23.7.2007

Odkud a z jaké rodiny pocházel. Něco o osudech jeho neteří a synovců i jejich rodin až po naše časy.

    V červnu tohoto roku si připomeneme 200. výročí narození významné osobnosti, katolického kněze, pedagoga a vlastence Františka Daneše.
Rod Danešů je zakořeněný ve starobylém městě Písku, na březích zlatonosné Otavy. První známy předek byl truhlář Karel Daneš, narozený před rokem 1778, který se zde oženil s Annou Ludmilou Molendovou ze staré soukenické rodiny. Karel přišel do Písku nejspíše z Chýnova u Tábora, kde se podle záznamu v matrice narodil roku 1719 jeho otec Ondřej a matka Ludmila Janurová.
    Karel a Anna měli několik dětí, které ale záhy zemřely. Anna proto na pouti k Panně Marii Pomocnici ve Skočicích složila slib, že pokud se jí narodí jako další dítě syn, stane se služebníkem Božím. Její syn, narozený roku 1807 a pokřtěný jménem František, se pak skutečně stal knězem a posléze i peruckým děkanem, a to i přes to, že během studií si více oblíbil filozofii.
    Víme, že i další děti, které se pak Danešům narodily, se již dospělosti dožily.
    Pro další osudy rodu Danešova je rozhodující postava Dominika, jednoho z mladších páterových sourozenců. Ten byl soukeníkem v Písku, oženil se s Valburgou Blahnovou z Písku a spolu měli čtyři děti: Vedle dcer Rozálie a Antonie a syna Dominika měl velký význam syn František (nar.1848,  +1928). Vystudoval na pražské universitě práva a usadil se jako advokát nejprve v Přelouči a později v Písku. Byl tělesně postižen zdeformovanou páteří, ale úspěšně se uplatnil nejen jako právník, ale i ve veřejných funkcích v radě města Písku a dalších. Jeho podobu známe zejména z malby na skle v jednom z oken píseckého děkanského chrámu.
Jako student trávil František většinu prázdnin u strýce na Peruci, kde přicházel do styku s mnoha tehdejšími vlastenci, kteří na peruckou faru dojížděli - především s Františkem Palackým a jeho rodinou. Děkanova výrazná postava a jeho Bolzanistické přesvědčení ovlivnili mladého synovce na celý život. Měl proto ke svému strýci tak dobrý vztah, že tento jej ustanovil svým univerzálním dědicem. Tak se také do píseckého měšťanského domu Danešů po páterově smrti dostala část knihovny i starobylý nábytek a další památky. Synovec František pak postavil na peruckém hřbitově svému strýci hrobku, jak se dovídáme z nápisu na náhrobním kameni. 
                                                                                      JUDr. František Daneš- student

    Ženou advokáta Františka se stala Ludmila Želinová, jedno ze šestnácti dětí čáslavského divadelníka a vlastence Leopolda Želiny a jeho manželky Marie, rozené Dvořákové. Spolu měli pět dětí, z nichž nejstarší dcera Ludmila (nar.1872) se provdala za lékárníka PhMg. Jaroslava Michla a usadili se v Č. Budějovicích.  Měli tři syny, z nichž nejstarší syn Vladimír  (nar.1903,  +1940) dosáhl několika akademických titulů v Čechách a ve Francii, ale zemřel bohužel jako mladý.
    Druhá dcera Blažena (nar.1880, +1972) se vdala za Jaroslavova bratra, MUDr. Vladimíra Michla, který byl vojenským lékařem v hodnosti plukovníka. Ti měli spolu dva syny, Jaroslava a Vladimíra.
    Třetí dítě v pořadí, syn, byl pokřtěn tradičním rodovým jménem František (nar.1882,  +1966). Vystudoval práva v Praze, a jako přesvědčený vlastenec vstoupil hned po roce 1918 do služeb nové republiky. Nejprve byl okresním tajemníkem v Berouně, pak v Užhorodě a konečně na Ministerstvu školství a národní osvěty jako sekční šéf odboru výtvarného umění a poté odboru hudebního, kam spadala i Česká filharmonie. Po německé okupaci raději odešel do předčasného důchodu, z něhož byl po válce povolán znovu do státní služby jako předseda správní rady pražské Zoologické zahrady a po únoru 1948 komunisty definitivně penzionován.
JUDr. František Daneš 

    Sepsal své vědomosti o Danešově rodu, z jeho zápisků dodnes čerpáme. Vzal si Zdenku Eggerthovou (nar1886  +1964), nejstarší z dvanácti sourozenců z bohaté měšťanské písecké rodiny vlastnící obchod se zbraněmi a železářskými výrobky v renesančním domě č.p.1 na náměstí v Písku. Její nejmladší bratr Karel (nar.1898  +1963) měl se svojí ženou Jiřinou, rozenou Mrázkovou (nar.1911  +1977) dvě děti, Jiřinu a Karla.
Rodinu dosud připomíná kresba Mikoláše Alše na stěně písecké restaurace U Reinerů s přípisem  Když jsem zde byl s panem Eggerthem . Dále tu byla sestra Vilma, která... !?!?!? Další větev Eggerthova rodu po staletí vlastnila papírnu na výrobu ručního papíru v Prášilech na Šumavě.
František a Zdenka přivedli na svět jedinou dceru Evu (nar.1918,  +2004), učitelku angličtiny, provdanou za Jana Bártu, s nímž měla tři děti - Jana, Evu a Zdeňka.
    Čtvrté dítě Františka a Ludmily, Dominik (nar.1884,  +1930), byl bankovním úředníkem v Táboře. Se svou ženou Marií, roz. Kunhartovou z Puklic u Jihlavy, také záhy zesnulou (1932), zanechali dva potomky - dceru Ludmilu a syna Františka.
    Ludmila (nar.1915,  + 1999), povoláním učitelka a v rodině přezvaná na Idutku, byla třetí z rodu, kdo měl úzký vztah k Peruci. Po předčasné tragické smrti svého prvního manžela Ladislava Dusíka, s nímž měla dva syny Pavla a Ladislava, nastoupila po válce jako učitelka do perucké školy. Zde se seznámila se svým druhým manželem, ing. Hubertem Jobstem, synem někdejšího správce knížecích lesů. Na  strýce Huberta a tetu Idutku vzpomínají všichni, kdo je poznali, s láskou v srdci.
    Druhé dítě Dominika a Marie syn František (nar.1919) vystudoval filosofii na Karlově univerzitě a stal se významným lingvistou. Prof. PhDr. František Daneš je autorem a spoluautorem mnoha vědeckých i popularizačních publikací. V období 1968-70 a znovu od r. 1990 byl ředitelem akademického Ústavu pro jazyk český. S manželkou Irenou, roz. Tatárovou (nar.1923 na Kladně)  mají dva syny, Jiřího a Ivana.
Posledním dítětem byl Václav (nar.1888,  +1974), který zůstal v Písku, bydlel ve starém rodinném domě s velkou zahradou v Gregorově ulici a byl profesorem písecké reálky. Oženil se s Ludmilou Bláhovou, dcerou lékaře, který postavil krásný novorenesanční dům v Chelčického ulici. Ludmila byla nadanou koncertní pěvkyní, sběratelkou lidových písní a známou organizátorkou píseckého kulturního života. Kolem Václava a Ludmily se v jejich domě koncentroval život rodiny, zde se postarali o potomky předčasně zesnulých Dominika a Marie Danešových.
    Prvorozený syn Václava a Ludmily PhDr. Ladislav Daneš (nar.1924) je známý divadelník, televizní publicista a režisér. Se svou ženou Věrou, roz. Němečkovou (nar.1925) z Písku mají dvě děti, Zuzanu a Jana.
Druhým dítětem je dcera Radmila (nar.1927). Po matce zdědila překrásný hlas a hudební nadání. Se svým prvním manželem Josefem Stříbrným, který pocházel z Lidic a za války bojoval jako stíhací letec v Anglii, má dvě děti – Pavla a Alenu. Jako jediná z celé generace žije se svým druhým manželem, lesním inženýrem Zdeňkem Kysilkou, nadále v Písku . 
Nejmladším byl doc. Václav Daneš (nar.1936,  +2004), nadaný malíř a varhaník, učitel na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. S manželkou Hanou , roz. Míškovou, měli dceru Ivanu.
    V současnosti rod Danešů a spřízněných rodin čítá přes sedmdesát osob ve věku od několika měsíců do 88 let. Většinou jsme zakotvili mimo Písek, najdete nás v Praze, Litoměřicích, Ústí n.Labem, na Šumavě i v Bavorsku a Itálii. Uplatňujeme se také v mnoha oborech. Vedle významných specializovaných lékařů je evangelický farář a senátor, zakladatelka a ředitelka taneční konzervatoře, architekt, doktoři filozofie, ornitolog, podnikatelé, horolezec, komorní pěvec mnichovské katedrály, vedoucí nakladatelství, odborníci na statistiku a logistiku, fyzikální chemik . . . . .
    Asi podobně jako páter Daneš jsme zaměřeni hodně široce – a snad i jako on neváháme pomoci bližním, přiložit ruku kde je to třeba. Nezávisle na tom, jaká nadání nám dal osud do vínku a jaké vzdělání nám umožnil. Snažíme se každý aktivně být alespoň jedním ze zrnek soli této země.

               V dubnu-květnu 2007 v Mnichově a Praze sestavili
Jiří Daneš a Jan Bárta,
   s pomocí nejstarších členů rodu – pamětníků.