Markoman na peruckém zámku |
Napsal Plazík st. | |
Středa, 30 prosinec 2009 | |
13.7.2008 Pamětníci si jistě vzpomenou na expozici Národního muzea, která byla součástí prohlídky peruckého známku a týkala se osídlení Čech před tisícem a více let. Jednoho z vystavovaných hrobů se týká zajímavý příspěvek pana Tomáše Nováka.
Hraničář Na samém sklonku 19. století, konkrétně v roce 1898, byl v katastru obce Noutonice na Kladensku učiněn pozoruhodný nález. Amatérský archeolog Jan Felcman, ředitel cukrovaru ve Zvoleněvsi, objevil na pozemku pana J. Zabranského (parcela č. 136) tři kostrové hroby z doby římské. Jeden z nich je nepřímo spojen s příběhem peruckého zámku. Podle současného antropologického rozboru se jednalo o muže ve věku čtyřiceti až padesáti let. Nález nespálených pozůstatků byl vskutku raritou. V inkriminovaném období totiž bylo téměř železným pravidlem pohřbívat žehem, nikoliv ukládat tělo do země. Začtěme se nyní do vzpomínky PhDr. Eduarda Droberjara, Dr., klasického archeologa se zaměřením na život Germánů: Jednoho hezkého slunečného dne, kdy to láká archeology více do terénu než do temných depozitářů, jsem byl pověřen jet do našeho postupně rušeného depozitáře na zámku v Peruci s cílem pokračovat v přípravě na stěhování sbírek z již nevyhovujících prostor. Přes své zklamání nad stavem depozitních místností (jejíž dřevěné části byly mj. velmi postiženy parazitní dřevomorkou) se společně s týmem archeologů dal do práce na zkoumání unikátního skeletu přímo na místě.
Setkání s Chodcem Toto je pouze začátek vzrušujícího příběhu, který bude pokračovat v navazujícím článku. Zdroj: DROBERJAR, Eduard: Příběh o Marobudovi. Praha 2000, s. 92-94 Tomáš Novák |
< Předch. | Další > |
---|