23.11.2005
Před několika dny jsem vás seznámil o existenci občastníku Perucký rozcestník a již jej mám i elektronicky. V tomto článku se seznámíme s aktualitami z listopadového čísla ( 3 ).
S chutí do toho...
aneb Děkujeme!
V sobotu 15. října se uskutečnil úklid peruckého kostela. Bylo třeba hlavně vysát a setřít prach v lavicích. Práce nenápadná, ale důležitá – nikdo z nás by se nechtěl brodit v prachu... Děkuji Míle a paní Hnilicové za to, že si udělaly čas a přišly s úklidem pomoci. Díky jejich pečlivosti se v neděli lavice i kúr blýskaly čistotou.
Příští úklidová akce se bude konat ke konci adventu. Tehdy bude třeba opět vysát a setřít prach. V adventní době budou také odhaleny téměř všechny oltáře, protože bude třeba vyprat a nažehlit oltářní plátna. A v této věci bych Vás opět ráda poprosila o pomoc. Pláten je hodně a jejich nažehlení je pro jednoho člověka nesnadné. Pokud by se však o tuto práci rozdělilo více šikovných hospodyněk, jistě by se vše zvládlo lépe... Najde-li se pomocná ruka, nechť se u mne přihlásí. Děkuji. PVC
Co je nového...?
Možná by se mohlo zdát, že se v naší farnosti nic neděje, ale zdání klame... Od 1. listopadu máme nového pana faráře! Ty z Vás, kteří teď čekají nějakou senzaci s výměnou kněží, zklamu.
Náš nový duchovní pastýř není až tak nový, jen je konečně oficiálně i „náš“. P. Marek Pertigal, který v naší farnosti pouze zastupoval, byl ustanoven farářem i pro farnosti Zlonice, Peruc a Klobuky s „přilehlou střední Evropou“:-) Jeho pomocníkem – kaplanem bude P. Antonín Damián Nohejl, který by se měl v polovině listopadu vrátit po nemoci.
Vyprošujme oběma kněžím zdraví a hojnost Božího požehnání v jejich nelehké službě.
PVC
Víme...?
… co je bohoslužba slova
Po vstupních obřadech se dnes dostáváme k bohoslužbě slova. Její hlavní částí je čtení z Písma svatého.
V neděli se čte 1. čtení ze Starého zákona. Následuje zpěv nebo recitace žalmu. Žalm je starozákonní modlitba. Střídá se při něm zpěv kantora – předzpěváka a lidu. Po něm přichází 2. čtení z Nového zákona, a to buď ze Skutků apoštolských, listů apoštolských nebo ze Zjevení sv. Jana. Přednes těchto čtení není úkolem kněze, ale lektorů, tedy věřících pověřených touto službou. Při těchto čteních sedíme.
Po 2. čtení následuje zpěv Aleluja s veršem souvisejícím s evangeliem. Protože tento chvalozpěv přímo uvádí do čtení evangelia, stojí se při něm. V postní době se nahrazuje nejčastěji slokou písně, která svým textem taktéž uvádí do čtení evangelia. Zpěv Aleluja se vynechává, poněvadž je to radostný velikonoční chvalozpěv.
Evangelium – radostná zvěst – je čtení ze života Ježíše Krista, jsou to Jeho slova určená učedníkům, ale také nám. Protože k nám promlouvá sám Ježíš, při evangeliu stojíme. Je to výraz úcty ke slyšenému.
Po evangeliu zpravidla následuje homilie – výklad toho, co jsme v předešlých čteních slyšeli. Kněz nám přibližuje význam slov Písma. Může také reagovat na to, co se právě slaví, co se děje v církvi apod.
Víra je ze slyšení, proto po tom, co jsme slyšeli, jsme vyzváni, abychom vyznali svoji víru. Vyznání víry se latinsky říká Credo (čti Krédo). Tento okamžik je velice důležitý, vyjadřuje náš životní postoj, proto se při něm stojí.
Před obětí Kristovou, která bude následovat po bohoslužbě slova, je čas k prosbám – přímluvám. Zahajuje je kněz, ale je vhodné, aby samotné prosby přednášel zástupce věřících. Ostatní na jeho prosby reagují a potvrzují je slovy „Prosíme tě, vyslyš nás“ nebo jinou odpovědí.
V příštím čísle se budeme zabývat vrcholem mše svaté – bohoslužbou oběti.
|
Kultura 
