Z Peruce do Hřivčic |
Napsal Plazík st. | |
Středa, 30 prosinec 2009 | |
9.3.2008 Jak jsem již psal, poslední nádhernou únorovou neděli jswm si vyšel do míst, kam často nechodím. Kolem hřbitova Na Hájka, k vodojemu a dále do Hřivčic a zpět. Tak se pojďte projít se mnou.
Za hřbitovem mne na cestu vyprovodili pohledem Folaufovi koně a já přes přejezd, dnež již se světly, místo závor, u kterých se dlouho čekalo, vyrazil k peruckému vodojemu. Ještě jsem se párkrát ohlédl, ale za chvíli jsem byl u vodárenské věže, která je vidět ze široké dálky. Stojí zde již od 20. let minulého století, ano již tehdá vybudovali moudří radní na Peruci vodovod. Od loňského roku se již neplní vodou z vydatného pramene na Dýbři, ale je napojen na centrální rozvod vody. Máme dnes sice vodu, která tak neškodí elektrospotřebičům, ale kafe s pěnou si již neuvaříme. Po kraji pole s řepkou jsem prošel zpět k železniční trati, v horní třešňovce jsem minul mohutnou boudu perucké mládeže (v Praze mají podobné bezdomovci) a pokračoval po Býtinách na Hřivčice. Býtinský val, který se táhne od Hříškova až do těchto míst, tvořil kdysi hranici mezi kmeny Lučanů a Přemyslovců. Je odsud rozhled do širokého Poohří. V jednom místě jsem viděl to nejbližší – Peruc, Débeřský statek, Hřivčice, statek Milonka a Vrbno. Na obzoru ohraničovaly můj pohled Lounské vrchy. Kolem širokého modřínu jsem se přiblížil k bývalému strážnímu domku u trati Praha – Most, původně zvané Pražsko – Duchcovská dráha. Byla zprovozněna v 70. letech 19. století a dnes ji možná hrozí zánik. Občas se proslýchá tento záměr dnešních správců českých železnic. Kříž na přejezdu, jakoby signalizoval tuto situaci. Přešel jsem koleje a malým borem, po cestě roubené pískovcovou zídkou mířil nad Hřivčice. U tamního hřbitova jsem prošel viaduktem a po mnoha letech se vydal ke starému židovskému hřbitovu. Ale o něm až příště. Zbývala mně cesta zpátky. Po dobré kávě u kamarádky jsem šel kousek po silnici a v místech, kde před nedávnem došlo k vážné dopravní nehodě, zaviněné lidskou hloupostí a alkoholem, jsem zabočil do lesa. Prošel po Makalech a kolem Přítelovic vily se vrátil domů. Byla to nádherná vycházka za překrásného počasí. Zkuste se někdy tudy také projít. |
< Předch. | Další > |
---|