|
Napsal Ivo
|
|
Pondělí, 07 leden 2002 |
7.1.2002
Pravidelné kázáníčko husitského faráře Zdeňka Bohuslava
Klaníme se velmi málo. Není to příliš běžný postoj. Daleko spíše jsme přiváděni ke vzpřímenému, sebevědomému držení těla. Klanět se někomu znamená pokořit se před ním, vyjádřit mu úctu. Včerejší neděle nás obdarovala vyprávěním o klanění 3 mudrců (králů) u Ježíšových jesliček v Betlémě. Mudrci přinášejí veliké a vzácné dary - zlato, kadidlo a myrhu. Naplňují tím starozákonní zaslíbení Izajáše, ale hlavně vyjadřují velikost toho maličkého dítěte. V něm se světu narodila nová kapitola jeho existence. Tři mudrci o tom věděli jako první pohané. Věděli, že se jich to týká. Podívejme se na dnešní církve v jejich praktické rozdělenosti a často i řevnivosti a položme si otázku: "Byli by dnes stejně samozřejmě přijati cizinci, kteří přicházejí ke Kristu?" Troufám si jasně a přímo řici, že by to nebyl Kristus, ale někdo z nás, kdo by jim nemilosrdně zastoupil cestu. Důvod? Jiná barva pleti, jiné způsoby chování, jiná zbožnost, jiný úsměv, jiný jazyk, jiný. Důvodů je mnoho, ale všechny vedou k zavržení. Dnešní církve se tváří příliš spokojeny samy se sebou. Jakoby nepotřebovaly nově příchozí, ale i náhodný host bohoslužeb vidí skutečný stav věcí. Nově příchozí ke Kristu má zpravidla před sebou neuvěřitelnou horu církevnických záležitostí, které se tváří mnohem důležitější, než ve skutečnosti jsou. Tři mudrci přinesli cenné dary, dnešní církve nejsou zproštěny nutnosti vyjadřovat vděčnost Pánu. To, co jsou, jsou jen díky němu. Mnohdy se žádná veliká vděčnost nekoná. Zkusme s tím něco začít dělat sami. Co máme přinést darem? Co takhle sami sebe se všemi nahromaděnými Božími dary. Zkusme se z narození Spasitele radovat. Narodil se i pro naši záchranu. Vděčnost je na místě, čím víc, tím líp. Nedá se to přehnat. Buďme k Bohu štědří ve všech smyslech toho slova. On se k nám chová také tak. V Kristu došlo jeho štědré pečování o člověka naplnění. A my o tom víme, není to snad dostatečný důvod k radosti a vděčnosti?! Zdeněk Bohuslav
Ivo Kraus
|
Školy 
