| Oldřich v Libochovických novinách |
| Napsal Redakce | |
| Čtvrtek, 12 listopad 2026 | |
|
Od kamaráda Jaromíra T. pro zajímavost text dr. M. Studničky (někdejší ředitel botanické zahrady v Liberci) o Oldřichově dubu ze stránek listopadových Libochovických novin.
Oldřichův dub v Peruci
Tento nadpis v knižní mluvě by zněl našim uším lépe v hovorové češtině, neboť my v Libochovicích říkáme „Oldřichův dub na Peruci". Jde o dub letní (Quercus robur), který je nyní opravdu proslulý. Roku 1989 byl úředně prohlášen památným stromem a roku 2025 se také stal vítězem 24. ročníku celostátní ankety „Strom roku". Je všeobecně známo, že jeho popularita pramení z legendy o Oldřichovi a Boženě. Ta pochází z veršované česky psané Dalimilovy kroniky, takto nazvané až v 17. století, ale sepsané ve skutečnosti na počátku 14. století neznámým autorem. Kníže Oldřich z rodu Přemyslovců údajně někdy kolem r. 1002 na své lovecké výpravě pod tímto dubem odpočíval. U blízké studánky posléze uviděl Boženu, peroucí tam prádlo, a potom ji, ač neurozenou, pojal za ženu. Oldřich i vesničanka Božena byli skutečné postavy a jsou zmíněny v ještě starší Kosmově kronice, latinsky psané pravděpodobně v letech 1119-1125. V překladu, pořízeném v 19. století, zní tato zmínka takto: „L. 1002. Tuto kníže Oldřich, nejisto tajně-li útěkem unik aneb byl-li z milosti císařské propuštěn, do Čech se vrátil a vypudiv potupně Meška obdržel vévodství otce svého, a z Boženy, ženy jiného a ne vlastní, zplodil syna Břetislava.“ Kritické hodnocení příběhu Oldřicha a Boženy je sepsáno v knize J. Bauera (2012) nazvané „Ženy z rodu Přemyslovců“, dostupné v Městské knihovně Libochovice. Z ní vysvítá řada pochybností, nejistot i pikantních okolností s legendou spojených.
![]() Problémem je i skutečný věk dubu. Podle logického úsudku, že když Oldřich odpočíval ve stínu stromu, muselo jít o poměrně mohutný rozložitý strom, se mu v současnosti musí přisoudit věk hodně přes tisíc let. Obvod kmene, který je podle údaje z roku 2009 ve výčetní výšce 130 cm nad zemí asi 775 cm (odpovídá průměru 250 cm), vypadá ovšem rozhodně na věk nižší. Podle souhrnu údajů ve Wikipedii existuje v republice sedm ještě silnějších jedinců. Z nich nejmohutnější je Žižkův dub v Náměšti, mající podle měření z r. 2009 obvod 1020 cm, a ten má mít věk 900-1100 let. Oldřichův dub je o poznání štíhlejší, přestože má na daném místě v údolí u Debeřského potoka ideální podmínky pro růst. Je proto určitě mladší než Žižkův dub. Nabízí se domněnka, že původní Oldřichův dub zaniknul a pověst se pak vztáhla k jinému, poblíže rostoucímu jedinci. Mohutné duby letní totiž rostou u Peruce odjakživa a vyskytují se tam přirozeně. Však nedaleko od Oldřichova dubu i dnes roste další nápadně mohutný jedinec, památný strom zvaný „Dub pod Perucí“. V současnosti lze vidět stav Oldřichova dubu po odborných ošetřeních, tedy postupné sanaci prováděné v letech 1991, 1997, 2001 a 2008. Strom je uvnitř vypálený. V letech 1993 a 1995 totiž odumřelé a již práchnivějící nitro kmene doutnalo či hořelo. Tvrdí se, například ve Wikipedii, že to spáchali vandalové. S tím nesouhlasím, neboť jsem sice viděl vyhořelou dutinu vysoko v koruně, ale dole na kmeni není patrný žádný otvor dostatečný pro roznícení zpráchnivělého dřeva. Z vyhlídkové plošiny, zřízené před stromem, je ovšem vidět jasná stopa po sjetí blesku. V tom spatřuji skutečnou příčinu vyhoření dubu. Ten je po nutném snížení koruny z původních 31 m na 26 m již jen chátrajícím stařešinou. Jeho zničujícímu rozvrácení je na čas zabráněno spoutáním ocelovým lanem napnutým mezi hlavními větvemi a sešroubovanými obručemi. Pátral jsem po tom, jak vypadal dříve. Naštěstí je uveden ve výborné velmi staré knížce, hodné citování Chadt-Ševětínský J. E. (1908): Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.- Písek]. Tam lze nalézt údaje, že r. 1900 byl naměřen obvod kmene 690 cm (odpovídá průměru 220 cm), jak se uvádí „v prsní výšce” čili 130 cm od země, a celková výška stromu byla 29 m. Avšak fotografie v té knize je opravdu nekvalitní, nereprodukovatelná. Uvědomme si, že první deskové fotoaparáty schopné užití v plenéru existovaly až po r. 1880. Byly ale velmi nepraktické. Až v roce 1888 začala americká firma Eastman Dry Plate Company vyrábět lehký a pohotový fotoaparát značky Kodak Brownie na svitkové filmy. Díky tomu se fotografování ve venkovních podmínkách časem stalo lépe proveditelným. Pátral jsem p o starých pohlednicích, nabízených ve sběratelské aukci „Aukro” a v antikvariátech. Měl jsem mimořádné štěstí. Získal jsem převzácnou kolorovanou pohlednici odeslanou z Peruce podle poštovního razítka r. 1911. Dle reversu byla vydána K. Rosenbaumem. Komu vděčíme za tento doklad ze života Oldřichova dubu, o tom přináší údaje Spolek pro obnovu židovských památek n a Pe r u c k u ( ht t p s : / / h i s to r i e - z i d u - perucko.hys.cz/rosenbaum). Byl to majitel místního krámu v domě čp. 6 u Boženiny studánky. Jiná pohlednice z téhož zdroje byla vydána r. 1933 a zřejmě zachycuje stav kolem r. 1930. O kondici stromu mohu proto napsat, že ještě tehdy byla výborná. Hlavní větve měl nasazené celkem nízko a koruna byla zachovalá, bez známek odumírání stářím.Příběh o Oldřichovi a Boženě v Dalimilově kronice, kterou ovšem žádný Dalimil nepsal, Oldřichův dub vypadající na věk přinejmenším o 200 let nižší, než by měl mít, i samotné oslavování vlastně již zničeného stromu, ačkoli „strom roku 025” by měl být podle všeobecného očekávání zachovalým krasavcem, to vše je paradoxní. To ale nemusí vadit obdivovatelům tohoto stromu s příběhem o lásce. Je asi přese všechno v podstatě pravdivý.
text a foto RNDr. Miloslav Studnička, CSc.
|
| Další > |
|---|



