iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Jaroslav Maťák
VIDÍM
Prodlouženo
11.5. - 28.6.2020

Galerie u Plazíka
Peruc
Jaroslav Maťák, fotograf celý život spojený s Litoměřicemi. Výstava představuje jeho tvorbu od jeho počátků koncem 50. let až po závěrečné práce těsně před smrtí.  Výstava je přístupná při dodržení předepsaných hygienických opatření o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin až do 28. června 2020.
PLAKÁTEK

Jana Mézlová
JE LIBO VEJCE?
28.5. - 21.6.2020
Oblastní muzeum Louny
Výstava kalíšků na vajíčka ze sbírky perucké Akademické malířky Jany Mézlové.
PLAKÁTEK

10 květin pro šlechtické rody Thun a Suys
od 9.6.2020 10 hod. do konce sezony
Muzeum české vesnice 
Peruc
Výstava koláží, fotografií a obrazů spoutaného uměleckého uskupení Mythicghoul.
PLAKÁTEK 
   

Charlotta Garrigue Masaryková
Američanka, která se stala Češkou

12.6.2020 18 hod.
Za Dubem Peruc
Stodolní divadlo
Komponovaný pořad z dopisů a vzpomínek Charlotty a Alice, provázený lidovými písněmi a hudbou.
PLAKÁTEK 
 

Výroční koncert
100 let CČSH
14.6.2020 14 hod.
Kaple M.J.H. Peruc
Husité zvou na odložený koncert Chrámového pěveckého sboru NO CČSH v Lounech.
PLAKÁTEK
     

Marrákeshem krok za krokem
19.6.2020 18 hod.
Za Dubem Peruc
Stodolní divadlo
Přednáška PhDr. Marie Imbrové.
PLAKÁTEK
   

Zámecký piknik & noční karneval
20.6.2020 13 hod.
Zámek Pátek n.O.
Kostýmovaný zámecký piknik & noční karneval v maskách, soutěž o nejlepší fotografii v zámeckých nikách, odpolední hry a soutěže o drobné ceny
Zámek Pátek 

Tajemný poklad na Pátku
27.6.2020 14 hod.
Zámek Pátek n.O.
Šerm a různé kratochvíle pro všechny hravé lidičky.
Vstupné dobrovolné

Zámek Pátek  

Peruc kino
UZAVŘENO 
Obecní kino v Peruci zůstává uzavřeno až do 31. srpna 2020. Pokud to podmínky umožní, bude znovu otevřeno od září 2020.

Muzikál Tarzan
18.12.2020
Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. 
PLAKÁTEK  

Za Dubem
Peruc
Za Dubem
Peruc

Otevírací doba a program v plakátku.
PLAKÁTEK
 

Ukliďme Perucko
2020 
ODLOŽENO !
PLAKÁTEK   

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Muzeum uzavřeno.
Muzeum české vesnice bude pro veřejnost otevřeno od úterý 9. června 2020, a to bez konání slavnostní vernisáže. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Zámek Pátek bude pro veřejnost otevřen od úterý 9. června 2020, v průběhu června bez konání kulturních a doprovodných akcí. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek. Program na stránkách - odkaz níže.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Peruc, Obecní knihovna
Obecní a místní knihovny budou pro veřejnost otevřeny od pondělí 8. června 2020, v průběhu června bez konání kulturních a doprovodných akcí. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek
 

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Historie arrow Markoman na peruckém zámku
Markoman na peruckém zámku
Napsal Plazík st.   
Středa, 30 prosinec 2009
13.7.2008

Pamětníci si jistě vzpomenou na expozici Národního muzea, která byla součástí prohlídky peruckého známku a týkala se osídlení Čech před tisícem a více let. Jednoho z vystavovaných hrobů se týká zajímavý příspěvek pana Tomáše Nováka.

 

Hraničář

Nález hrobu

    Na samém sklonku 19. století, konkrétně v roce 1898, byl v katastru obce Noutonice na Kladensku učiněn pozoruhodný nález. Amatérský archeolog Jan Felcman, ředitel cukrovaru ve Zvoleněvsi, objevil na pozemku pana J. Zabranského (parcela č. 136) tři kostrové hroby z doby římské. Jeden z nich je nepřímo spojen s příběhem peruckého zámku.

Podle současného antropologického rozboru se jednalo o muže ve věku čtyřiceti až padesáti let. Nález nespálených pozůstatků byl vskutku raritou. V inkriminovaném období totiž bylo téměř železným pravidlem pohřbívat žehem, nikoliv ukládat tělo do země. Začtěme se nyní do vzpomínky PhDr. Eduarda Droberjara, Dr., klasického archeologa se zaměřením na život Germánů:

Jednoho hezkého slunečného dne, kdy to láká archeology více do terénu než do temných depozitářů, jsem byl pověřen jet do našeho postupně rušeného depozitáře na zámku v Peruci s cílem pokračovat v přípravě na stěhování sbírek z již nevyhovujících prostor.

    Přes své zklamání nad stavem depozitních místností (jejíž dřevěné části byly mj. velmi postiženy parazitní dřevomorkou) se společně s týmem archeologů dal do práce na zkoumání unikátního skeletu přímo na místě.

Setkání s Chodcem
popis    
Pohybovat s celou vitrínou bylo téměř nemožné. Se zeminou byly ve vitríně také těžké kameny. Přestěhovat celý hrob s vitrínou se nedalo ani za pomoci party siláků. Navíc jsme přece chtěli dozkoumat již na konci minulého století vykopaný hrob, který navíc nebyl ani antropologicky určen. Podle již dříve objevených předmětů u kostry nebožtíka (bronzové spony, kostěný hřeben a hliněnám nádoba) jsme věděli, že pohřbená osoba žila právě v době Marobudovy říše. Navíc kostrových hrobů z této doby je známo jen několik. Proto bylo rozhodnuto, že se v jednom ze zámeckých sálů uskuteční vskutku neobvyklý výzkum tohoto kostrového hrobu. Z tmavých míst sálu jsme se pokusili v dezolátních místnostech přesunout, lépe řečeno posunout po parketách celou truhlu k oknu na světlo. Tak totiž celá vitrína vypadala, jako by připomínala prosklenou rakev. Po otevření víka dnes již starožitné vitríny jsme se dali do práce. Připomínala vskutku archeologický výzkum – pásmo, skládací metry, rýsovací prkno, špachtle a štětečky, stativ s fotoaparátem – ale v poněkud jiném prostředí. Nejprve jsme celý hrob zdokumentovali, tj. změřili, nakreslili a vyfotografovali. popis Pak jsme začali postupně odebírat zeminu s kameny v okolí kostry a velmi opatrně vytahovat i jednotlivé kosti, které jsme ukládali do podlouhlé krabice, zhotovené speciálně pro antropology. Přitom jsme si říkali, komu asi mohla tato kostra patřit. Po umytí kostí v antropologické laboratoři a nezbytných detailních pozorováních jsme se dozvěděli od paní doktorky Dobisíkové, že kostra patřila muži robustního skeletu vysokému 178 cm. Muž se dožil čtyřiceti až padesáti let. Na kostře byly mimo jiného zjištěny nárůsty na dolních končetinách, které ukazují na zvýšenou potřebu používání čtyřhlavého stehenního svalu a podkolenního a lýtkového svalu. Lze se domnívat, že muž za svého života intenzivně chodil, zřejmě i dlouhé vzdálenosti.

Toto je pouze začátek vzrušujícího příběhu, který bude pokračovat v navazujícím článku.

Zdroj: DROBERJAR, Eduard: Příběh o Marobudovi. Praha 2000, s. 92-94

Tomáš Novák

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu