iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

V zimních měsících uzavřena
Galerie u Plazíka Peruc
Výstava fotografií Blanky Beckertové
Cestou za sny ze Středohoří pod Everest
bude zahájena v příznivé situaci v březnu 2021, jakmile to situace dovolí.
PLAKÁTEK

Kultura je dočasně z rozhodnutí vlády zakázána.  

Kino z důvodů vládního zákazu nepromítá
do odvolání
Peruc kino

Za Dubem
Peruc
Z důvodu vládního zákazu dočasně uzavřeno.

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona ukončena.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Sezona ukončena.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
Sezona ukončena.
tel. 602 728 422

Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Zprávy arrow PZ 4.05 - Rady pro zahrádkáře
PZ 4.05 - Rady pro zahrádkáře
Napsal Plazík st.   
Středa, 02 prosinec 2009
23.1.2006

Další z pravidelných rubrik v našem zpravodaji jsou Rady pro zahrádkáře. Ty připravuje pan Parma a jeho článek svědčí o tom, že ani v zimě zahrádkáři neodpočívají.

 

Rady pro zahrádkáře

Řez ovocných dřevin
Rád bych se dnes v
ěnoval tématu, které je velmi diskutováno, a na které má snad každý zahrádkář jiný názor za nějž je mnohdy ochoten se i pohádat - to je řez ovocných stromů. Formát tohoto článku mi nedovoluje více se rozepsat o jednotlivých alternativách a podrobnostech. Vycházím tedy z vlastní zkušenosti a poznání, že zaměstnaný člověk (ale často i důchodce) má velmi mnoho jiných povinností, a čas na zahradu si pouze „ukrádá“. Proto se nevěnuji pěstování ovocných stěn, palmet a dalších tvarů velmi náročných na práci. Nejméně času vyžaduje, a proto je i nejrozšířenější, pěstování tvarů volně rostoucích (zákrsků, čtvrtkmenů apod.). Jejich řez budu dále popisovat.

Nejprve je třeba si uvědomit, co je podstatou řezu: u mladého stromku vytvarovat pevnou kostru s pravidelným rozmístěním větví. U plodících stromů korunu co nejvíce zpřístupnit slunci, udržovat rovnováhu mezi růstem a pevností větví a především docilovat pravidelnou produkci kvalitního ovoce. U starších stromů pak udržet korunu v žádoucích rozměrech a nedopustit zastavení růstu.

Teď stručně k obecným zásadám řezu. Na mladém stromku provádíme výchovný řez, jehož cílem je vypěstovat pevnou a řídkou korunu. V požadované výšce založíme tzv. první patro– z obrostu vybereme 3 až 4 základní větve budoucí koruny, které zakrátíme do stejné roviny, a na terminálu (středový vzhůru rostoucí vrchol) zakládáme po 1 metru patro druhé. V budoucnosti je nutné terminál pravidelně mírně zakracovat, abychom podpořili růst postranních větví. Pozor však na silné zkrácení, to vyvolává tvorbu „vlků“- spousty kolmo nahoru směřujících letorostů, které se snaží terminál nahradit, a musíme je během roku odstranit. Alternativou je pěstování duté tzv. kotlovité koruny. Tento způsob spočívá ve vyjmutí terminálu, abychom zabránili druhému patru stínit patro první, a korunu co nejvíce otevřeli slunci. Uplatňuje se u jádrovin, ale především u peckovin. V dalších letech pokračujeme s udržovacím řezem, to znamená, že u všech stromů odstraňujeme větve suché, nemocné, nalomené nebo jinak poškozené, křížící se a ty, co rostou do koruny. Koruna musí zůstat řídká, jen tak lze očekávat vybarvené a chuťově kvalitní plody. Upozorňuji, že jednoleté přírůstky paušálně nezkracujeme (ještě před dvaceti lety běžná praxe), neboť v místě zakrácení se výhon zpravidla rozdělí, a příští rok máme o to více práce. Zakrátíme pouze letorosty nadměrně dlouhé, které by v budoucnu nevytvořily pevné větve. Nezapomínejme také, že některé odrůdy (hlavně jabloní) plodí v poslední třetině letorostu a jeho zakrácením se zbavujeme úrody. Máme-li starší zanedbaný strom a potřebujeme jej více prořezat (zmladit), řežeme raději celé větší větve a práci si rozdělíme do dvou let.

Ještě pár slov k vlastnímu provedení řezu: letorosty zakracujeme na tzv. větevní kroužek (místo odstupu od silnější větve nebo kmene), jen tak se rána rychle zavalí a zhojí. V žádném případě nenecháváme žádný „pahýlek“,nejenom že brání závalu, ale v příštím roce na něm vyrostou zpravidla 2 až 3 větve nové. Rány je též nutno po řezu ošetřit štěpařským voskem nebo stromovým balzámem.

Jádroviny (řez provádíme v lednu až zač.května) rozhodně neřežeme všechny najednou. Stromy málo přirůstající a starší je vhodné řezat v předjaří – tím podpoříme jejich růst. Zásobní látky má strom ještě v kořenech, kmeni a silných větvích, a po průklestu je využije ve prospěch toho obrostu, který jsme ponechali a který tím výrazněji roste. Mladé stromy bujně rostoucí a slabě plodící řežeme později až strom začne rašit nebo se chystá ke květu (případně využíváme řez v letním období). V tomto termínu odřízneme s větvemi i zásobní látky, které již dorazily do špiček a docílíme zpomalení růstu. V některých případech je možné řez dokonce vynechat a větve pouze ohýbat. Využíváme tak přirozené vlastnosti stromů – čím je větev postavena kolměji, tím více roste a méně plodí, čím je vodorovnější tím více se tlumí růst ve prospěch plodnosti.

Peckoviny (řez zač. června až v srpnu) řežeme zásadně za vegetace, nejdříve v květu. Řežeme-li v předjaří, otevíráme brány infekci – především parazitickým houbám, které se nejčastěji projeví jako klejotok (z rány vytékající sliz vzniklý rozkladem pletiv ve kmeni a větvích). Na jaře a v létě míza brání prorůstání vláken hub z řezné rány do dřeva a řezné plochy se dobře hojí. Jako velmi výhodné se jeví období sklizně. Odřezávat větve můžeme i při česání nebo po jeho dokončení, nejpozději koncem srpna, aby se rány stačily do zimy zacelit. Třešně poněkud hůře snášejí přísné tvarování a hlubší řez, s výjimkou prvního roku po výsadbě omezujeme tedy řez jen na nezbytnou míru, přičemž je třeba dbát, aby základní větve rostly pod úhlem odklonu alespoň 45 stupňů a více. Ostrý úhel postranních větví vyrůstajících na kmeni z jednoho místa podporuje jejich nežádoucí vylamování. Višně mají naopak potřebu udržovacího řezu největší z peckovin. Charakter jejich plodnosti vede ke vzniku vyholených a tenkých větévek. Proto tuto korunu musíme neustále udržovat přiměřeně hustou.

Angrešt a rybíz (leden - únor) řezem odstraníme všechny přestárlé, nesprávně rostoucí a nemocné výhony, u angreštu ještě i ostatní zkrátíme na 5 – 10 pupenů, u rybízu zkracujeme jen příliš dlouhé větve. Správně tvarovaný angrešt i rybíz musí být při sklizni dobře přístupný i uvnitř koruny.K zachování plodnosti je navíc třeba pravidelně odstraňovat přibližně třetinu až čtvrtinu odplozených větví, které nahrazujeme stejným počtem nových silných jednoletých výhonů, případně po 4 – 6 letech provést tzv. zmlazovací řez.

S přáním mnoha zahrádkářských úspěchů

Otakar Parma ml.

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet


WebArchiv