iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Marťanské lodě
kino Peruc
pátek 21. 1. 2022
19.00 hod.

Romantický / Drama. Martin a Eliška, hlavní hrdinové, se poprvé setkávají na narozeninové party ve vybydlených prostorách brněnského nádraží. Mladá psycholožka hudebníka pozve na přednášku, kterou pořádá. Na Martina zapůsobí. Film Česko / Norsko. Délka filmu 77 min.
Přístupný film.
Vstupné 100 Kč
 

Chlupáčci
kino Peruc
neděle 30. 1. 2022
15:30 hod.

Animovaný / Dobrodružný / Komedie / Rodinný. Pupí a Eda patří do rodu Chlupáčků. Roztomilých, chlupatých zvířátek ve tvaru donutu. Tihle chlupáči poklidně žijí v hojném počtu na Galapágách. Jenže Eda je věčně nabručený pesimista, zatímco jeho sestra Pupí je nezbedná neposeda, která působí zmatek kamkoliv přijde. Takže oba moc nezapadají mezi ostatní. Film USA. Délka filmu 85 min.
Přístupný film.

Vstupné 50 Kč 

Galerie u Plazíka Peruc
Výstavní sezonu připravujeme.
Africký sen
Ilona Rosenkrancová
5. 3. - 24. 4. 2022
Víkendy a svátky
10 - 17 hod.

Výstava fotografií z cestování s paní M. Imbrovou v srdci Afriky.

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA

9. 4. - 25. 9. 2022
so, ne, sv
UBYTOVÁNÍ
Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona skončila, ZAVŘENO.
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Z Galerie u Plazíka arrow Antonín Emanuel von Komers - 2
Antonín Emanuel von Komers - 2
Napsal Plazík st.   
Sobota, 12 prosinec 2009
 9.8.2006

Přináším pokračování vyprávění paní Anny Sklenářové a správci peruckého panství A. E. Komersovi.

     A.E. Komers se zasloužil o rozvoj zemědělství i průmyslových aktivit v Čechách. V roce 1850 jeho snahou, za podpory rytíře Hosského z Hosskyfeldu, Jana Adolfa Schwarzenberka a hraběte Františka Thuna- Hohenšteina, byly zřízeny dvě rolnické školy - německá v Libverdě a česká v Rabíně. V roce 1856 byl v Libverdě zřízen vyšší hospodářský ústav . Prvním předsedou hospodářského spolku byl Karel kníže Schwarzenberg a druhým vedle něho Antonín Emanuel Komers. Antonín Komers pracoval i pro další majitele velkostatků, např. pro hraběte Buwuoye, pro knížete Romana Sanguszkého ve Volyni. Jeho úsilí na poli vzdělání přineslo úspěch a když 9. října 1866 slavnostně zahajoval otevření I. ročníku zemské vyšší hospodářské a hospodářsko-průmyslové školy v Liebwerdě, přednesl projev, který musím umístit do této kroniky.
My všichni musíme vytrvati na dráze zemědělského pokroku a vytrvale ve vědě hledati pravdu. Budeme vždy všichni usilovati o to, aby získané výsledky badatelů staly se majetkem civilisovaného světa, aby sloužili k dobru všech zemědělců. Musíme stále pečlivě hledati a zjišťovati, co by prospělo rozkvětu zemědělství naší vlasti. Tak chceme vyučovati i vychovávati nám svěřenou mládež, aby rostla ke cti a blahu vlasti a aby sama jednou vydatně a s úspěchem pracovala na jejím národohospodářském povznesení.
Nebudeme mládež vzdělávat jen k tomu, aby tvořila, shromažďovala a šířila pozemské statky. Bylo by to samo o sobě také cenné, avšak nikoli dostatečné a důstojné poslání školy a našim povinnostem. Všecku svou činnost musíme soustředit na pěstování, sílení a rozvoj charakteru svých svěřenců. Musíme se snažit, abychom je vychovali na čestné a obětavé občany, abychom zušlechťovali jejich ducha i srdce.

Tak se v té době ovšem všeobecně neuvažovalo a nemluvilo. Na této škole se také stal prvním ředitelem a dnes škola nese jeho jméno.
Když se velmi dobře a šťastně oženil, rozhodl se r. 1856, že značné věno své paní vloží do zemědělského průmyslu. Stal se společníkem hraběte Jindřicha Chotka při budování jeho cukrovaru ve Veltrusích, který vystavěl v rekordním čase (od března do října 1856). Převzal v důsledku tohoto společenství vrchní řízení celého jeho panství, aby je zcela reorganizoval a přizpůsobil požadavkům velkého cukrovaru. Byl uznávanou autoritou v cukrovarství, řepařství a lihovarství v celé monarchii. Z toho plynuly jeho četné významné funkce v tomto průmyslu a oborech s tím souvisejících. V roce 1857 přistoupil rovněž jako společník ke stavbě peruckého cukrovaru, jenž rovněž dobře prosperoval. Na nátlak hraběte Buguoi-a převzal pro období 1859-1860 správu jeho jihočeského panství.
Kníže Max Egon Fůrstenberg jmenoval Antonína od l. ledna 1869 svým hospodářským radou a šéfem centrálního ředitelství svého panství o výměře 60 000 jiter. Brzy na to převzal ještě ke svým úkolům ředitelství rozsáhlého panství knížete Romana Sanguszkyho v gubernii Volyňské v Rusku. Pokud panství zvelebil, zorganizoval a dal do pořádku, tak odevzdal vrchní správu jednomu ze svých žáků a sám si ponechal pouze inspekci.
Jeho životopisec uvádí r. 1877, že na panstvích, která v letech 1855-1874 spravoval nebo inspiroval, zařídil s plným zdarem 20 velkých průmyslových závodů, jež vyžadovaly mnoha milionové investice, zmelioroval tisíce jiter luk, zornil tisíce jiter půdy dosud neplodné nebo zanedbané. Provedením jeho organizace vzrostl mnohonásobně výnos i kvalita, podstatně i rentabilita. Zavedl nejméně na 60 000 měrách (přes 12 000 ha) orné půdy svoji lepší ekonomickou organizaci, hlavně střídání s vhodnými postupy osevními a racionelními metodami provozu. Zasedal na zemském sněmu království Českého v období 1867-1868. To bylo také jeho poslední veřejné politické vystoupení. Od té doby se věnoval výhradně jen práci hospodářské a bohaté činnosti kulturní. Není divu, že Komers po 35 letech nepřetržité a namáhavé činnosti ve službách rodiny Thunovské a při všech ostatních funkcích byl tak vyčerpán, že jeho zdravotní stav vyžadoval nezbytné úlevy. Neustále publikoval v češtině i němčině články zaměřené na hospodářské otázky. Věnoval se i vydávání odborné literatury. Jeho zásluhy o ekonomický rozvoj v českých zemích byly oceněny 5.2.1873 povýšení do šlechtického stavu.
Roku 1874 odchází na odpočinek a skládá také svoji funkci generálního plnomocníka hraběcí rodiny Thunovské. K tomuto rozhodnutí přispěly i hospodářské otřesy v rakouské monarchii, jež se tak těžce dotýkaly i jeho vlastního majetku i soukromého podnikání. Proto v letech 1873 – 1876 se rozhodl rezignovat na většinu ostatních funkcí.
Jeho vědomosti, publikační a odborná činnost by vydaly na pořádný román a tak už se jenom zmíním o jeho osobním životě. Antonín Emanuel Komers vlastnil statek v Mostově na Sokolovsku. Jednalo se o statek s přivtělenými allodními. dvory Kulsam, Lappitfeld a Dobrassen. V podstatě šlo o zámek s parkem a skleníky na řece Ohři. Dále obnovil zámek Lžín o kterém jsem se zprvu domnívala, že ho vlastnil jeho bratr Emanuel Heinrich von Lindenbach.
Antonín se 16. 8. 1845 oženil s Marii Gindřichovou, nar. 2. 5. 1825 v Praze. Její otec byl Jan Gindřich (Jindřich), majitel realit. Novomanželům se v Podmoklech narodil 18. ledna 1848 syn Franz (František) a 30.října 1849 syn Karel (pravděpodobně nesprávně udáváno nar. 30.10.1839). Oba bratři Karel i František byli velice nadaní, Karel snad i nadanější a oba vystudovali práva. Doktorát však obdržel pouze František. Promován doktorem práv byl 9. ledna 1878 na Právnické fakultě pražské univerzity. Karel Komers a jeho starší bratr František se ze studií vraceli na zámek Mostov, kde až do smrti své maminky nacházeli krásné a klidné prostředí. Milovaná manželka Marie zemřela Antonínovi na tuberkulozu 12. 8. 1876 v Mostově, aniž by se dožila sňatku svých synů a vnoučat. V dospělosti žili bratři každý jinde. Po smrti matky došlo bohužel ke ztrátě značného majetku a tak byl zámek Mostov a později zámek Lžín na okrese Tábor, kde se však rodina nezdržovala, prodán.
Roku 1885, když se Antonínův zdravotní stav značně zhoršil, ustoupil úplně z veřejného života a uchýlil se do Jihlavy, kde žil v tichém soukromí. Zde žil skoro zapomenut až do své smrti 18. prosince 1893.
Snášel svůj osud mužně. Ukázal se i ve svém pádu velikým člověkem. A tak se s ním rozloučím slovy, které o něm napsal F. Špatný v Riegrově Slovníku Naučném:
Komersova veliká působnost sahá do všech oborů pokroku polního hospodářství i průmyslu hospodářského a za tou příčinou bude dějepis českého hospodářství jeho veliké zásluhy o zvelebení těchto odvětví lidského zaměstnání potomkům hlásati a takový památník neruší doba času.
a také Fr. Farský v Ottově Slovníku Naučném r. 1899:
Jeho zásluhy o rozvoj hospodářství a hospodářského průmyslu ve vlasti naší jsou veliké.

Připojuji také jeho erb.

Erb A. E. Komerse

    Syn JUDr. František Komers začal jako soukromý advokát v Trutnově, ale vzápětí nastoupil na praktikantské místo pražského místodržitelství, tedy do státní služby. Od června 1877 se začal pohybovat v okresních úřadech v severních Čechách. Z Ústí nad Labem odešel do Děčína, aby se tam za rok vrátil. Pak po pobyl dva roky v Praze a opět v Trutnově, kde již sloužil jako okresní komisař. V květnu 1883 byl v této hodnosti přeložen do Karlových Varů. 15.11.1886 byl v Praze u sv. Štěpána oddán s dcerou bratrance svého otce Selmou Příborskou. Nevěstina maminka byla Hermine Edle von Krzivanek, otec byl Julius Příborský, ředitel velkostatků v Peruci a byl to syn sestry Antonína Emanuela Komerse Kateřiny. Pravděpodobně toto příbuzenství způsobilo, že první dcera, která se narodila Františkovi a Selmě 11.července 1887 jako sedmiměsíční, byla mrtvá. Druhá dcera se narodila 21. července 1888 a dostala jméno Helena Angela Hermína. V listopadu 1893 se rodina stěhovala do Lanškrouna, kde byl 25. listopadu 1893 jmenován na místo okresního hejtmana. Po letitých sporech s představiteli města požádal o odchod do penze. Bylo mu vyhověno a tak 30. listopadu 1908 byl místodržitelským rozhodnutím dán na odpočinek. Kam se odstěhoval a kde zemřel jsem zatím nevyřešila, stejně jako neznám další osud vnučky A.E.Komerse.
Druhý syn Karel působil jako vrchní účetní revize ústředního ředitelství Auersperských velkostatků se sídlem v Tupadlech. Ač v mládí hodně nemocný se nakonec dožil na tu dobu požehnaného věku a zemřel 15.7.1918 v Tupadlech. Oženil se s Terezii (nar.5.1.1845, zemřela 17.6.1922). Mám za to, že neměl děti, protože všechny prameny uvádí, že tato větev vymřela před druhou světovou válkou.

Erb je kopií originálu, kterou maloval malíř Jan Knýbel a je, stejně jako celý uveřejněný životopis A.E. Komerse v osobním majetku Anny Sklenářové a lze dále zveřejnit pouze s jejím souhlasem.

 (1.část )

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet


WebArchiv