Využil jsem pozvání kamaráda Vládi, společně s jeho Věrkou jsme všichni tři vyjeli do slavící Prahy a čekal nás bohatý odpolední a večerní program.

Jako syn přednosty stanice a také krátkodobý drážní zaměstnanec, vzpomínám na 150 let té naší trati. Již 21. listopadu 1872 začaly jezdit nákladní vlaky z Chlumčan do Mostu a 2. ledna 1873 jel přes Peruc pvý slavnostní vlak z Mostu do Slaného. Tak jen stručně, jak to bylo...

Svoji podzimní část soutěže zakončili o víkendu i dorostenci - škoda, že hráli jen druhou půlku a na penalty doma prohráli. V sobotu podzim doma úspěšně zakončili i mladší žáci, kteří vedou tabulku své spoutěže a ani dohrávky je již nemohou sesadit. Blahopřejeme!

Tak to se moc Áčko a dorostenci nevytáhli. Shodně vysoko prohráli, dospělí dokonce ze Slavětínem, pro který to byly jediné body v závěrečné tabulce. Jistě tomu přispěly ŽK i vyloučení hráčů z obou týmů. Jen mladší žáci nezklamali.

Pan Pavel Kovář, perucký Tepličák, se také zajímá o historii našeho místa. Také píše do časopisu Spirit a nyní nám dal k dispozici svůj článek o příbězích peruckého hřbitova. Doplnil jsem dokumentačními fotografiemi a dávám k přečtení i návštěvníkům mých Peruckých stránek.

Říjnem skutečně začal podzim, stromy se barví, sucho trvá, a často bývá mlha. Když bylo hezky, vyrazil jsem si u trochu do přírody. Kultury také byla, ale omezeně...

Již to tak nestíhám, pohyblivost a hlavně má lenost mne nepustí na častější výjezdy do Prahy. Do galerií občas zajedu, s koncerty a dalšími cestami je to již horší. Koncem října jsem, i díky kamarádovi Vláďovy, do Prahy zajel.

Fotbal se pomalu chystá k zimní přestávce. Dospělí v sobotu od 10:30 končí doma se Slavětínem a postupují do jarní části do skupiny o vítěze 3.tř okresu Louny, mladší žáci a dorost hrají ještě další víkend.

Víkend se střídavými výsledky. Výhra dospělých (1.místo, 18 b.), prohra dorostu (6.místo, 15 b.) a tradičně vysoká výhra žáků (1.místo, 26 b.).