PZ 4.05 - Příroda kolem nás |
Napsal Plazík st. | |
Středa, 02 prosinec 2009 | |
23.1.2006 Pan Herbert Tichý vždy přinese do zpravodaje zajímavé informace z přírody, zejména ze světa zvířat. Tentokráte se podíval na Krkavce velkého. Krkavec – Corvus corax
Prvý novodobý výskyt krkavců v blízkém okolí Loun byl zaznamenán u Peruce. Krkavci velcí to nejen u nás, ale v celé střední Evropě neměli lehké. Ve středověku byli považováni za pomocníky čarodějů a za nečisté proto, že se živili odpadky a mršinami zvěře a nezřídka i lidskými ostatky na popravištích nebo bojištích. Byli považováni i za špatné rodiče a dodnes přetrvává rčení o krkavčím otci nebo matce. I to bylo jednou z příčin, proč byli krkavci pronásledováni tak, že ve střední Evropě téměř vyhynuli. Poslední hnízdění u nás bylo zaznamenáno na skalách u Vltavy v Praze v roce 1852 a na Šumavě v roce 1871. Bše Opsáno z Ottova slovníku naučného
Krkavec velký - má rozměry asi jako káně. Je celý černý, má tlustý zobák a načepýřené peří na bradě. V letu je patrný kýlovitý ocas. Hlas: jasné „korrk klong“ aj. Hnízdí jednotlivě ve skalnatých územích, na strmých mořských březích i v lesích, v zimě častěji v hejnech. Hnízdí v březnu až květnu, jednou ročně. Velké hnízdo je z větví a klacků a má malou, jemně vystlanou kotlinu. Je umístěno vysoko na stromě či skalách. Samice snáší 4 až 6 zelenomodrých, hnědočerveně skvrnitých vajec, na kterých sedí 20 až 21 dnů. Mláďata krmí oba rodiče asi 40 dnů. Živí se hmyzem, obratlovci, mršinami, ovocem i odpadky. Je stálý a stěhovavý |
< Předch. | Další > |
---|