iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc 
Svět magických bytostí
Ivan Smíšek
Peruc, Galerie u Plazíka
4. 5. - 29. 6. 2025 
V červnu o víkendy zavřeno.

Návštěvu možno sjednat pomocí SMS a Facebooku.
Výstava fotografických magických obrazů z Panenského Týnce.
PLAKÁTEK 

Tady a tam
Mirek Vavřín
Peruc, Galerie u Plazíka
30. 6. - 31. 8. 2025 
Otevřeno na zazvonění, popř. po domluvě.
Vernisáž 30.6. v 16:30 h.

Výstava fotografií. Cyklus Tady a tam se věnuje hrůznému místu, krajské vyšetřovací věznici Státní bezpečnosti v Uherském Hradišti po roce 1948.
PLAKÁTEK 

AKVARELY
České středohoří

Jana Švástová

Peruc, Galerie U kozorožce
13. 4. - 31. 8. 2025

Výstava akvarelů nejen z Českého středohoří.
Otevřeno v so, ne 10 - 18 hod.
PLAKÁTEK 

Pochod života 2025
Domoušice - Louny
28. 6. 2025 11 h.

48. ročník tradiční akce Strany přátel piva Louny. Odjezd vlakem z Loun v 9:37, cíl restaurace Ája Louny.
PLAKÁTEK     

Moje krajina
Věra Drápalová 
Zámek Nový Hrad 
1. 7. 2025 18 h.

Vernisáž výstavy fotografií.
PLAKÁTEK

Jogírna Za Dubem 
Peruc, Za Dubem 
9. 7. 2025 17 h.

Přijďte si protáhnout záda.
Vstup 100 Kč
PLAKÁTEK

Plutofest 
Peruc, zámecký park 
19. 7. 2025 15 h.

21. ročník hudebního festivalu.
PLAKÁTEK

-.-.-.-.-.-.-.-.-.-

Kino Peruc

Červen
Active Image

 

 

 

 

_:_:_:_:_

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
od 3.5.2025
so, ne 13 - 18 hod.
Více info v plakátku.

UBYTOVÁNÍ
Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc,
zámecký park
Expozice Orel rozsápe orla: Emil Filla, čínské umění a totalitní přízraky uvidíte významné artefakty Fillovy sbírky, známá kubistická zátiší, papírové svitky i obrazy Českého středohoří.
Otevřeno
květen - říjen pá - ne 10 - 18 h
červen - září  út - ne 10 - 18 h

PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 
Koncert laureátů
14.6.2025
PLAKÁTEK

 
You are here: Hlavní strana arrow ARCHIV arrow Markoman na peruckém zámku 2
Markoman na peruckém zámku 2
Napsal Plazík st.   
Středa, 30 prosinec 2009
20.7.2008

V minulém článku nás jeho autor Tomáš Novák seznámil s prací týmu archeologů, který zkoumal unikátní skelet v kostrovém hrobě, vystaveném na peruckém zámku. Psalo se v něm o Marabudově říši. V pokračování nám autor objasní, o jakou říši šlo.

Ve službách krále Marobuda

popis     V předchozí části bylo jen zlehka naznačeno, že nález kostry markomanského bojovníka pochází z období Marobudovy říše. Ta se rozkládala od Labe na západě až po Vislu a Moravu, od Baltského moře až po římský severní limit v dnešním Rakousku. Markomanský král Marobud ovládal řadu severně usídlených kmenů. Marobudova říše sousedila s římskou říší a není tedy divu, že se kmen usídlený v Čechách nazýval v překladu muži marky, tedy Hraničáři (marka znamená území s polovojenskou hraniční správou). Dodnes se přesně neví, kde se nacházel hlavní Marobudův palác. Nabízí se tyto možnosti: Stradonice u Berouna, Závist, Dobřichov-Pičhora nebo Praha. Je ale možné, že platí i jiná, dosud nepublikovaná varianta. Odtud dozajista vedl i svou nelehkou zahraniční politiku. Jako chlapec byl v Římě jako rukojmí, obeznámil se s kulturou, vedením veřejného života i vojenskopolitickým stylem Říma. Tyto znalosti beze zbytku využil při konfrontaci s Římem.

.

     Marobudovi Markomani žili a umírali v 1. století n. l. a byli tím pádem současníky Ježíše Krista a jeho učedníků. To platí i o noutonickém barbarovi. Marobud sám se narodil 35-30 př. n. l. a zemřel 37/38 n. l. Otázkou do budoucna jistě zůstává – poznali Markomani křesťanství, například díky obchodním či vojenským kontaktům? Tato otázka je zatím v rovině spekulací, avšak zcela jistě víme, že si král Marobud s Římem dopisoval a jak už bylo zmíněno výše, vyrůstal v něm. Náš Chodec však s velkou pravděpodobností křesťanem nebyl. Jeho příběh je úžasný i bez písemných pramenů a krásné je na něm právě ono tajemno, které vždy láká každého badatele v našem oboru.

.


Doporučený pramen v češtině:

TACITUS: Germania. In: Z dějin císařského Říma. Praha 1976.
Literatura:
DROBERJAR, Eduard: Příběh o Marobudovi. Praha 2000.
DROBERJAR, Eduard: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha 2003

Tomáš Novák

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde