iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Sezona skončila

Josef Dvořák
a Marie Formáčková
kino Peruc
Pátek 8. 11. 2024
19 hod.

Zábavná talk show
Vstupné 150 Kč
PLAKÁTEK

Herní odpoledne
s deskovkami

Peruc - knihovna
11.11.2024
16:30 - 18:00 hod.

Příjemný odpoledne u deskových a karetních her.
PLAKÁTEK

Vánoční tvoření
Peruc - knihovna
16.11.2024
14:00 hod.

Knihovna a R&DF vás zvou na tvoření vánočních ozdob, svícnů, dekorací a dalšího.
PLAKÁTEK

Recykliteratura
Města a obce čtou

Peruc - knihovna
2.12.2024
17:00 hod.

Kreativní dílna s lektorkou Karolínou Homonai.
PLAKÁTEK

-.-.-.-.-.-.-.-.-.-

Kino Peruc

Já, padouch 4
Neděle 17. 11.
15:30 hod.

Animovaný, dobrodružný, rodinný, komedie. Nejslavnější animovaný zlosyn se vrací! Ve čtvrtém díle série Já, padouch byste nechtěli být v Gruově kůži. Nejen že do jeho už tak velké rodiny přibylo další dítě, které mu brnká na nervy. Z vězení navíc uprchnul jeho letitý nepřítel, který má na Grua a jeho rodinu opravdu velkou pifku. USA / 2024 / 94 min.
Mládeži přístupný

Vstupné 50 Kč

Sobík Niko: Cesta za polární září
Neděle 24. 11.
15:30 hod.

Animovaný, rodinný. Sobík Niko celý život sní o tom, že se jednou stane vánočním sobem v Santově letce přesně jako jeho tatínek. Má to přece v genech! Netuší však, že se na volné místo v sobím spřežení hlásí i Stella. Přestože jsou rivalové, Niko se s ní spřátelí a prozradí jí kód pro vstup k vzácným Santovým saním. Netuší však, že Stella svou přízeň jen předstírá a ve skutečnosti chce saně ukrást a zničit tak Vánoce. Finsko-Německo-Irsko-Dánsko / 2024 / 86 min.
Mládeži přístupný

Vstupné 50 Kč

MIKI
Pátek 29. 11.
19:00 hod.

Thriller, drama, akční. Příběh muže, který se vrátí ze zahraničí zpět do své rodné vesnice, do země, která se rychle mění a ve které se otevírají nové velké možnosti i v oblasti organizovaného zločinu. Miki, původním povoláním řidič autobusu, v sobě postupně objeví a aktivuje schopnosti k tomu, aby vybudoval jednu z největších a nejobávanějších mafiánských skupin v zemi. Slovensko-Česko / 2024 / 106 min.
Nepřístupný do 15 let

Vstupné 100 Kč

_:_:_:_:_

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Serzona skončila.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
sezona skončila
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
sezona skončila
červen - září, úterý - neděle 10.00 - 18.00 h.,
květen a říjen, pátek - neděle 10.00 - 18.00 h.
 
PLAKÁTEK

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Černá kronika arrow LISTY CUKROVARNICKÉ
LISTY CUKROVARNICKÉ
Napsal Plazík st.   
Neděle, 27 prosinec 2009

20.9.2007

Od pana Valtra jsem dostal zajímavý článek v Listech cukrovarnických z roku 1946. Pan Weiss zde vzpomíná na svá léta v peruckém cukrovaru.


LISTY CUKROVARNICKÉ

ČÍSLO 33-34 - ROČNÍK 62 (1945-46) - PRAHA - 31. V. 1946

 

VZPOMÍNKY Z MLÁDI CUKROVARNICKÉHO VYSLOUŽILCE

J. J. WEISS.

 

    Po odbytých gymnasijních studiích v Kroměříži a obchodního kursu ve Vídni, vrátil se můj otec do rodného města, kde převzal po svém otci koloniální obchod v našem domě, 1) brzo se ho ale vzdal, rozhodl, se pro povolání úřednické a stal se roku 1865, po krátké působnosti v renomované továrně na čokoládu bratří Tschinklů v Lovosicích, pokladníkem továrny na likéry hraběte Thuna v Podmoklí a na to roku 1869 účetním cukrovaru téhož šlechtice na Peruci. Je tomu nyní 77 let. Od té chvíle jsem žil v ovzduší cukrovaru, pamatuji proto ,mnoho.

      Řepu tenkrát na Peruci krouhali (říkalo se rajbovali) a šťávu vytáčeli (šlajdrovali) na odstředivkách. 2) Vyráběli výhradně bílé zboží, homole a pilé. My děti chodívaly jsme se dívat na půdy k nučkám a daly si vysvětlovat ty manipulace s formami. Půdní byl v našich očích vůbec pánem, měly jsme ho, s dlouhým jeho šedým vousem rády, z lígru dělal různá cukrátka, před vánocemi malé, asi 14lotové homoličky cukrové, jež balil do barevných papírů a rozesílal úřednickým rodinám. Velmi jsme se na ně těšívali, krášlily naše vánoční stromky.

.
Silnice od Peruce k cukrovaru u přejezdu úzkokolejky (Šlepky).

    
Malý cukrovar perucký byl čistě hospodářský, tvořil jednotný celek s velkostatkem i s věrnými dodavateli selské řepy ze Stradonic (známého naleziště pravěkého osídlení) , z Pátku, Černochova Vraného aj. Ředitel panství byl zároveň ředitelem cukrovaru. Dělnictvo bylo stálé. Pracovalo v kampani (která někdy trvala i pozdě do jarních měsíců) v cukrovaru, na jaře a v létě na panském. I řemeslníci, hlavně stavební, našli zaměstnání u dvora nebo v blízkém okolí a přicházeli na podzim do továrny. Cizích dělníků bylo jen málo a i mezi těmi se vracely k nám známé tváře. Přední místa na jednotlivých stanicích dědíval syn po otci, jako by to bylo jeho právem. Vše to působilo na mne dojmem velké rodiny i s dodavateli selské řepy, kteří považovali cukrovar za jakousi svou záložnu, kde můj otec, vedoucí pokladny, podle možnosti jim vycházel vstříc. Byl, věru, milý ten sousedský poměr, který se dnes zdá již být pouhou pohádkou. I dělníci na ty doby rádi vzpomínali.
Několik let po převratu (1918) při návštěvě Peruce, nalezl jsem tam ještě několik stařičkých pamětníků své působnosti v cukrovaru. Měli radost ze setkání a vzpomínali s povzdechem na dávno uplynulé časy, nebyli nikterak spokojeni s věcmi,  jak se utvářely po válce, třeba že při parcelaci hraběcího alodiálního majetku získali půdu. Však jsem i já nepoznával ty, za mých časů tak vzorně upravené lány!

    Cukrovar ležel v překrásném údolí, jež mělo místy ráz pralesa 3) s bažinami.Vyvěralo v něm mnoho železitých pramenů, při nichž si před dlouhými lety hraběcí rodina vystavěla prostinké lázně. Lázně ty trpěly později odpadními továrními vodami a poznenáhlu pustly, až z nich zbyly jen rozvaliny. Poloha cukrovaru byla mezi těmi zalesněnými stráněmi sice romantická, ale nevýhodná. Údolím protékal dýbeřský potok, o jehož stříbrolesklých vodách, racích a rybkách nám rád vyprávěl místní děkan Fr. Daneš, 4) odchovanec Bolzanův, osobní přítel Palackého, Riegra i jiných vynikajících osobností (byl také poslancem zemského sněmu) a s povzdechem připojil, že po založení cukrovaru vody se zkalily, rybky vyhynuly a vzduch byl otráven.

    Perucké panství leželo z největší části na vysoké, úrodné pláni, chudé na vodu.5) Bezpochyby, že z toho důvodu došlo v roce 1857 k založeni cukrovaru v údol , na dýbeřském potoku,jehož vody za tehdejšího způsobu práce cukrovaru stačily. Poloha jeho byla ovšem velmi nepříznivá, všude do kopce a byla tím ještě horší, že cesty, vedoucí do továrny, byly za podzimních dešťů blátivé, bezedné, dovoz řepy a vývoz cukru a odpadků proto drahý a svízelný. Cukr byl dovážen povozy (furmany) do Prahy. Když Pražsko-Duchcovská dráha přišla v r. 1873 do provozu, zmírnily se poněkud nesnáze, na dobro ale nezmizely. Bylť cukrovar spojen s nádražím vlečkou, asi 7 km dlouhou, vinouc se serpentinovitě lesnatými

 stráněmi nahoru. Vozíky s nákladem byly taženy volskými potahy, každý vozík měl svého brzdiče. Dolů sjížděly jednotlivě, ale často nerozumným letem, takže co chvíli tu byly úrazy, nejednou i smrtelné. Byly s tím starosti.

1) Dům ten na hlavním náměstí, v sousedství hotelu Simonova,je zajímavý tím, že,v něm bydlel v roce 1848 za Kroměřížského sněmu Dr Rieger a Havlíček. Zařízení pokojíku Havlíčkova jsme darovali místnímu museu. Pamětní deska tohoto pobytu Havlíčkova se týkající, je nesprávně umístěna na hotelu Simonově. Bylo mně to vysvětleno tím, že prý pozdější majitel našeho domu nedovolil na něm umístiti desku – dali ji tedy na dům vedlejší!

 

2) Zmínka ředitele Hully v Hanušově Chemické technologii, že takového způsobu těžení šťávy bylo v Čechách použito jedině v Beřkovicích, je mylná.

 

3) Pod prastarými vysokými buky bylo pěkně upravené kruhovité místo s kamennými sedátky, o němž se udržovala pověst, že tam měli tři císařové r. 1813 před bitvou u Chlumu tajnou schůzku. Němečtí úředníci panští jmenovali to místo "Dreikaisersitz".

 

4) Ušlechtilému tomu knězi děkuji za to, že vzbudil ve mně lásku k přírodě i přírodním vědám. Měl bohatou knihovnu se vzácnými díly, herbářem a sbírkou hmyzu a motýlů. Půjčoval nám žáčkům knihy a pobízel nás k zakládání sbírek.

 

5) Jediný vydatnější, ale nevelký pramen měla Boženina studánka, kde podle legendy poznal kníže Oldřich svou choť. Studánka  je pod hraběcím zámkem, ležícím uprostřed městyse. Její vody sloužily k udržování zámeckého parku (nyní polospustlého) a pro potřeby panského pivovaru. Přebytečná křišťálová voda studánky plnila na stráni pod pivovarem rybník. Nad rybníčkem tím byla skála s hlubokou jeskyní o dvou prostorách za sebou, obydlenou polodivochem Náhlovským a jeho dcerou. Podivná náhoda tomu chtěla, že skála ta se zřítila jen několik dní po smrti tohoto posledního troklodyta peruckého    Rybníkem protékající pramenitá voda stékala dále po svahu do údolí ke známému staletému dubu Oldřichovu do zděného splavu, sloužícího ke koupání ovcí před střiží. Ovcí bylo chováno v rozsáhlých panských ovčincích v letech sedmdesátých mnoho tisíc. Po úbytku pastvin bylo upuštěno od peruckého chovu ovcí i v cizině renomovaného. Stojí ještě za zmínku, že asi na 100 kroků od Boženiny studánky byl statek rolníka Čecha, blízkého příbuzného básníka Svatopluka Čecha, jehož otec byl za doby našeho příchodu na Peruc ředitelem panství na Vraném, vzdáleném od Peruce asi hodinu cesty. O tom statku Čechově je zajímavá pověst, že z něj pocházela Božena.

Pokračování příště.

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde