iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Mé postřehy mobilem
Jitka Pazderová

4. 3. - 30. 4. 2023
Vernisáž v sobotu
4. 3. 2023 ve 14 hod.

Vánoční příběh 
Kino Peruc
3.2.2023
pátek 19:00 hod.
Komedie. Originální snímek plný nečekaných situací, emocí, dojemných chvil, ale i zábavy odkrývá rodinné vztahy u Skálů, kde „vládne“ známá herečka Skálová. Její syn řeší svoji prostořekost a přítelkyni. U Pazderků se zase probírají nezvaní hosté a vztahy. Film Česko. Délka filmu 123 min.
Přístupný od 12 let
Vstupné 100 Kč 

Přání k narozeninám
Kino Peruc
10.2.2023
pátek 19:00 hod.

Komedie. Líba má každý rok jediné narozeninové přání. Trvá na tom, aby se na její oslavě sešla celá rodina, což všichni vždy splnili. Tedy až do letošních narozenin. Její syn Petr má jiné plány a předstírá nemoc. Letos chce totiž strávit narozeniny se svým přítelem Karlem, který má narozeniny ve stejný den. Film Česko. Délka filmu 93 min.
Přístupný film
Vstupné 100 Kč  

Největší dar
Kino Peruc
19.2.2023
neděle 15:30 hod.

Pohádka. V dávných dobách ovládali naši zemi pohanští bohové a bohyně. Nejen na Valašsku dobře známý bůh Radegast, ale plno jiných – dobrých... i zlých, laskavých i hašteřivých, veselých i vážných. A kromě nich tu žijí i obyvatelé valašské vísky. Jak to dopadne, když se bohové začnou plést do života lidem a lidé bohům? Film Česko. Délka filmu 95 min.
Přístupný film
Vstupné 50 Kč  

Vstupné 100 Kč 

Julie, co by bylo kdyby
Kino Peruc
24.2.2023
pátek 19:00 hod.

Romantický/Drama. V Paříži se píše rok 2052 a Julie má dnes 80. narozeniny. Je spokojená a šťastná, jak krásný život zatím prožila a trochu si zavzpomíná. Najednou jí přepadne myšlenka, co by stalo, kdyby ji tenkrát osud zavál jiným směrem. Od jejích sedmnáctých narozenin byl její život plný malých, ale zásadních náhod. Film Francie. Délka filmu 120 min.
Přístupný od 12 let
Vstupné 100 Kč   

Za Dubem
Peruc

KAVÁRNA
Sezona 2022 skončila
UBYTOVÁNÍ
Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona skončila
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice 
2023 
Seznam koncertů v kostele sv. Bartoloměje a na statku čp.4. bude uveřejněn.
PLAKÁTEK

 
You are here: Hlavní strana arrow Historie arrow LISTY CUKROVARNICKÉ
LISTY CUKROVARNICKÉ
Napsal Plazík st.   
Neděle, 27 prosinec 2009

20.9.2007

Od pana Valtra jsem dostal zajímavý článek v Listech cukrovarnických z roku 1946. Pan Weiss zde vzpomíná na svá léta v peruckém cukrovaru.


LISTY CUKROVARNICKÉ

ČÍSLO 33-34 - ROČNÍK 62 (1945-46) - PRAHA - 31. V. 1946

 

VZPOMÍNKY Z MLÁDI CUKROVARNICKÉHO VYSLOUŽILCE

J. J. WEISS.

 

    Po odbytých gymnasijních studiích v Kroměříži a obchodního kursu ve Vídni, vrátil se můj otec do rodného města, kde převzal po svém otci koloniální obchod v našem domě, 1) brzo se ho ale vzdal, rozhodl, se pro povolání úřednické a stal se roku 1865, po krátké působnosti v renomované továrně na čokoládu bratří Tschinklů v Lovosicích, pokladníkem továrny na likéry hraběte Thuna v Podmoklí a na to roku 1869 účetním cukrovaru téhož šlechtice na Peruci. Je tomu nyní 77 let. Od té chvíle jsem žil v ovzduší cukrovaru, pamatuji proto ,mnoho.

      Řepu tenkrát na Peruci krouhali (říkalo se rajbovali) a šťávu vytáčeli (šlajdrovali) na odstředivkách. 2) Vyráběli výhradně bílé zboží, homole a pilé. My děti chodívaly jsme se dívat na půdy k nučkám a daly si vysvětlovat ty manipulace s formami. Půdní byl v našich očích vůbec pánem, měly jsme ho, s dlouhým jeho šedým vousem rády, z lígru dělal různá cukrátka, před vánocemi malé, asi 14lotové homoličky cukrové, jež balil do barevných papírů a rozesílal úřednickým rodinám. Velmi jsme se na ně těšívali, krášlily naše vánoční stromky.

.
Silnice od Peruce k cukrovaru u přejezdu úzkokolejky (Šlepky).

    
Malý cukrovar perucký byl čistě hospodářský, tvořil jednotný celek s velkostatkem i s věrnými dodavateli selské řepy ze Stradonic (známého naleziště pravěkého osídlení) , z Pátku, Černochova Vraného aj. Ředitel panství byl zároveň ředitelem cukrovaru. Dělnictvo bylo stálé. Pracovalo v kampani (která někdy trvala i pozdě do jarních měsíců) v cukrovaru, na jaře a v létě na panském. I řemeslníci, hlavně stavební, našli zaměstnání u dvora nebo v blízkém okolí a přicházeli na podzim do továrny. Cizích dělníků bylo jen málo a i mezi těmi se vracely k nám známé tváře. Přední místa na jednotlivých stanicích dědíval syn po otci, jako by to bylo jeho právem. Vše to působilo na mne dojmem velké rodiny i s dodavateli selské řepy, kteří považovali cukrovar za jakousi svou záložnu, kde můj otec, vedoucí pokladny, podle možnosti jim vycházel vstříc. Byl, věru, milý ten sousedský poměr, který se dnes zdá již být pouhou pohádkou. I dělníci na ty doby rádi vzpomínali.
Několik let po převratu (1918) při návštěvě Peruce, nalezl jsem tam ještě několik stařičkých pamětníků své působnosti v cukrovaru. Měli radost ze setkání a vzpomínali s povzdechem na dávno uplynulé časy, nebyli nikterak spokojeni s věcmi,  jak se utvářely po válce, třeba že při parcelaci hraběcího alodiálního majetku získali půdu. Však jsem i já nepoznával ty, za mých časů tak vzorně upravené lány!

    Cukrovar ležel v překrásném údolí, jež mělo místy ráz pralesa 3) s bažinami.Vyvěralo v něm mnoho železitých pramenů, při nichž si před dlouhými lety hraběcí rodina vystavěla prostinké lázně. Lázně ty trpěly později odpadními továrními vodami a poznenáhlu pustly, až z nich zbyly jen rozvaliny. Poloha cukrovaru byla mezi těmi zalesněnými stráněmi sice romantická, ale nevýhodná. Údolím protékal dýbeřský potok, o jehož stříbrolesklých vodách, racích a rybkách nám rád vyprávěl místní děkan Fr. Daneš, 4) odchovanec Bolzanův, osobní přítel Palackého, Riegra i jiných vynikajících osobností (byl také poslancem zemského sněmu) a s povzdechem připojil, že po založení cukrovaru vody se zkalily, rybky vyhynuly a vzduch byl otráven.

    Perucké panství leželo z největší části na vysoké, úrodné pláni, chudé na vodu.5) Bezpochyby, že z toho důvodu došlo v roce 1857 k založeni cukrovaru v údol , na dýbeřském potoku,jehož vody za tehdejšího způsobu práce cukrovaru stačily. Poloha jeho byla ovšem velmi nepříznivá, všude do kopce a byla tím ještě horší, že cesty, vedoucí do továrny, byly za podzimních dešťů blátivé, bezedné, dovoz řepy a vývoz cukru a odpadků proto drahý a svízelný. Cukr byl dovážen povozy (furmany) do Prahy. Když Pražsko-Duchcovská dráha přišla v r. 1873 do provozu, zmírnily se poněkud nesnáze, na dobro ale nezmizely. Bylť cukrovar spojen s nádražím vlečkou, asi 7 km dlouhou, vinouc se serpentinovitě lesnatými

 stráněmi nahoru. Vozíky s nákladem byly taženy volskými potahy, každý vozík měl svého brzdiče. Dolů sjížděly jednotlivě, ale často nerozumným letem, takže co chvíli tu byly úrazy, nejednou i smrtelné. Byly s tím starosti.

1) Dům ten na hlavním náměstí, v sousedství hotelu Simonova,je zajímavý tím, že,v něm bydlel v roce 1848 za Kroměřížského sněmu Dr Rieger a Havlíček. Zařízení pokojíku Havlíčkova jsme darovali místnímu museu. Pamětní deska tohoto pobytu Havlíčkova se týkající, je nesprávně umístěna na hotelu Simonově. Bylo mně to vysvětleno tím, že prý pozdější majitel našeho domu nedovolil na něm umístiti desku – dali ji tedy na dům vedlejší!

 

2) Zmínka ředitele Hully v Hanušově Chemické technologii, že takového způsobu těžení šťávy bylo v Čechách použito jedině v Beřkovicích, je mylná.

 

3) Pod prastarými vysokými buky bylo pěkně upravené kruhovité místo s kamennými sedátky, o němž se udržovala pověst, že tam měli tři císařové r. 1813 před bitvou u Chlumu tajnou schůzku. Němečtí úředníci panští jmenovali to místo "Dreikaisersitz".

 

4) Ušlechtilému tomu knězi děkuji za to, že vzbudil ve mně lásku k přírodě i přírodním vědám. Měl bohatou knihovnu se vzácnými díly, herbářem a sbírkou hmyzu a motýlů. Půjčoval nám žáčkům knihy a pobízel nás k zakládání sbírek.

 

5) Jediný vydatnější, ale nevelký pramen měla Boženina studánka, kde podle legendy poznal kníže Oldřich svou choť. Studánka  je pod hraběcím zámkem, ležícím uprostřed městyse. Její vody sloužily k udržování zámeckého parku (nyní polospustlého) a pro potřeby panského pivovaru. Přebytečná křišťálová voda studánky plnila na stráni pod pivovarem rybník. Nad rybníčkem tím byla skála s hlubokou jeskyní o dvou prostorách za sebou, obydlenou polodivochem Náhlovským a jeho dcerou. Podivná náhoda tomu chtěla, že skála ta se zřítila jen několik dní po smrti tohoto posledního troklodyta peruckého    Rybníkem protékající pramenitá voda stékala dále po svahu do údolí ke známému staletému dubu Oldřichovu do zděného splavu, sloužícího ke koupání ovcí před střiží. Ovcí bylo chováno v rozsáhlých panských ovčincích v letech sedmdesátých mnoho tisíc. Po úbytku pastvin bylo upuštěno od peruckého chovu ovcí i v cizině renomovaného. Stojí ještě za zmínku, že asi na 100 kroků od Boženiny studánky byl statek rolníka Čecha, blízkého příbuzného básníka Svatopluka Čecha, jehož otec byl za doby našeho příchodu na Peruc ředitelem panství na Vraném, vzdáleném od Peruce asi hodinu cesty. O tom statku Čechově je zajímavá pověst, že z něj pocházela Božena.

Pokračování příště.

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde