iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Marťanské lodě
kino Peruc
pátek 21. 1. 2022
19.00 hod.

Romantický / Drama. Martin a Eliška, hlavní hrdinové, se poprvé setkávají na narozeninové party ve vybydlených prostorách brněnského nádraží. Mladá psycholožka hudebníka pozve na přednášku, kterou pořádá. Na Martina zapůsobí. Film Česko / Norsko. Délka filmu 77 min.
Přístupný film.
Vstupné 100 Kč
 

Chlupáčci
kino Peruc
neděle 30. 1. 2022
15:30 hod.

Animovaný / Dobrodružný / Komedie / Rodinný. Pupí a Eda patří do rodu Chlupáčků. Roztomilých, chlupatých zvířátek ve tvaru donutu. Tihle chlupáči poklidně žijí v hojném počtu na Galapágách. Jenže Eda je věčně nabručený pesimista, zatímco jeho sestra Pupí je nezbedná neposeda, která působí zmatek kamkoliv přijde. Takže oba moc nezapadají mezi ostatní. Film USA. Délka filmu 85 min.
Přístupný film.

Vstupné 50 Kč 

Galerie u Plazíka Peruc
Výstavní sezonu připravujeme.
Africký sen
Ilona Rosenkrancová
5. 3. - 24. 4. 2022
Víkendy a svátky
10 - 17 hod.

Výstava fotografií z cestování s paní M. Imbrovou v srdci Afriky.

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA

9. 4. - 25. 9. 2022
so, ne, sv
UBYTOVÁNÍ
Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona skončila, ZAVŘENO.
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Z Galerie u Plazíka arrow Další udaje k rodu Komersů
Další udaje k rodu Komersů
Napsal Plazík st.   
Pátek, 11 prosinec 2009
24.7.2006

Paní Anna Sklenářová nám zaslala několik doplňujících údajů k rodině, z které pocházel A.E. Komers, ředitel peruckého panství Thunů v polovině 19.století. V nejbližší době přineseme i další mnohdy i překvapivé údaje z kroniky Anny Sklenářové.

Dříve však, než vás seznámím s informacemi, které nám paní Sklenářová s velkou laskavostí poskytla, musím opravit dva údaje z minulé informace. Erby a rodokmen nakreslil akademický malíř Jana Knýbel a přiložené odborné články napsal pan JUDr. Tomáš Tyl. Oběma autorům se upřímně omlouvám.

A nyní již slíbené informace o rodu Komersů z Humpolce. ( Prvý článek je zde.)
    Výskyt Komersů v městě Humpolci lze písemně doložit již v roce 1597. Vyrytý nápis na kostelním zvoně z roku  1601  dosvědčil existenci radních města Humpolec a mezi nimi i jméno Cypriána Komrse.  Ve městě prokazatelně zůstala a pokračovala pouze rodová větev Cypriána Komrse nar. 1639,  který byl prvním,  předkem, kterého lze doložit  matričním zápisem.  V rodině existovala dvě základní řemesla a to soukenictví a řeznictví.  Právě řeznictví, kromě gruntu a k němu patřícím polnostem bylo hlavní obživou několika generací předků A.E. Komerse.  Také Antonínův otec Matouš Komers nar. 1754 a jeho bratři, tedy strýcové  Jakub nar. 1740, Vojtěch narozený 1750 byli řezníci. Řemeslo se dědilo z otce na syna, ale v případě synů Matouše Komerse přestalo toto pravidlo platit.
Rodina Matouše Komerse byla velmi početná.  Kromě Antonína měla ještě 15 sourozenců.  Jak to, ale bylo v té době poměrně časté,  ne všechny děti se dožily dospělosti.  Otec A.E. Komerse byl dvakrát ženat. První žena vdova po Janu Bečvářovi Anna, zemřela v dubnu  1790 a také jejich syn František zemřel jako dítě.  Bezdětný vdovec Matouš se žení 26.10.1790 s Marii Annou Baštinovou.  Jejich první dvě děti Františka a Jan Nepomucký zemřely ve dvou letech.  Po nich se narodil 2.11.1796 Karel Eduard.  Václav nar. 1798 zemřel ve třech měsících. Kateřina nar. 27.10.1799  se provdala v roce 1819 za Kajetána Příborského a její syn Julián Příborský se stal později ředitelem na panství v Peruci  a  otcem Selmy Příborské, pozdější snachy A.E. Komerse.  Po Kateřině se narodila  14.11. 1801 Františka,  která se provdala za důchodního a pozdějšího čestného občana města Žleby Jakuba Tlapáka.  Jejich dvě dcery  Emilie a Hermína  se postaraly o pokračování dosud žijících rodu po ženské linii. Emílie se provdala za správce Zelené Hory Josefa Keila, rodáka z Heřmanova Městce. Jeden z jejich synů Robert nar. 1860 se oženil s Antonii Heyrovskou, která pocházela ze stejného rodu Heyrovských z Rokycan, jako náš známý nositel Nobelovy ceny akademik Jaroslav Heyrovský.  Jejich vnučka i pravnuci žijí v Praze a Bratislavě.  Druhá dcera Hermína  se provdala za Aloise Melichara, pozdějšího významného lesního odborníka a také jejich pravnuci ještě žijí.  Mimo jiné i autorka tohoto povídání p. Anna Sklenářová.   Po Františce se narodily tři děti, které žily jen krátkou dobu a to Josefa Marie,  Josefa a Josef.  V roce 1808 se narodil další syn Emanuel Eduard. Zatím nic nevím o osudech Václava nar. 1810.  Konrád narozený 1812 zemřel také krátce po narození.  Konečně 12.6. 1814 se narodil Antonín Emanuel.  Také Mariana nar. 1816 se dožila dospělosti a v roce 1836 se provdala za Petra Paula Janáčka.  Tady se o osudu členů její rodiny zatím nepodařilo nic zjistit.   Nejmladší Josefa nar. 1818 zůstala po smrti otce doma s matkou a zemřela svobodná v roce 1899.
Záměrně jsem nechala povídání o osudech třech synů  Karla Eduarda,  Emanuela Heinricha a Antonína Emanuela nakonec. Všichni tito synové byli totiž postupně povýšení do šlechtického stavu a domohli se významného postavení  v tehdejší společnosti.
Nejstarší Karel Eduard vystudoval práva. Stal se  vojenským auditorem, generálním a dvorním auditorem a sekčním šéfem na ministerstvu války,  (tj. vysokým vyšetřovatelem vojenské justice). 17.11. 1854 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem  von. Lindenbach  a 11. l. 1862 do stavu svobodných pánů. Za zásluhy byl vyznamenán Leopoldovým řádem, Řádem Železné koruny II. třídy a papežským Kristovým řádem. Po tragickém skonu jeho syna Jaroslava zůstali nezletilí Karlovi vnuci  Alfred nar. 1879 a Rudolf nar. 1880 v péči své matky Heleny Derra  de Moroda.  Převážně žili ve Vídni a jejich potomci pravděpodobně žijí v zahraničí. Zámek Lipková Voda na okrese Pelhřimov skončil v dražbě.
Prostřední z bratrů  Emanuel Heinrich von Lindenbach také vystudoval práva. Od 3. července 1861 byl pověřen vedením Pražského zemského soudu a od 24. května 1863 byl povýšen na prezidenta vrchního zemského soudu v Krakově. V roce 1865 od 27. července byl jmenován ministrem spravedlnosti pro království a země nepatřící uherské koruně. Na vlastní žádost byl 27. června 1867 uvolněn z této funkce a současně mu byl propůjčen velkokříž Leopoldova řádu a vysloveno mu plné uznání za věrně plněné služby a byl jmenován prezidentem vrchního zemského soudu ve Lvově.Na základě statutu udělení Leopoldova řádu, přísluší zažádat do baronského stavu, což také učinil. Z jeho svazku s Annou Adler von Marenzeller se narodily tři synové Kamillo,  Hugo  a Artur. V současné době žijí potomci Kamilla  a to pravnuk Adalbert Komers ve Vídni a PhDr Inge Broverman v USA.
Poslední z bratrů Atonín Emanuel vystudoval Gymnázium v Jihlavě. Zhoršená finanční situace rodiny však neumožnila jeho další studium,  ač byl velice nadaný. Vlastní píli a schopnostmi dosáhl uznání hraběcí rodiny Thunu,  která mu umožnila  nejen dál se vzdělávat, ale již v roce 1840 se stal ředitelem panství peruckého a od 1. dubna 1844 centrálním ředitelem všech panství hraběte Thuna. V Peruci se zvláště osvědčil v neúrodném roce 1842 -1843. Perucko od té doby stálo v popředí, jako příklad zemědělského pokroku, jak na panství, tak i u sedláků. Peruc stejně jako jeho rodné město Humpolec, prokázalo mu největší poctu- volbu za čestného občana. V roce 1845 se Antonín oženil s Marii Jindřichovou z Prahy. V Podmoklech se jim narodili dva synové nejstarší Karel v roce 1846 a   František v roce 1848. Oba studovali práva.  Karel však v roce 1870 zemřel v Peruci.  Na jejich zámku v Mostově zemřela také v roce 1876 Antonínova manželka, která byla po narození dětí již trvale nemocna.  Syn František vystudoval práva  a působil v Karlových Varech a později jako okresní hejtman v Lanškrouně. O jeho osudech pojednává publikace  Osobnosti města Lanškrouna – článek Marie Mackové s názvem Úředník jeho veličenstva. Z Lanškrouna také 30. listopadu 1908 odchází na odpočinek. Jeho ženou byla dcera bratrance Juliuse Příborského,  ředitele Peruce,  Selma Příborská. Na živu zůstala jediná dcera Helena Angela Hermína.  O jejím osudu bohužel nic nevím.  Nejmladší Antonínův syn Emanuel měl také jenom dceru a odstěhoval se v roce 1904 do Vídně.  Také tato rodina už pravděpodobně neměla mužského potomka a její další osudy nejsou známy. Finanční problémy,které postihly Antonína, vedly k prodeji zámku Mostov i Lžín a sám Antonín E. Komers odešel do ústraní. Odstěhoval se do Jihlavy,  místa svých studií , kde v roce 1893 zemřel.   Také Antonín byl za zásluhy o ekonomický rozvoj v českých zemích oceněn 5.2. 1873 povýšením do šlechtického stavu.
Podrobně se jeho životem zabývá kniha  Zemědělští buditelé – Sbírka životopisů mužů o zemědělství zasloužilých, vydaná v Praze 1937, str. 145-183 od Dr. Ing. Edvarda Reicha.  Ostatní údaje jsou v soukromém archivu a rodinné kronice  paní Anny Sklenářové, jejíž prababička Hermína Tlapáková provdaná Melicharová,  byla neteří Antonína Emanuela Komerse.

Zveřejněné materiály lze nadále použít pouze se svolením paní Anny Sklenářové!
 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet


WebArchiv