Ještě několik myšlenek žáčků z jejich Školáčka č.9.

    Když jsem poprvně viděl Mikuláše, 5.12., to mi byly tři roky. S mámou čekali a když přišli, já jsem brečel, křičel a máma se mnou musela říkat básničku. A až odešli, tak už jsem nebrečel. A pak šli k dalším dětem.
                                                                                                M.Zvěřina,3.tř.
    Když mně byly tři roky, 5. Prosince přišel k nám Mikuláš, anděl a čert. Moc jsem se bál. Slíbil jsem, že budu hodnej a dostal jsem velkou nadílku. A seděl jsem na babiččině klíně a ještě jsem se víc bál, hlavně čerta, který byl moc zlý.
                                                                         M.Žížek,3.tř.
    Mikuláše si pamatuju, že u nás byl, když mi bylo pět. Přihnal se a zazvonil na zvonek. Nebyl sám, byl s andělem a s čerty. Čerti naháněli trošku strach, ale Mikuláš s andělem ne. Zrovna u nás byli Vašek a Šárka. Mikuláš se zeptal, jestli jsme byli hodný a chtěl básničku. Všichni se báli, jenom já ne! Sama jsem řekla básničku a ostatním musel pomoct Mikuláš. Pak všichni dostali dobroty. Pak když odešli, tak jsme hádali kdo byl ten čert.

                                                                                                  P.Křepčíková,3.tř.