You are here:
| Peruc jiná |
| Napsal Plazík st. | |
| Neděle, 23 únor 2003 | |
|
23.2.2003 Únor, jako by nám chtěl ukázat, jaké má být běžné počasí, je příjemným zimním měsícem. I poslední neděle byla velmi příjemná, zbytky sněhu, na sílícím slunci se pozvolna ztrácející a to sluníčko lákalo ven na procházku. I mne po nedělní ranní bohoslužbě vytáhlo i s mým Canonem ven. A šel jsem a díval se kolem a Canonova uzávěrka cvakala. Doma se počítadlo na displeji zastavilo na čísle 163. Prošel jsem částmi naší obce, které jsem vám již dlouho nepředstavil a několik snímků jsem vám vybral.Eden a okolí: Prošel jsem jižní částí obce nazývanou EDEN, kde je většina domů z 30.let minulého století. Jako jedna z prvých byla za silnicí postavena škola a následovaly, jak se u nás říká, první ulice, druhá a třetí. V znikla tak telecká silnice, na druhé straně s fotbalovým hřištěm a ulice k nádraží. Tam jsem se vydal a šel kolem polí, kde již letos pravděpodobně vypukne stavební ruch a za rok, dva již nebude tento pohled pro novou výstavbu rodinných domů vidět. Dnešní osamocené Uhelné sklady a Stavebniny budou součástí obce. Stejně tak cesta k peruckému nádraží nebude na větrné rovince mezi poli. Na nádraží jsem se také podíval, ale pohled to není vábný. Kolem hřbitova jsem se dostal k části obce, postavené v 70. a 80.letech a přešel kolem Bastily do dolní části obce. Stará Peruc: Na zápedním cípu obce se ještě prolíná novější výstavba (Boulovičky) s výstavbou z prvé poloviny minulého století (Přítelovic vila), ale kolem kina vcházíme do staré opukové Peruce. Do kouzelné Boženiny ulice, z velké části obydlené chalupáři. Podobně je tomu i v Žižkově ulici, kterou jsem došel až nad bývalé Páchovo zahradnictví. Jak je zarostlá přístupová cesta panskou zahradou! Ale to jsem již na nádherné zdi Na Vršku a vidím rybník Hořejšák. U starého kamaráda: Již se více než hodinu toulám naší vesničkou, ale nedalo mi to a scházím až k Oldřichovu dubu. Stojí tu sám, starý, ale s ohromnou vůlí žít dále. Dnes večer bude v televizi! Vode, stékající od Boženy, jeho kamarádky, vždyť on a pramen vody jsou tu od nepaměti, utváří ledové krajky kolem svého koryta. A slepá oka vyhořelých suků na tu krásu shlíží a říkají srdci našeho dubu, Jaro přichází. |
| < Předch. | Další > |
|---|
