iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Josef Skip Holota
Zajímavosti kolem nás

30. 3. - 23. 6. 2024
Vernisáž v sobotu 30.3.
v 15h.

Výstava fotografií z okolí Plzeňského a Ústeckého kraje.
PLAKÁTEK

A máme, co jsme chtěli
Kino Peruc
Pátek 29.3.2024
19:00 h.
Poslední den společného Československa se na silvestrovský večírek schází jedna velká federální rodina. Setkají se ještě jako bratři, rozejdou se už jako cizinci. S každou další borovičkou se zvyšuje šance, že někdo něco někomu řekne a že se něco stane... Budete nám scházet, Slováci. Hrají: Eva Holubová, Bolek Polívka... Rodinný / Drama / Komedie, Slovensko / Kanada, 2023, 100 min.
Nevhodný do 12 let
V
stupné 100 Kč

Velikonoční bohoslužba
Peruc
Sbor M. J. Husa

neděle 31.4.2024
15:00 h.
Zveme vás tímto na Velikonoční bohoslužbu do Peruce - Neděle 31/3/2024 od 15 hod. v Kapli M.J. Husa, ul. Palackého 300.
Těšíme se na Vás.
PLAKÁTEK

Vynálezce
Kino Peruc
Neděle 7.4.2024
15:30 hod.
Animovaný / Dobrodružný / Ponořte se do světa geniálního vynálezce a umělce Leonarda da Vinci. Ten přichází na královský dvůr experimentovat s lidským tělem, stavět létající stroje, obrněná vozidla a další fantastické vynálezy. Našeho superhrdinu čeká nejen napínavé dobrodružství, ale také osudové setkání s odvážnou princeznou Margaritou, se kterou hledá odpověď na tu nejdůležitější otázku. „Jaký je smysl života“? / dabing / Francie-USA / 2023 / délka: 100 min.
Přístupný

V
stupné 50 Kč

Poutníci – koncert kapely
Přes 50 let v country

Kino Peruc
Pátek 12.4.2024
19.00 hod.

Legendární bluegrass and country band dorazí s jejich oblíbenými skladbami, v rámci šňůry po Čechách a Slovensku, také na Peruc. Přijďte si s nimi zanotovat.
V
stupné 250 Kč

Slavnostní zahájení sezony
Peruc
Muzeum české vesnice

sobota 13.4.2024
10:00 h.
Městys Peruc vás zve na zahájení sezony v MČV
. Program zajístíí žáci ZŠ a zároveň bude zahájena výstava fotografií M. P. Blažka v podkroví.
PLAKÁTEK

Ohlédnutí 2008 - 2023
M. P. Blažek

Peruc
Muzeum české vesnice

13.4. - 28.10.2024

Výstava fotografií  M. P. Blažka - výběr z posledních třech výstav v Galerii u Plazíka a dalších fotoprací
.
PLAKÁTEK

Gump – jsme dvojka
Kino Peruc
Pátek 19.4.2024
19.00 hod.

Rodinný / Dobrodružný / Nová Gumpova cesta začne přesně tam, kde ta předchozí skončila. Se svým milovaným Béďou Kozím Bobkem projde hlavní zvířecí hrdina příběhem, který už jim dávno předtím napsaly hvězdy. A zatímco Gumpův první příběh byl smutnější, v jeho volném pokračování s názvem Gump – jsme dvojka se diváci mohou těšit na spoustu vtipných zvířecích scén. Vedle hlavního hrdiny se nově objeví také psí slečna Jenny, která si zahraje Gumpovu sestru Kytičku./ Česko / 2024 / délka: 86 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

Prázdniny s broučkem
Kino Peruc
Pátek 26.4.2024
19.00 hod.

Komedie / Kdo by někdy nechtěl vyrazit na rodinou dovolenou krásným červeným karavanem po dědovi? Bára Poláková coby dobrodružná máma dvou dětí a nadšená food blogerka, řekne této výzvě ano. Její manžel, kterého si zahrál Lukáš Příkazký, dobrodružné nadšení ani trochu nesdílí. Ale když máme vedle sebe někoho, koho máme rádi, je úplně jedno, kde zrovna jsme. Celá rodina proto nakonec vyrazí na letní dovolenou k moři obytňákem. / Česko / 2023 / délka: 87 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

NEVĚRA PRO DVA
Kino Peruc
Úterý 21.5..2024
18.00 hod.

Koštičtí divadelníci vás zvou na komedii L. Albauma a D. Jacobse.
V
stupné dobrovolné
PLAKÁTEK

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Otevřena od 27.4. do 29.9.2024 v sobotu a neděli od 13 do 18 hodin.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
13.4. - 28.10.2024
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024

 
You are here: Hlavní strana arrow Plazíkovo digifoto arrow PZ 3.05 - Václav Sochor, Z mých pamětí – II.
PZ 3.05 - Václav Sochor, Z mých pamětí – II.
Napsal Plazík st.   
Středa, 02 prosinec 2009
20.1.2006

V podzimním čísle zpravodaje vyšla 2. část pamětí Václava Sochora z Černochova. Pro čtenáře ji připravil pan Ivo Markvart a nikdo netušil, že závěrečnou část již nezpracuje.

 

Václav Sochor

Z mých pamětí – II.

 

V první třídě seděl jsem v první lavici s kamarádem, s kterým jsme se jednou poprali a on mně vrazil péro do hlavy. Moc to bolelo a Prímek byl za to v kabinetě pěkně bit.
Řídící Ballý byl špatným učitelem, ale zato velikým labužníkem. Učil nás jen jedna jitrnička a jedna jitrnička jsou dvě jitrnič
ky.
Ve druhé třídě nás učil Václav Roubal, velice přísný a dobrý učitel, který musel dohán
ět to, co řídící Ballý zanedbal.
To již začala světová válka. Ve třídě jsme měli často zimu a on nás musel poslat dom
ů, abychom ve škole nenastydli.
Jednou přišel do školy a napsal na tabuli, že ztratil řeč a d
ělal takového Lazara. Lidé říkali, že to dělá schválně, aby nemusel na vojnu.
V té dob
ě jsme museli chodit na kopřivy, aby měli vojáci na mundůry. Z kopřiv se totiž dělaly látky.
Když byla v roce 1914 vyhlášena válka, přijelo tehdá do vsi osobní auto. Přivezli mobilizační vyhlášky. Vzpomínám si, jak se tatínek loučil a pak musel narukovat do Litom
ěřic k svému pluku.
Léta 1914-1918 byla krušná. Všechno docházelo. Z páteckého mlýna tenkrát jezdil koňský potah s plachtou. Přivážel k nám chleba. Byl strašně č
erný. I tak nám chutnával.
Jednou měli smutnou událost u Černých. Přišli o krávu. Byla to jejich živitelka. Tak jsme se všichni usnesli, že paní Černé musíme pomoci. Sehráli jsme divadlo Jiříkovo vidění – u nich v prázdné kůlně. Jeviště jsme si sami postavili. Od nás jsme půjčili deky a přikrývky na oponu a na kulisy. Já hrál blanického rytíře. O přestávkách jsme s Vénou Benešovic vyhrávali na housle. Frantík Černých nás doprovázel na starou troubu od kamen – používal ji jako buben. Co se tenkrát vybralo, tak se darovalo paní Č
erné, aby si mohla zakoupit novou kravku.
To jsem již opustil zdejší školu a chodil půl roku do měšťanské školy v Lounech a na jaře přestoupil do měšťanské školy v Libochovicích. Tam jsme chodívali každý den pěšky. Cesty do Libochovic měly zvláštní kouzlo. Chodívali jsme přes tak zvané Lízy. To je takový lesík. Kvetly tam na jaře moc časně různé květiny a my je nosívali natrhané často do svých domov
ů. Naši z nich měli radost.
Jednou jsem dostal nové střevíce. Když bylo jednou při cestě z Libochovic veliké teplo, tak jsem si je zul a šel domů ze školy bos. Za Poplzemi byla studánka, kde jsme se občerstvovali. Já tam ty st
řevíce odložil a pak na ně zapomněl. Doma z toho byl poprask. Ale šťastně to dopadlo. Jedna paní je tam našla a holkám Svatošovic je za malou odměnu dala.
To už skončila sv
ětová válka a tatínek byl doma.
Druhý ročník měšťanské školy jsem již navštěvoval v Peruci. Byla tam otevřena nová měšťanka a tak nám odpadla daleká cesta do Libochovic. Každý čtvrtek bylo prázdno. Na ja
ře se to chodilo. I v létě. Ale přišel podzim – deště nebo zima. To bylo horší.
Jednou napadlo sněhu a my čekali, že nás někdo sveze. Jeli Dandovic. Vyváželi Vénu a že prý již v kočá
ře není místo. Tak jsme si sedli s Frantíkem na zadní nápravu, ale promrzli jsme tak, že jsme vůbec nemohli do třídy po schodech dojít.
Vánoční svátky byly pro nás vždy něco posvátného. Jednou jsme dostali loutkové divadlo. S tím jsme si něco nahráli. Jindy jsem dostal k vánocům housle. Pak jsem chodil na hodiny. Prvně mě učil Veník Koč
ů. Pak jsem chodil na Peruc starému panu Karbusovi.
Strýček Kučera uměl pěkně hrát na tahací harmoniku. Mně často hrával a říkával, až umře, že mně tu harmoniku odkáže, ale že mám hrát hlavně národní písně. Byl vlastenec. Měl velikou knihovnu a uměl pěkně vyprávět. Nebylo jediného dne, aby se u nás ve staré kovárně nezastavil. Z dílny přešel do kuchyně a říkal: „Tak Anna dej sem už to kafé.“ On rád pil kafé a už se nemohl doč
kat.
Když jsem vychodil školu na Peruci, nastoupil jsem ve Slaném do menší továrničky a tam se učil soustružníkem kovů. Nastaly mně tři roky učení spojené s hroznými cestami denně k vlaku na Peruc. Chodívali jsme v zimě pěšky a v létě jez
dili na kole.
Pracoval jsem asi na t
řech soustruzích. Byly mi svěřovány práce, které ani starším dělníkům nesvěřili.
V době mého učení bývaly u Čechů taneční hodiny. To byly krásné chvíle. Také jsem začínal chodit do tanečních zábav. Moje první tanečnice byla Mařka Dolanských. Ta mě naučila tancovat valčík a polku. Tenkrát se nic jiného netančilo – mazurka, česká beseda a beseda moravská a při tanečních č
tverylka.
Hrával jsem také často divadla – na jevišti i v přírodě, většinou veselé postavy. Otec mi také po mém velkém naléhání koupil trubku. Byl jsem několikrát u kapelníka Laksy na Peruci. Hrával jsem často s č
ernochovskou kapelou.
V roce 1925 nastalo veliké rozhodnutí, že totiž budeme stavět. Na jaře v roce 1926 se začalo na staveništi kopat. Nejd
říve zedníci Krejný a Sadílek vykopali studnu devět metrů hlubokou.
Já musel dovážet, co se dalo. M
ěl jsem v té době pár velice silných krav. S těmi jsem jezdil celý rok stavby, kam se jen dalo. Mé cestování bylo většinou pro písek do Lukova, pak do Vraného. Do Mšeného jsem jezdil pro tvrdý pískovec a pro štuky. Na Peruc pro vápno, do Brníkova pro cihly. Těch jsem nakládal 400 kusů, to jest 16 metrických centů.
Nejhorší bylo ale vožení kamene, a to od Kalach
ů ze skály, jelikož to bylo velice blízko a veliké balvany. Musel jsem vynaložit velikou sílu, abych takové kusy zvládl.
D
říví na stavbu bylo dováženo z Roudnice, a to řezané a plavené. Přiváželi ho koňskými potahy. Tašky jsou na stavbě letecké z Letek u Prahy.
Na stavbě pracovali od jara zedníci z Černochova a z Vraného. Na naše václavské posvícení jsme se nast
ěhovali do nového.
V lednu 1929 byla velice krutá zima. Pomrzlo moc ovocných strom
ů. U nás na dvoře bylo tehdá asi patnáct panenských štěpů. Ty jsme museli všechny vykopat.
Osmého ledna toho roku byly na sále u Mítů první sokolské šibřinky, na které do smrti nezapomenu. Ráz měli „v záři půlměsíce“. V Černochově bylo asi třicet svobodných děvčat. Sestra Kuglerová z Černic, známá baletka, je rozdělila do dvou skupin a nacvič
ovala s nimi program.
Pokračoval jsem v černochovské kapele. Na první housle hrál Václav Sládek, kapelník, a Václav Danda, klarinet Václav Drobný, flétnu Václav Vít, trubky Václav Sochor a Josef Danda, trombon Jenda Kastner, bubny Václav Mít. Zkoušky na vínky, zábavy, divadla, mikulášské, Silvestry i bály se d
ělaly většinou u Dandů ve statku, a to v kuchyni. Později ve škole u řídících.
Také jsme troubívali na kostelní věži o Štědrých dnech. V této době až do druhé světové války se soutěžilo mezi Sokolem a Hasičskou jednotou ve veškerém podnikání – v divadlech a zábavách. Sokolové dělali v každém roce šibřinky, hasiči zase karnevaly. O takovém karnevalu se musím zmínit. Byl tehdá postaven na sále větrný mlýn. Lopaty se tiše točily. V půli sálu bylo na stropě přiděláno veliké kolo, barevnými žárovkami okrášlené. Čtyři krásně malovaní motýlové neustále za celého večera kroužili s tímto kolem. Celou touto sestavou a pohonem jsem byl tenkrát pověřen já tehdejším velitelem hasič
ů Františkem Hanzlem.

Z rukopisu černochovského kováře sestavil PhDr. Ivo Markvart

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde