You are here: Hlavní strana 
Černá kronika Peruc lednová a slunná
Černá kronika Peruc lednová a slunná | Peruc lednová a slunná |
| Napsal Plazík st. | |
| Pondělí, 14 prosinec 2009 | |
|
15.1.2007 To máme zimní počasí. Někdo říká že 30, jiný 50 a mnozí že 300 let taková zima nebyla. Mírně se sice ochladilo, ale stále je nad nulou a větrný závěr minulého týdne řádně pročistil ovzduší. A já se jen tak prošel po naší Peruci. Ještě jsem nebyl v nové ulici na konci Edenu, možná se jí bude říkat čtvrtá, jako se říká těm předešlým – prvá – druhá – třetí. Ale abychom nebyli jak v New Yorku. Je tady asi 10 parcel, pět domů již stojí a ve dvou se i bydlí. No a k nevůli zahrádkářům, se začnou stavět domy i v jejich kolonii na druhé straně ulice. Došel jsem na Teleckou silnici, koukal na mne Říp, skoro se na něj dalo sáhnout a za ním kouřila mělnická elektrárna. A jen mírně vpravo rozhled od Prahy až ke kladenským věžákům. Já se vracel zpět do vsi, vlastně již opět městysu, a přede mnou se tyčily věže kostela sv. Petra a Pavla. Kolem sluncem ozářené opravené školy jsem došel na náměstí, kde se dá fotit vše na jeho severní straně. Fara, někdejší sídlo letošního jubilanta pátera Daneše, již zmíněný kostel, zámek a v parčiku pomník obětem válek 20.století se zvoničkou a kovovým křížem. Na kostele jasně vystupovala ozářená sochařská výzdoba, nad níž se tyčí dvě věže. Ta velká baňatá se zvony a ukrytým starým hodinovým strojem a nad oltářem menší štíhlá. Sochařskou výzdobou se ve slunečních paprscích chlubil i perucký thunovský zámek, jestlipak se dozvíme čí bude? Ale odtud již byl malý rozhled i na severní část našeho kraje, za ostrým Českým středohořím jasně viditelné Krušné hory i s obydlími na jejich svazích. Já již zamířil k domovu, podíval se ještě ke Křesinovu – Heřtovic statku a k Radnici a byl jsem za vrátky. I na tom mym dvorku je vidět jarní zimu, travička se v půli ledna zelená a kvetou koláče sedmikrásek. V pátek to bylo 60 let co měli svatbu máma s tátou, bohužel již není ani jeden s námi, ale dobře si vzpomínám jak vyprávěli, že se 12.ledna 1947 nemohli pro bohatou nadílku sněhu dostat z Lenešic do Loun. Jaký rozdíl po tak krátkém čase. Ještě jsem se párkrát ohlédl po věžích kostela a zalezl k domácímu krbu na odpolední kafíčko. I když jen malá, tak hezká vycházka.
Lednová FOTO vycházka |
| < Předch. | Další > |
|---|
