Vyhlídce a Dýbři musí následovat právě toto romantické zákoutí . Skutečně zde kdysi byly klimatické a železité lázně a před nimi jistě i sídlo loupežníka Mace. Znáte perucké pověsti? Nebo ne? Tak se na ně v zimě podíváme a co znám z vyprávění předků vám za dlouhých večerů na těchto stránkách převyprávím.
Ale teď vyražme od bývalého cukrovaru pod Tejralku (pelaz06) a ke Mlejňáku (pelaz08). Tento kdysi nádherný rybník je již dva roky vypuštěn a zarůstá. Jen cedulka chovný rybník zůstala. Ale dále, kolem bývalého mlýna na křižovatku u potoka a podél něho do údolí. Koryto Dýbeřského potoka (pelaz14-16) je zaryto v pískovcovém žlabu a místy se do něho vlévají červeně zbarvené praménky s léčivou železitou vodou (pelaz18,25,26) . Ta také naplňuje studánku, která byla nedávno opravena (pelaz22-24) . Musíme přejít hrůznou jizvu plynovodu která zničila dno bývalého jezera a po jeho sypané hrázi (pelaz30)  ke kamenné podkově (pelaz34-37) . Tu letos osvobodili z křovin Vláďa Matějček s Pepou Štekrtem. Díky kamarádi. Dále bývala Čertova lávka (obnoví ji někdo?) a nad Stradonicemi Havírna. O té nám napsal pan Jaromír Tlustý, tak vás hned v dalším článku seznámí s její historií.
Dnes nemám čas hledat zbytky bývalého lázeňského hostince. Jako děti jsme lezli do jeho sklepení, ale pro nás to byla loupežnická hospoda. A tak se vydávám po plynové dálnici (pelaz39.40) zpět ke křižovatce u potoka. Co zajímavých rostlin je kolem, jen ty zbytky po těžbě dřeva a vysekané stráně smutně hovoří o současných hospodářích. Olámané větve jsou i vlevo v Kaňonu (pelaz43). Prý tam chtějí zavážet bahno ze dna Mlejňáku. Kam asi odteče při prvé průtrži mračen? Po druhém břehu vypuštěného rybníka a pracně po zbytcích lávky nad stavědlem (pelaz45) (zde jezdily naše ženy na vycházky s kočárky), další lávka již není, tak hop přes potok a jsme u koupaliště. Za silnicí jsou další rybníky, Majlanty (pelaz52) (také zde býval mlýn, ale v 19.století je používal cukrovar). Ty jsou opět napuštěny a pod hladinou je živo. Zpět do vesnice vzhůru kolem pískovců a Páchovic zahradnictví, Karhancem (pelaz57,58)(co jsme se zde v zimě najezdili na starých pekáčích z lomu) do Boženiny ulice.
Přes všechny rány, které člověk našemu lesu uštědřil, to byla krásná vycházka. Jistě si ji také někdy projdete. Já jsem již nafotil i ten pravý, barevný podzim, tak mi dejte chvilku času a bude zde.

Miroslav Blažek