Černá kronika Perucký les v únoru - Lázněmi | Perucký les v únoru - Lázněmi |
| Napsal Plazík st. | |
| Čtvrtek, 03 prosinec 2009 | |
|
20.2.2006 (Pokračovámí) Bez delšího váhání jsem šel dál. Prošel jsem pod dráty a před Čechovým lesem odbočil na Konvalinskou cestu.
Vždy obdivuji obnažené kořeny statného stromu v ohybu, který se tyčí nad místem, kde se cesta ohýbá po svahu. Opět pod dráty, několik teréních vln a jsem uprostřed plynovodní rýhy. Vždyť jen kousek podemnou jsou Lázně. Svah je dosti zledovatělý, přidržuji se větví a kořenů a bez pádu se dostávám na lesní dálnici z Peruce do Stradonic. Přecházím ji a dnem bývalého jezera se ocitám na jeho levém břehu. Po několika krocích jsem na protržené hrázi a u podkovy.
Zpět po hrázi a docházím ke studámce se železitou vodou. Ta je již několik let opravena a zastřešena (ta střecha se mi nelíbí, ale určitě nové zábradlí i pannu se džbánem chrání). Kousek nad studánkou je mohyla věnovaná místnímu knížeti Thunovy, královskému místodržiteli v Praze. |
Nyní v zimě je jasně viditelná, ale jistě by si zasloužilo opravu a úpravu okolí. Bohužel to vypadá, že naše vnoučata ji již nenajdou. Stavím se do jejího oblouku a cítím tu sílu lásky, která donutila místního pána panství skočit i s koněm za svojí milovanou do hluboky jezera, které se před ním rozkládalo. Ale dost romantiky, jdu dál. 
Vykáceným lesem se blížim k Mlejňáku a stále slyším lesožrouty likvidující další části kdysi krásného lesa. I zde nedávno řádili, několik kmenů zničilo plot u bývalého mlýna. Snad jej správci lesa sami a bez upomínek opraví. 
| < Předch. | Další > |
|---|
