iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

V zimních měsících uzavřena
Galerie u Plazíka Peruc
Výstava fotografií Blanky Beckertové
Cestou za sny ze Středohoří pod Everest
bude zahájena v příznivé situaci v březnu 2021, jakmile to situace dovolí.
PLAKÁTEK

Kultura je dočasně z rozhodnutí vlády zakázána.  

Kino z důvodů vládního zákazu nepromítá
do odvolání
Peruc kino

Za Dubem
Peruc
Z důvodu vládního zákazu dočasně uzavřeno.

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona ukončena.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Sezona ukončena.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
Sezona ukončena.
tel. 602 728 422

Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Historie arrow PZ 3.07 - Vlastimil Kybal (Dr. Jaroslav Hrdlička)
PZ 3.07 - Vlastimil Kybal (Dr. Jaroslav Hrdlička)
Napsal Plazík st.   
Neděle, 27 prosinec 2009

9.10.2007

Tento příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru MSM 0021620803 Církve v českých zemích a otázka nacionalismu-historické problémy, jejich překonání a výhled směrem k mnohonárodnostní a multikulturní evropské společnosti.

Černochovský rodák  Vlastimil Kybal

  a president USA Franklin D.Roosevelt

Dr. Jaroslav Hrdlička

    Po ukončení druhé světové války pomýšlel historik na vydání svých exilových prací v Praze. Se svým plánem se obrátil na řadu českých nakladatelství i historiků, především profesory Karla Stloukala, Rudolfa Urbánka i přítele, lékaře prof. Arnolda Jiráska. Kybalovým cílem bylo vydat čtyři texty. Nejprve třísvazkový soubor svých válečných studií a úvah Za naší svobodu v Americe. Podrobněji lze obsah souboru charakterizovat takto:
1. svazek: Politické úvahy z válečných let, studie a články o sv.Václavovi, Husovi, Žižkovi, Jiřím z Poděbrad, Komenském, Havlíčkovi, Palackém a Masarykovi.
2. svazek: Politické texty věnované dějinám USA, Čechů a Slováků.
3. svazek: Zpráva o historikově propagační, výchovné a organizační činnosti v USA.
    Jde nepochybně o část Kybalových pamětí.
    K vydání textu nedošlo. Nakladatelství se jej lekala nejen pro jeho rozměrnost. Omezující byla i historikova nepřítomnost v poválečném Československu v letech 1945-48. Kybal si zcela realisticky uvědomoval nebezpečí a úskalí hrozící poválečné československé demokracii s její dominantní orientací na Sovětský Svaz. Jeho úsilí o vydání řady svých textů můžeme vidět i jako příspěvek k celé škále snah o vyvážení této dominantní orientace. Historik se v zájmu svých iniciativ i v širším společenském zájmu snažil o písemné oživení řady starých přátelských vztahů, mezi nimi i s ministrem Zdeňkem Nejedlým. Jejich vědecké přátelství navázané na počátku 20. století však během existence meziválečného státu Čechů a Slováků postupně chladlo a ztrácelo se za ideologickými barierami Nejedlého radikálně levicové orientace. Léta po 2. světové válce tuto skutečnost jen potvrdila.
    Kybal se snažil ministra získat pro zřízení Mezinárodního ústavu pro sociální vědy v Praze. Charakterizoval stanovisko amerických politických a kulturních kruhů ke střední Evropě jako vyčkávací. Tázal se Nejedlého, jaké stanovisko by k tomuto projektu měly sovětské kulturní kruhy. Ministr však zaujal vůči Kybalově iniciativě chladný až nepřátelský postoj.
    Příteli prof. Arnoldu Jiráskovi si během jeho pobytu v USA na sklonku roku 1947 historik postěžoval, že žádný z  pražských nakladatelů (Laichter, Kvasnička, Žikeš) se neodvážil spis ten vydat tiskem.
    Dalším textem, který historik připravoval po válce k vydání ve vlasti, byl spisek Základy mírové organizace světové-Co jest UNO. Zde byl úspěšnější. Text vyšel roku 1948 s pomocí profesorů K. Stloukala a K. Krejčího v nakladatelství J. R. Vilímek pod názvem Organizace spojených národů.
    K nezdaru bylo v letech 1946-48 odsouzeno i vydání historikovy monografie o prezidentu Rooseveltovi. Text nabídl autor nejprve Stloukalovi po optimistické zprávě o přípravě k českému vydání jeho spisku o OSN. Uvedl:  Roosevelt stal se i zde legendární postavou. Zasluhoval by i bližšího poznání u nás. Za dnešní situace bude to brzo poslední vynikající a zodpovědný Američan, jenž měl rád Rusy a snažil se je pochopit.
    Roosevelt Kybala fascinoval jako myslitel, tvůrce vnitřní i zahraniční politiky USA, osobnost s vyvinutým sociálním citem i schopností dát svému národu v čase vzestupu totalitních politických systémů v Evropě i světového válečného konfliktu demokratickou a duchovně zakotvenou vizi vlády.
    V životopise o sedmnácti kapitolách sleduje autor prezidentův rod, jeho výchovu, sňatek, senátorství, působení v námořních silách USA, nemoc, guvernérství, prezidentská období, mírovou i válečnou zahraniční politiku, strategii a smrt. Spis byl opatřen solidní bibliografií. V průběhu roku 1947 hledal Kybal ve vlasti marně nakladatele. Dílo dál podstatně přepracovával. Doplnil je z osobního Rooseveltova archívu v Hyde Parku čtyřiceti fotografiemi z prezidentovy sbírky obsahující 20 000 exemplářů. Přesto tento cenný text odmítlo Žikešovo nakladatelství. Historik dostal záporné odpovědi i od nakladatelů Jandy, Vilímka a nakladatelství Melantrich. Monografii historik zcela dokončil roku 1947 před odchodem z New Haven v Connecticutu na Floridu z důvodu nemoci manželky. Rukopis o délce 254 stran strojopisu měl být uveden předmluvou ministra Jana Masaryka, jenž  zesnulého presidenta osobně znal.
    Koncem roku 1947 poslal autor strojopis Ottovu nakladatelství, jež o text projevilo zájem. Vzhledem k únorovému puči komunistů roku 1948 mu již nebylo oznámeno, zda jej vydají. 1. března 1948 za zcela změněné politické situace ve vlasti napsal autor zoufale prof. Stloukalovi:  Pakli spis nevydají, prosím dále, abyste to oznámil příteli p. univ. prof. Rud.Urbánkovi v Praze, který dosáhl, jak mi svého času psal, závazného slibu prof. Holinky z Brna, že spis můj příjme do sbírky, kterou rediguje v Melantrichu spolu s prof. Trnkou.
.     Další údaje o osudech monografie nám zachovala korespondence s Rudolfem Urbánkem. V listu z října 1947 se dovídáme, že text psal jako  Research Fellow in History při Yale University v New Haven.  I zde si stěžuje na nakladatele. Táže se přítele, zda by mu text nevydal nakladatel Miloš Procházka, u něhož již Kybal mezi válkami vydal bibliofilský text o Španělsku. Srovnal monografii s jinými a uvedl, že nakladatel  Janda chybil, že přeložit dal a vydal spis Mackenzieho, jenž je psán od Angličana a nyní je zastaralý do té míry, že není ani v USA známý.  Nevydaný strojopis již klasické Kybalovy monografie o Rooseveltovi je nyní uložen v archivu společnosti Vlastimila Kybala.
    K horšímu se rychle měnící politickou a duchovní situaci ve staré vlasti historik nepoznal pouze z obtíží ba nemožnosti vydat své válečné spisy. V listu z 10. února 1948 si stýskal Stloukalovi, že nebyl pozván ani na oslavy založení univerzity.  Nebudu jistě při nich pohřešován, neboť výbor pro oslavy nepovažoval mne ani za hodna porta k zaslání pozvání přesto, že rektor Bydžovský za své návštěvy Yale byl mým hostem a slíbil, že mi pozvání bude posláno.  Rostoucí politická krize ve vlasti i její vyvrcholení vedlo Kybala stále více k myšlenkám na domov. Byl v duchu zde, přes to, že přebýval  pod dalekými a stále jinými slunci.
    Položme si otázku proč historik v letech 1945-48 nenavštívil Československo. Po dlouhých válečných letech se zde mohl setkat se sourozenci, vědeckými i politickými přáteli. Podle řady dochovaných údajů Kybalovi v cestě zabránil především zhoršený zdravotní stav manželky. Ten oba manžele vedl k periodickému pobývání na jihu USA, Floridě. Proto by historik s nejvyšší pravděpodobností nevyužil pozvání k návštěvě univerzitních oslav roku 1948, pokud by je dostal. I v případě, že by se jich zúčastnil, by mu byl cizí duch, v němž se odehrály i politické a kulturní klima staré vlasti.
    Na rozdíl od některých bývalých univerzitních kolegů si Kybal o komunistické ideologii i jejím působení ve staré vlasti nedělal žádné iluze. Odstup historika jej osvobozoval od propadnutí představě o úloze Československa jako politicko-kulturního mostu mezi východem a západem. Několikaleté bezvýsledné a stíny absurdity naplněné úsilí o vydání válečných textů doma i sledování politického vývoje zde v letech 1945-48 jej z toho vyvedlo. Do rodného Černochova odpovídá na počátku roku 1948 synovci Václavu Černému na jeho dotaz po politické budoucnosti vlasti:  Jako Palacký odsuzoval univerzální monarchii caristickou, tak my musíme odsuzovat nebo nepřijímat univerzální bolševismus a bránit se mu všemi silami po vnitřní stránce.  Historikův list dokazuje, jak přesně si jeho autor jako zkušený diplomat uvědomoval mezinárodní souvislosti situace, v níž se jeho vlast ocitla. Několik dnů před únorovým komunistickým pučem upozornil synovce, aby nespoléhal na americkou pomoc střední Evropě. Československo je příliš vtaženo do sféry ruského vlivu. Kybal přesto předpověděl, že komunismus bude nakonec i přes své vítězství ve střední Evropě odplaven vlnou dějin, jako ta  odplavila nacismus.  Těšilo jej synovcovo přání, aby se vrátil do vlasti, ale neviděl je jako reálné. Byl rozhodnut i dál za hranicemi působit pro vlast jako historik. Konce existence totalitního státu v rodné zemi se však již nedočkal.

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet


WebArchiv