| 1.dubna otevřelo perucké muzeum |
| Napsal Plazík st. | |
| Neděle, 27 září 2009 | |
|
Opět se sešlo početné publikum při další vernisáži na Peruci. Tentokrát to bylo v Muzeu české vesnice na Peruci, které svou letošní sezónu zahájilo novou výstavou, a to velice lákavou a zajímavou, výstavou léčivých bylin. Na slavnostní vernisáž přišlo asi tak 70 dospělých a nejméně dvacet dětí. Svou návštěvou poctili vesnické muzeum i lounští. Z městského úřadu přijela paní Ing. Olga Salačová, kulturní komisi při městském úřadu reprezentoval JUDr. Vratislav Janda se svou chotí paní PhDr. Kaštovskou. Slavnost zahájili krásným dvojhlasným zpěvem Jiřina a Petr Botošovi z Divadýlka Botička. Hosty a autora výstavy přivítala místostarostka Helena Halamová. Pak už se ujal slova pan PaedDr. Jiří Roth. Mluvil velice poutavě. Organizátoři nakonec museli rázně přerušit dotazy a divákům slíbit, že na podzim znovu pozvou pana Rotha pouze na besedu, aby odpověděl na jejich zvídavé a nezodpovězené otázky.Z projevu pana PaedDr. Jiřího Rotha Na celém světě se v přírodě vyskytuje na 450 tisíc rostlin, z nichž je 250 tisíc krytosemenných. Z celého počtu rostlin se jenom 70 000 využívá terapeuticky, tedy k léčbě v různých systémech tradiční medicíny celého světa. Většinou bez znalostí chemické podstaty účinných složek, ale s historicky prokázaným efektem různé kvality i rozsahu. Ve střední Evropě se využívá jen 600 druhů rostoucích v našem světadílu a 1000 druhů se do Evropy dováží z jiných částí světa. Jsou součástí oficiální medicíny i tradičního evropského léčitelství. V naší republice se ze 300 druhů léčivek využívá jen 150 druhů. Jen pro zajímavost, v naší prodejně v Chomutově máme na 220 drog! Přičemž drogou nazýváme usušenou a upravenou léčivou část byliny. Současně platný Evropský lékopis (z roku 2002) uvádí 130 drog ze 107 různých druhů léčivých rostlin, ale každá novelizace přináší další taxony. Tyto rostliny jsou relativně dobře popsané z hlediska chemického složení a biologického působení jejich obsahových látek. Ze všech drog je popsáno 170 000 přesně určených metabolitů (účinných látek) a ročně přibývá 5000 nově popsaných metabolitů. Tato čísla ukazují na množství léčivých rostlin, které jsme nemohli do naši expozice umístit, proto se bude někomu zdát, že je zde málo léčivek. Chtěli jsme však ukázat jen ty nejznámější, případně nejzajímavější druhy. Do výstavky jsme nemohli umístit recepty a způsoby, jak si připravovat čaje, masti, zábaly, koupele a další léčebné prostředky, i když si myslím, že by to byla rovněž zajímavá expozice.Historie užívání léčivých bylinek je velice stará, stará jak lidstvo samo. Říká se, že se rodíme jedním způsobem a umíráme tisícerým. Už prvobytný člověk trpěl nemocemi, jež mu zkracovaly život. Ale protože se živil tím, co mu poskytovala okolní příroda, postupně pozbával vlastnosti rostlin nejen k léčení svých neduhů, ale i takovým, jimiž ničil svého nepřítele, nebo snadněji ulovil zvěř. Říká se, že není bylina, aby na něco nebyla. To je moudrost potvrzena letitými zkušenostmi a předávána z generace na generaci. Často se přikládá bylinám tajemná síla, kterou dovedli různi šamani, kouzelníci, kněží a léčitelé využít k získání svého postavení a vlivu na okolí. Užíváním různých drog se dostávali do extáze a ve vzrušení mluvili “ústy boha” a tak fascinovali věřící. Některé kořenářky daly nepozorovaně sežrat krávě třezalku a pak, když kráva dojila červené mléko(tvrdily, že dojí krev) za velký peníz jí od “nemoci” odpomohly. Mladá děvčata chodila ke kořenářce pro byliny, jež jim měly přivábit ženicha, staří lidé hledali bylinku pro omlazení. Vzpomínám, že jsem kdysi míchal čaj pro omlazení. Bylo tam bylinek požehnaně, až jsem se bál, že zákazník po vypití čaje bude zralý do kočárku.O léčení rostlinami jsou doklady z Asie a Afriky už před 4000 lety. Ze starověku jsou známá jména jako Hippokrates O tomto učenci se vypráví pověst, že když umřel, tak na jeho hrobu se usadil roj divokých včel a jejich med se prý osvědčil při léčení všech dětských nemocech. V 16. století vznikaly první lékárny a knihy popisující léčivou moc bylin. Ze všech bylinářů je nejznámější Matiolliho herbář neboli bylihář., do češtiny přeložený Tadeášem Hájkem z Hájku v roce . 1562. V dnešní přetechnizované době opět vzrůstá zájem o přírodní léčiva. Je to přirozená reakce na chemoterapii, která byla prosazována v šedesátých letech minulého století a dosud přetrvává. Je to celkem pochopitelné, když si uvědomíme rozdíly mezi fytoterapií a chemoterapií: Fytoterapie (léčba bylinami) má pomalý účinek působení, výsledek se projeví po delší době. Léčba nepoškozuje organizmus, nemá vedlejší účinky. Chemoterapie (léčba léky, medikamenty) je rychlá, výsledek je vidět velice brzy. Chemické látky mívají však často vedlejší účinky. Až si budete prohlížet výstavu, tak si jistě uvědomíte, že řadu bylinek znáte, že víte, kde rostou a zde, na výstavce nebo v chytrých knížkách se dozvíte, na co ta která bylinka se může užívat. Ale vedle užitečnosti léčivých rostlin k léčení neduhů, nebo používáním v kuchyni jako koření, je třeba upozornit na střídmost v jejich užívání. Není vhodné krmit se bylinkami od rána do večera, neboť nadměrné množství může člověku škodit. Tak jak se stalo té paní, co dostala radu na hubnutí: “ Tři kolečka mrkve denně”. Po čase sice zhubla, ale hrozně ji bolela záda a ruce od těch tří trakařů denní porce.Po určité době je třeba léčebnou kůrů přerušit, přestože v některých receptech je uváděno, že pití je neškodné. Domnívám se, že na úvod k otevření výstavy léčivých bylin je řečeno až dost, a proto Vám přeji, aby se Vám výstava líbila, abyste si odnesli hodně poučení a za pomocí bylinek byli stále zdraví a spokojeni.
H. Viera Kopicová |
| < Předch. | Další > |
|---|
