iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Marťanské lodě
kino Peruc
pátek 21. 1. 2022
19.00 hod.

Romantický / Drama. Martin a Eliška, hlavní hrdinové, se poprvé setkávají na narozeninové party ve vybydlených prostorách brněnského nádraží. Mladá psycholožka hudebníka pozve na přednášku, kterou pořádá. Na Martina zapůsobí. Film Česko / Norsko. Délka filmu 77 min.
Přístupný film.
Vstupné 100 Kč
 

Chlupáčci
kino Peruc
neděle 30. 1. 2022
15:30 hod.

Animovaný / Dobrodružný / Komedie / Rodinný. Pupí a Eda patří do rodu Chlupáčků. Roztomilých, chlupatých zvířátek ve tvaru donutu. Tihle chlupáči poklidně žijí v hojném počtu na Galapágách. Jenže Eda je věčně nabručený pesimista, zatímco jeho sestra Pupí je nezbedná neposeda, která působí zmatek kamkoliv přijde. Takže oba moc nezapadají mezi ostatní. Film USA. Délka filmu 85 min.
Přístupný film.

Vstupné 50 Kč 

Galerie u Plazíka Peruc
Výstavní sezonu připravujeme.
Africký sen
Ilona Rosenkrancová
5. 3. - 24. 4. 2022
Víkendy a svátky
10 - 17 hod.

Výstava fotografií z cestování s paní M. Imbrovou v srdci Afriky.

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA

9. 4. - 25. 9. 2022
so, ne, sv
UBYTOVÁNÍ
Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona skončila, ZAVŘENO.
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Sport arrow Perucký zpravodaj - pověsti
Perucký zpravodaj - pověsti
Napsal Plazík st.   
Středa, 25 listopad 2009
4.12.2005

Místo na povídku či báseň, příspěvky do této rubriky PZ 3.05 poslala paní Srbová, bez udání pramenů. Redakce jí děkuje a doufá, že obdrží další zajímavá povídání o našem okolí i od jiných čtenářů Peruckého zpravodaje.

 

Povídka o rytíři Macovi

Poblíž zrušeného cukrovaru spí rozsáhlá tůň. Jest všecka zvěnčena růžemi leknínů a hvězdicemi pryskyřníků, jakoby čekala zjevů tajemných vil. Ale ty prchají odtud pryč, vždyť dlí tu kletba. Stalo se takto.

V Peruci měl statek jeden rytíř jménem Mac, který dříve celý svůj život strávil v Polsku. Pro svou odvážnost a smělost byl nazván Macem dobrodruhem. Odjížděje z Polska poznal kdesi na přítoku řeky Visly krásnou dceru převozníkovu. Sličná dívka zalíbila se mu tak, že ji unesl a usadil se s ní na Peruci. Ale krásné Jele se zastesklo po šumných vlnách Visly. Zesmutněla steskem po domově. Mac dal tedy v dolině chrastínské zřídit malé jezero, na němž se za letních večerů projíždívali. Po čase opustil však Mac svou milenku a krásná Jela se v zoufalství utopila v jezeře. Ale lidé si vypravovali, že nemá pokoje v hrobě. Vždy o půlnoci chodila kolem jezera bílá panna s rozpuštěnými vlasy a s umrlčí lebkou v ruce – duch krásné Jely. Když se na noční louce se svými druhy vysmíval Mac památce nešťastné dívky a pak se vracel domů, viděl na protějším břehu jezera bílou postavu. Mac nebyl bázlivcem, ale cítil, kterak divný pocit jej svírá. Pojednou počal jím lomcovati strach a sbíraly se mu myšlenky na nešťastnou Jelu. „Jelo“ vydral se výkřik z jeho stísněného hrdla a ozvěna jeho se nesla celým údolím. Teď se mu zdálo, že blíže vidí onu bílou pannu. Byla to podoba Jely. Vlas měla rozpuštěný a kolem její hlavy viděl záři, jakou vídával na obrazech světců světic. V levici držela lebku a pravici měla výhružně pozvednutou do výše. Chtěl ujeti tomuto přízraku, napnul poslední své síly a ostruhy bodnul svého koně do slabin. Kůň zaúpěl bolestí a učinil mocný skok. Nočním tichem ozvalo se šplouchnutí vln, pak zoufalý zápas tonoucího se zvířete a za chvíli nastal opět klid. Pouze houkání sov se ozývalo nočním tichem.

Když se Mac nevracel domů, vyšli jej hledat. Ale hledali nadarmo. Teprve druhý den, když vypustili rybník, nalezli jej na dně pod mrtvolou koně. Křečovitě svíral otěže a jeho hlava byla k nepoznání zohavena. Od těch dob zůstal rybník vypuštěn. Později vysázeny byly stromy, které bývalý rybník zarostly a které tam snad rostou dodnes.

Dolina chrastínská pak odtud dostala název „Macův důl“. Macovým dolem teče potůček Dýbeřský. Bývaly na něm u takzvané Čertovy lávky malé lázně s hostincem, na něž mnohokrát si vzpomněl básník Svatopluk Čech.

Sledujeme-li tok Dýbeřského potoka po proudu, přijdeme do lesní vísky Chrastína.

To další, co si přečtete, není žádný žert, ale pouhá pravda,

Kterak v Chrastíně chytali bažanty.

Takový chrastiňák vzal lucernu a šel v noci pod strom, na kterém byl bažant. Hleděl bažanta na sebe upozornit a tento, jakmile jej shlédnul, nepustil už milého chrastiňáka s očí. Po té začal chrastiňák zvolna obcházeti okolo stromu, bažant koukal pořád na něj, že však seděl na větvi a nemohl se otáčeti, točil po něm stále hlavou. Chrastiňák zbystřil krok a obcházel okolo stromu rychleji a rychleji až se dal do klusu, bažant stále očima za ním, až najednou ležel na zemi. Ukroutil si krk. Šikovný a bystrý chrastiňak, kterému prý se hlava netočila, nachytal takto za noc i mandel bažantů.

 

Poutník

Na jihu od Telec směrem ke Klobukám vypíná se v poli obrovský slepencový kámen, štíhlý skoro dvojnásobné výšky muže. O jeho původu neví se nic určitého. Soudívalo se, že jest to zbytek ohromného skaliska. Ale to nezdá se pravdou. Kámen jest volně postaven na podkladu docela jinorodém. Proto snad správnější jest mínění, že jest to menhir – kámen pohřební. Pak ovšem postavila jej sem – patrně snad místo mrtvých – ruka předhistorického člověka, a to možná již v době, kdy lidstvo ještě kovů neznalo.

Tomu výkladu okolní lid však nevěří. Jemu je balvan tajemným kamenným mužem, zvěstovatelem posledního soudu. Každý rok učiní prý krůček kupředu dlouhý asi jako zrníčko písku směrem ke klobuckému hřbitovu. Až tam dojde, nastane zkáza světa a vzkříšení mrtvých. Ale málem byl by nedošel. Před několika desetiletími padl a svět by se byl nedočkal zkázy nikdy. Ale lidé z kraje toho nechtěli. Sešli se a kamenného obra roku 1852 znovu slavnostně postavili.

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet


WebArchiv