iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

V zimních měsících uzavřena
Galerie u Plazíka Peruc
Výstava fotografií Blanky Beckertové
Cestou za sny ze Středohoří pod Everest
bude zahájena v příznivé situaci v březnu 2021, jakmile to situace dovolí.
PLAKÁTEK

Kultura je dočasně z rozhodnutí vlády zakázána.  

Kino z důvodů vládního zákazu nepromítá
do odvolání
Peruc kino

Za Dubem
Peruc
Z důvodu vládního zákazu dočasně uzavřeno.

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona ukončena.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Sezona ukončena.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
Sezona ukončena.
tel. 602 728 422

Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Zprávy arrow Byli jsme pod větráky
Byli jsme pod větráky
Napsal Plazík st.   
Pondělí, 23 listopad 2009
16.10.2005

Tak jsme se jako poslední lokalita na našem okrese dočkali cesty za větrnými elektrárnami do Německa. Jelo se autobusem objednaným firmou MBBF VIVENTY ČESKÁ a naším průvodcem byl vedoucí projektu této firmy Rudolf Gašparik.

      V sobotu v 9 hodin se sešlo na autobusové zastávce jen několik zájemců. Bylo nás zde 10 z Peruce a 3 občané Hřivčic. Další 4 jsme přibrali v Černochově a vydali se k německé hranici. Pan Gašparik nám rozdal tištěné materiály, seznámil nás s jejich projektem na území naší obce a byl připraven odpovídat na naše dotazy. Po počátečním váhání došlo ke skutečně zajímavé diskuzi.

MAPA - zvětšit 
   

    Dostali jsme též mapku s návrhem umístění 13 stožárů větrných elektráren v oblast mezi Perucí, Chraštínem, Černochoven a Vraným. Převážná většina je umístěna na historickém katastru Černochova. Stožáry mají být asi 105 m vysoké s průměrem plastové vrtule 9O m. Výkon jedné elektrárny bude 2 MW. Z materiálů i od pana Gašparika jsme se dozvěděli výsledky mnoha průzkumů vlivu elektráren na okolí.

SCHEMA - zvětšit 
   

Nebylo zjištěno rušení televizního a rozhlasového signálu a ani neovlivňují příjem  mobilních telefonů. Hlučnost ve vzdálenosti 350 m je maximálně 35 - 4O dB ( něco mezi lesem v bezvětří a obývacím pokojem), u paty stožáru 50 dB (něco mezi obývákem a kanceláří) a přímo ve strojovně 100m nad zemí 100 dB . Vrtule se začíná točit od 4 ot/min, běžně se provozuje v 9 - 15ot/min  a mezi 15 - 19 ot/min se odstavuje nastavením vrtulí i celé strojovny a mechanickou brzdou. Co se týče nebezpečí pro ptactvo, je oproti ostatním vlivům (silniční doprava, elektrická vedení, zemědělské aktivity ) mizivá ( asi 1 - 2 %) a pro zvěř je nebezpečí nulové.
       Zaručená životnost elektrárny je 25 let, ale případné rekonstrukce strojního zařízení ji mohou prodloužit přes 40 let. Elektrárny se stavějí 1 km od obydlí  a ve vzájemné vzdálenosti 500 m. Práce na projektu jsou zahájeny po odsouhlasení obcí a minimálně ročním podrobným měření větrných podmínek. Výstavba by po veškerých schvalovacích řízení tudíž mohla začít nejdříve za 3 roky. Po vybudování příjezdových cest a základů (provádějí většinou místní firmy) je vlastní montáž otázkou několika dní.
     Pozemek pro elektrárnu v průměru asi 30 m (120 m2) a pro příjezdové cesty firma odkoupí od jejich vlastníků a mezi ně a uživatele pozemku rozdělí jednorázovou částku 1,2 mil. Kč. Stejnou částku obdrží i OÚ v místě výstavby. Majitelé pozemku, popř. jejich dědicové, mají v případě zrušení elektrárny přednostní nárok na jeho odkoupení za symbolickou 1 Kč. Cena výstavby 1 elektrárny je 7O - 90 mil. Kč a návratnost této investice je 10 - 12 let.  V případě rušení elektrárny se po demontáži, která by vyšla asi na 500 tis. Kč, odprodá v současných cenách použitý materiál ( železo, měď) za 1  mil. Kč. Betonový základ je 2 m pod povrchem, ten kdo elektrárnu likviduje musí tudíž rozbourat pouze patku stožáru. Pořizovací cena 1 kWh je samozřejmě vyšší než u elektráren tepelných, ale mimo to že výroba je vysoce ekologická, není nutno devastovat krajinu těžbou uhlí, pouštět do ovzduší spaliny a likvidovat popílek. V průměru ušetří 1 kWh vyrobená větrem 1 kg uhlí.Co se týče zálohování výkonu je energetická společnost povinna udržovat zálohu ve výši největšího zdroje, což je u nás 1000 MW 1 bloku temelínské elektrárny. A tato záloha hravě pokryje výkon větrných elektráren. Navíc jsme se zavázali v EU vyrábět 10 % elektřiny ekologickými cestami, jinak naší republice hrozí sankce.
  Obsluhu elektráren obstarávají ve směnném provozu pro celé území (o rozloze minimálně jednoho okresu) 2 pracovníci, ale prvé 2 - 3 roky ji provádí přímo firma Viventy. Ta zacvičí 12 pracovníků, kteří mohou být z okolí umístěných větrných parků.    Překročili jsme hranici a byly nám nabídnuty prohlídky větrného parku v horském terénu u Dipoldiswalde a na rovině u Drážďan. Chtěli jsme vidět obě varianty. V prvé lokalitě (obr.001) stálo 7 elektráren 82 m vysokých s vrtulí o průměru 66 m (obr.010). Ty se i ve slabém větru otáčely rychlostí 7 ot/min. V blízkosti elektráren se pásly krávy a hluk byl slyšet až u paty stožáru (asi jako když roztočíte kohoutek s vodou do umyvadla). Pohled na stožáry s vrtulemi byl impozantní a pro technické oko i krajinotvorný. U stožáru jsme pobyli asi půl hodiny a všichni jsme  konstatovali jejich neškodnost pro okolí. V čem jsme se ale zásadně lišili ( asi v poměru 3 : 1 pro výstavbu), bylo začlenění do krajiny. Jak jsem již napsal, většině z nás elektrárny krajinu dotvářely, ostatním ji kazily. Jak ale opět prokazují průzkumy, po výstavbě v místech, kde byl ke vzhledu elektráren v krajině odpor se poměr těch, kterým se líbí, zvýšil na 77 %.   Ke stejnému názoru jako v horském terénu jsme došli i u druhé, rovinné varianty u obce Nossen. Zde jsme v prostoru přibližně velikém, jako se plánuje na Peruci (obr.052), viděli 17 stožárů 102  m vysokých s vrtulemi o průměru 88 m (obr.054) V jejich blízkosti byla i hejna klidných ptáků  (obr.046).  Větrný park ale pokračoval dále, celkově zde bylo přes 40 stožárů. Bylo zde prakticky bezvětří, přesto střídavě některé elektrárny roztočily své vrtule a vyráběly elektřinu.      Možná, že víte o mém návrhu na výstavbu vyhlídkové věže v rámci větrného parku, která by turisticky zatraktivnila naší obec. A dozvěděl jsem se, že nejsem prvý, kdo s touto myšlenkou přišel. Ve větrné farmě v rakouském Lichteneggu již  pěknou vyhlídkovou gondolu na jednu z elektráren umístili.       Cestou jsme viděli ještě další menší i větší větrné parky i jednotlivé elektrárny v objektech výrobních závodů (obr.039). Určitě jsme si všichni vytvořili reálný obrázek o tomto novém druhy ekologické výroby elektřiny a můžeme se kvalifikovaně rozhodovat v případném referendu o výstavbě větrného parku u nás. Škoda jen, že nás jelo tak málo, pouze dva z 15 zastupitelů OÚ a hlavně že nejeli mladí občané z Peruce a Černochova. Těch se budoucnost obcí a jejich okolí nejvíce týká.

 FOTO výlet.

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet


WebArchiv