You are here: Hlavní strana 
Černá kronika Dr. Emil Holub
Černá kronika Dr. Emil Holub | Dr. Emil Holub |
| Napsal Plazík st. | |
| Úterý, 24 listopad 2009 | |
|
13.11.2005 V Pátku nad Ohří vyrůstal významný český cestovatel doktor Emil Holub, jehož životní osudy jsou nedílnou součástí českých a rakouských dějin, stejně jako novodobých dějin jihoafrických států  Emil Holub se narodil v Holicích, 7. října 1847. Své dětství však vždy spojoval s Pátkem nad Ohří, kam se přistěhoval s rodiči roku 1857. Získal si zde řadu přátel a neocenitelné zkušenosti, které bohatě zúročil na svých pozdějších cestách. Přestože nepatřil mezi vynikající studenty žateckého gymnázia, které absolvoval v roce 1866, jeho sbírky již v tomto období byly zajímavé. Měl vlastní sbírku nálezů z 80 archeologických lokalit z okolí Pátku a nedaleké Peruce. Vybudoval si rozsáhlou kolekci minerálů a dalších přírodnin. Zručně kreslil, střílel a svá pozorování zapisoval do deníků.Dalším krokem na cestě na africký kontinent bylo absolvování lékařské fakulty v Praze, neboť povolání lékaře považoval za nejvhodnější pro svůj dlouhodobý pobyt v černé Africe. O tom, jak hluboce byl přesvědčen o svém poslání, svědčí i skutečnost, že se do Kapského města vydal vzápětí po promoci, roku 1872, jen s několika šilinky v kapse. Jeho první sedmiletý pobyt byl vlastně kombinací namáhavé práce lékaře v táborech hledačů diamantů a okouzlující a vysilující objevné práce ve vnitrozemí. Jako profesionál sbíral vše, co jej zajímalo: děvy, šperky, rytiny, přírodniny, nástroje. Kreslil, lisoval a psal. Přestože se mu nepodařilo dosáhnout všeho, co si vymínil, shromáždil na konci tohoto pobytu na 30 000 přírodnin a etnografik, které dovezl do Prahy. Část z nich vystavil roku 1879 na Střeleckém ostrově, nepodařilo se mu je však prodat jako kolekci do tehdejšího Zemského muzea, a tak mnohé cenné exponáty prodal či rozdal školám.
Obdobně ovšem naložil i s výsledky své druhé cesty, kterou podnikl v letech 1883-86, tentokrát již za doprovodu své manželky a šesti spolehlivých průvodců. Při srážce s domorodci přišel však o část svých sbírek, zejména o deníky. Přesto i ze zbytku dokázal realizovat ve Vídni roku 1891 a o rok později i v Praze, dvě velkolepé výstavy, které se těšily značnému zájmu veřejnosti. Ani tento mimořádný ohlas, stejně jako publikování cestopisů, však nepomohlo Emilu Holubovi z dluhů. Zemřel ve Vídni 21. února 1902, zadlužený a vyčerpaný. Jaromír T L U S T Ý |
| < Předch. | Další > |
|---|
