Perucký rozcestník - občastník farností Peuce a okolí vyšel i v lednu. Jeden z článků se ohlédl do času vánočního.

často potkávám své známé na vycházkách se svými psy. Moc jim nerozumím, ale jeden se mi líbil. Až nyní jsem zjistil, že je to bernský salašnický pes a navíc, že je na Peruci jejich chovatelská stanice.

Takže jak jsem slíbil zde je ohlédnutí druhé. Psal se rok 1932 a pan Šlik se rozhodl uskutečnit v červenci jízdu až na konec republiky. Dnes je to asi Jablunkov, my jsme se učili Čierná pri Čope ale před válkou to byla podkarpatská Jasina.

Další z pravidelných rubrik v našem zpravodaji jsou Rady pro zahrádkáře. Ty připravuje pan Parma a jeho článek svědčí o tom, že ani v zimě zahrádkáři neodpočívají.

Pan Herbert Tichý vždy přinese do zpravodaje zajímavé informace z přírody, zejména ze světa zvířat. Tentokráte se podíval na Krkavce velkého.

Ne, dnes nebudu psát o dnešních ctitelech dvou kol. Ohlédnu se trochu do historie. Vášeň pro motorky je stará jako motocykly samy, vlastně ještě starší. Bez ní by asi nevznikly.

Z historie, ale v posledním čísle vlastně i ze současnosti. O tom pojednává článek Josefa Poláčka o Exlibris.

Paní Jiřina Botošová, která často spolupracovala s lounským knihovníkem Ivo Markvartem připravila pro čtenáře PZ zkrácené pokračování jeho vzpomínek černochovského kováře Václava Sochora.

V podzimním čísle zpravodaje vyšla 2. část pamětí Václava Sochora z Černochova. Pro čtenáře ji připravil pan Ivo Markvart a nikdo netušil, že závěrečnou část již nezpracuje.