iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Marťanské lodě
kino Peruc
pátek 21. 1. 2022
19.00 hod.

Romantický / Drama. Martin a Eliška, hlavní hrdinové, se poprvé setkávají na narozeninové party ve vybydlených prostorách brněnského nádraží. Mladá psycholožka hudebníka pozve na přednášku, kterou pořádá. Na Martina zapůsobí. Film Česko / Norsko. Délka filmu 77 min.
Přístupný film.
Vstupné 100 Kč
 

Chlupáčci
kino Peruc
neděle 30. 1. 2022
15:30 hod.

Animovaný / Dobrodružný / Komedie / Rodinný. Pupí a Eda patří do rodu Chlupáčků. Roztomilých, chlupatých zvířátek ve tvaru donutu. Tihle chlupáči poklidně žijí v hojném počtu na Galapágách. Jenže Eda je věčně nabručený pesimista, zatímco jeho sestra Pupí je nezbedná neposeda, která působí zmatek kamkoliv přijde. Takže oba moc nezapadají mezi ostatní. Film USA. Délka filmu 85 min.
Přístupný film.

Vstupné 50 Kč 

Galerie u Plazíka Peruc
Výstavní sezonu připravujeme.
Africký sen
Ilona Rosenkrancová
5. 3. - 24. 4. 2022
Víkendy a svátky
10 - 17 hod.

Výstava fotografií z cestování s paní M. Imbrovou v srdci Afriky.

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA

9. 4. - 25. 9. 2022
so, ne, sv
UBYTOVÁNÍ
Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona skončila, ZAVŘENO.
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Z Galerie u Plazíka arrow Bude Zbrašín rychlejší než Peruc
Bude Zbrašín rychlejší než Peruc
Napsal Plazík st.   
Pátek, 30 říjen 2009
2.6.2005

Jak dál s větrnými elektrárnami není dosud na Peruci jasno. Již v zimě jsme vás informovali o zájmu společnosti MBBF Viventy vybudovat v blízkosti Peruce park těchto elektráren. O vývoji podobných akcí v okrese psal poslední Svobodný hlas.

 

Zastupitelé z Peruce s ostatními zájemci se měli zajet podívat do Německa na podobné stavby koncem května. Cesta se dosud neuskutečnila. Původní lokalita výstavby byla vzhledem k postoji armády (záložní letiště Panenský Týnec) pozměněna a větrný park má vyrůst v trojúhelníku Peruc - Černochov - Vraný.
A jak jednají ve Zbrašíně, Líšťanech a Jimlíně? O tom, ale i o dalších názorech na výstavbu již zmíněný článek.

Bude náš, bude největšíNa dohled od Loun mají stát stometrové stožáry větrných elektráren. Společnost MBBF Viventy, která připravuje stavbu větrných elektráren na Podbořansku, má řadu záměrů i na Lounsku. Pokud se podaří prosadit, vznikne na hranicích katastrů Líšťan, Zbrašína a Jimlína jeden z největších parků větrných elektráren v regionu. Patnáct stometrových „Jsem z toho nadšený,“ říká líšťanský starosta Miroslav Protiva poté, co si v sobotu 21. května prohlédl větrné elektrárny v Sasku. Výlet za nimi zorganizovala firma Viventy. Ta chce v lokalitě Pod Skalou mezi Líšťany, Jimlínem a Zeměchy postavit patnáct stometrových stožárů, na nichž budou téměř šedesátimetrové rotory. „Zastupitelstvu už to předběžně odsouhlasilo, ale ještě se k tomu sejdeme,“ vysvětluje líšťanský starosta. I jeho zaujaly finanční výhody, které z umístění větrných elektráren na katastru obce plynou: za každou postavenou doputuje do obce 1,2 milionu korun a po patnácti letech provozu to bude dalších padesát tisíc korun ročně za každou elektrárnu. Stožáry jsou navrženy na hranice katastrů, šest jich má být na líšťanském, šest na jimlínském a tři na zbrašínském.Ani to neslyšíte...„Nemyslím, že by to nějak výrazně poškodilo krajinu. Od nás to vidět nebude,“ říká zbrašínský starosta Radek Taraba. Také on byl s návštěvou v Sasku spokojen: „Překvapilo mne, že to nedělá žádný hluk. Jsem tomu nakloněn.“ Jeho líšťanský kolega to vidí obdobně: „Měl jsem obavy z hluku, vzal jsem si i video, natáčel jsem si elektrárny z různých vzdáleností. Měl jsem ale problémy s tím vůbec ten hluk zachytit. Byli jsme od toho půl kilometru a už jsme neslyšeli nic. A pokud jde o vliv na krajinu, nemyslím, že by to bylo horší, než jsou stožáry a vodiče velmi vysokého napětí, které jsou u nás nad vsí,“ dodává Miroslav Protiva. Jediným, kdo se o elektrárnách nevyjadřuje jednoznačně pozitivně, je tak jimlínský starosta Josef Edhard: „Těžko říci, zda to bude dobré nebo ne. To musí posoudit odborníci. Já sám na to nemám názor. Nejvíce připomínek od lidí je k hlučnosti. Jenže my jsme byli od elektráren padesát metrů a ještě nebylo nic slyšet. Slyšeli jsme je, až když jsme byli pod nimi. Ve vesnicích kolem elektráren to není slyšet vůbec, je to kilometr od obydlených oblastí,“ říká.
Nikoho to nezajímá Stavbu větrných elektráren provází téměř vzorový nezájem obyvatel dotčených obcí. Do přistaveného autobusu, směřujícího do Saska, nastoupilo v sobotu šest lidí v Líšťanech, dva ve Zbrašíně a jedenáct v Jimlíně. „Už když jsme to předběžně projednávali na zastupitelstvu, nebyl vůbec zájem. Čekal jsem nějaké oponenty, nepřišel nikdo,“ říká Miroslav Protiva. Další jednání zastupitelstva, kde by se záměr výstavby větrných elektráren měl schvalovat, bude v Líšťanech 8. června. V Jimlíně svolají zastupitelstvo do čtrnácti dnů. Ve Zbrašíně jednali zastupitelé už ve čtvrtek: „S místostarostou jsme byli jediní, kteří do Saska jeli. Podáme zastupitelům informace, ale nic nerozhodneme. Myslím, že je to příliš vážná věc. Chceme do měsíce svolat jednání zastupitelstva buď do hospody ve Zbrašíně nebo na sál v Hořanech, chceme to spojit s projednáním výstavby kanalizace a rozvodů vody, aby se lidé ke všemu vyjádřili. Pak uvidíme,“ říká Taraba.Krajinu si rozvracet nedámeOponentem masové stavby větrných elektráren je například žatecký architekt Jiří Vaníček: „Překvapuje mne, že tak zásadní zásah do krajiny se řeší na úrovni obcí. I když všechny tyto stavby budou muset projít posuzováním jejich vlivu na životní prostředí, které řeší krajský úřad, jeho postup je jednotlivý - od projektu k projektu. Copak se nikdo nezabývá otázkou celkové strategie výstavby větrných elektráren v kraji? To si necháme krajinu zamořit stožáry? To je pro mne nepochopitelné,“ uvažuje architekt s tím, že proti větrným elektrárnám v zásadě nic nenamítá: „Jeden stožár, solitér v krajině, může být svým způsobem zajímavý. Ale park s patnácti stometrovými stožáry? Copak jsme někde ve Spojených státech, kde jedete sto kilometrů, nikde žádná vesnice, pak je obrovský park větrných elektráren, a pak zase sto kilometrů nic? Prosím, tam to jde. Ale v české krajně jsou podobná monstra nesmyslná.“ Podle Vaníčka, který se zároveň angažuje v občanském sdružení Chrám chmele a piva, zabývajícím se propagací turistických možností ve chmelařské oblasti Lounska, Žatecka a Rakovnicka, mohou větrné elektrárny ohrozit snahu o lákání turistů: „Lidé chtějí z přetechnizované krajiny měst do přírody. Máme šanci jim něco nabídnout - a místo toho jim postavíme stožáry s vrtulemi?“  Všude jsou, všude jsou…

Rozpačitý je i vedoucí odboru životního prostředí na Městském úřadu Louny Petr Čekal. Jeho úřad, který pečuje o celé Lounsko, se bude ke stavbám větrných elektráren také vyjadřovat: „Budeme posuzovat, zda stožáry nenaruší krajinný ráz,“ říká a upozorňuje, že elektrárny jsou navrženy téměř na hranici Přírodního parku Džbán. Jeho hranice běží po silnici z Hořan do Zbrašína a dál na Senkov, Kocandu a podél Brodce, park leží jižně od navržených stožárů. Na území samotného parku elektrárny stát nebudou, navždy ale mohou znehodnotit pohled na unikátní scenérii, která byla prohlášena přírodním parkem právě pro dochovaný krajinný ráz. Mráz po zádech běhá Čekalovi z dalšího záměru firem, stavějících větrné elektrárny: na táhlý hřbet Bytin je do prostoru mezi Hvížďalkou, Hříškovem, Bedřichovicemi, Sulcem, Toužetínem, Donínem, Vrbnem nad Lesy a Telci navrženo devatenáct stožárů. „O tom záměru vím, ale pokud jsem slyšel, zásadně proti se postavila armáda, která má pořád jako zálohu letiště u Panenského Týnce. Přesto nám firma Viventy pořád posílá různé materiály o větrných elektrárnách, z čehož usuzuji, že se té myšlenky asi nevzdala,“ říká toužetínský starosta Josef Novotný. O stavbě dalších větrných elektráren se jedná například v Kryrech, Vroutku, Očihově či Lubenci.
Svobodný hlas

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet


WebArchiv