhou špičku. Na svou nemoc brzy dostala důchod, 600 korun. Nebylo to moc, a tak si různě přivydělávala. Malovala kulisy pro zdejší ochotníky, u rybníka Majlantu pod Perucí, kam se dříve chodívalo koupat, měla malou chatku krásně pomalovanou ornamenty a tam v létě hrála dětem maňáskové divadlo. Její ornamentální kresby také byly na stěnách ve škole a v sokolovně. Hrozně ráda kreslila takové ty moravské motivy, ptáčky a podobně. Na krajinky moc nebyla.
5     V posledních letech života už jenom vysedávala v přízemí u okna a vykuřovala. Díky svému zlozvyku dokonce i dvakrát vyhořela. Obrazy, které nerozdala, shořely. Začala mít problémy s penězi, narůstaly jí dluhy, hlavně za elektřinu. Nakonec musela svůj dům prodat. Byla ráda, že jsme ho od ní koupili my. Říkala: „V kantorských rukách barák byl, do kantorských ho prodám.“ Můj manžel Miroslav Havlík byl totiž také učitel a později ředitel v perucké škole. Neměli jsme celý obnos peněz za dům, a tak jsme jí měsíčně spláceli dohodnutou částku. K jejímu důchodu to bylo jako na přilepšenou. Do poslední chvíle jsme se o ni starali. V 77 letech ji vypověděly službu nohy a po dvou dnech, 15.1.1967 v nemocnici v Lounech zemřela. Pohřbená je na peruckém hřbitově.“
4 Své vzpomínání ukončila paní Havlíková slovy: „Byla to moc hodná holka, dobrosrdečná. Moc štěstí si ale v životě neužila.“
Alhal se také podílela na výzdobě Karafiátových Broučků (1933) v komerčně úspěšném titulu předního vydavatele literatury pro děti a mládež Edvarda Fastra – osobnosti lounské kultury.

 

Helena Halamová


I já si dobře vzpomínám na peruckou akademickou malířku, na jeji okno v Sokolské ulici s dřevěnou krabičkou plnou cigaret a druhou už jen s vajgly. A hlavně si ji pamatuji z výzdob plesů, zejména Červeného kříže. Moje maminka byla třicet let předsedkyní ČSČK na Peruci a tak jsem na sále U Matějčků také pomáhal. Alhal ve svém věku pracovala na štaflích za lahvičku Becherovky a stovku cigaret. A její výzdoba byla vždy skvělá. Bylo by zajímavé sehnat a zapůjčit si její díla a uspořádat Aloisii Halaburdové na Peruci výstavu.
Obrázky: 1. Návrh sokolského praporu
2. Vyšívání sokolského praporu
3. Vyzdobený list sokolské kroniky
4. Ilustrace k Broučkům
5. Hrob rodiny Halaburdů (bohužel jméno ALHAL zde není uvedeno) 
Za redakci PS M.B.

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu