Jubilejní motorkářský Bucek |
Napsal Plazík st. | |
Pátek, 30 říjen 2009 | |
14.6.2005 Již podesáté přijeli motorkáři ze širokého okolí na svůj sraz na známý Bucek, kam je pozvali kamarádi z MBA Stochov. Celý týden hrozilo nepříjemné počasí, ale nakonec téměř nepršelo a nemrzlo.
Nasedlal jsem v pátek v pět svoji Jawu 350 a vyrazil s Jirkou směr Bucek. Za chvíli jsme tam byli, asi mezi prvými. Na svůj tradiční plac jsem postavil stan, šel obhlídnout kemp a pozdravit se s kamarády. Před podiem se pod Čendovým vedením začalo soutěžit, siláci táhli gumicuk za pivem a dalšími cenami. Připojili se i malí kluci a naše motorkářky. Víťa začal zvučit prvou kapelu, moje oblíbené Fetusáky. Moc nás na ně nepařilo, ale byl to dobrý rozjezd. O přestávce přišli na řadu další siláci a snažili se přetrhnout lano. Nejsilnější byli naši louňáci s Vaňousem včele. E.O.S., tak ty jsem ještě neslyšel. A byl to pořádný HC nářez. Celý jsem se propotil a Habera na tom nebyl o nic lépe. Bylo již po desáté a tak mohla na scénu přijít všem motorkářům známá striptérka. Před námi se už vůbec nestydí. Ale kamarádky se letos styděly hodně. Na mokré tričko přišla jen jedna a až po dlouhé chvíli ji trochu pomohla Suzuky. Vytrvalá vítězka byla ale jasná a jediná šla až ... . Kdo zná značku nápoje, kterého se na srazu vypilo nejvíce (prvé písmeno malé), podívat (foto tu už není). Závěr večera byl úžasný. Přijela kapela o které jsem již dost slyšel, ale ještě jsem je nepotkal, Uširváč – Hudba Praha a Jasná Páka revival. A jedna ze zpěvaček kamarádka z nejmilejších a nejlepší bubenička ve střední Evropě Pája. Staré dobré pecky se na nás jen hrnuly a my zpívali spolu s kapelou. Čenda vyprovokoval i vzácnou chvíli. Po letech (jak je to již dlouho co se rozpadl Čajový servis, který také na Bucku zahrál) se sešly na jevišti sestry Tábořice. Pája usedla za bubny a u mikrofonu ji zastoupila sestřička prvé a poslední pomoci z TSRB, její vlastní ségra Lucinka. Půlnoc se vzdalovala o končil druhý den Bucku. A musím říci, že opět vydařený. Počasí, přestože nebylo jedničkové ušlo, kamarádů se sešlo několik stovek i když byly další srazy (Veltrusy aj.). Kapely dobře hrály, motorky vrčely (zamiloval jsem se do Hondy Horneta, ale Jawě zůstanu věrný), budvar chutnal stejně jako jídlo v místní hospůdce i u desítek stánků, Mafyho medovina hřála a co si víc přát. Zkrátka motorkářská pohoda. Takže čau zase někdy někde na dvou kolech. |
< Předch. | Další > |
---|