| Ohlédnutí za únorem 2026 |
| Napsal Plazík st. | |
| Středa, 04 březen 2026 | |
|
Prvá třetina měsíce stále v nemocnici v Litoměřicích, pak konečně doma. Musel jsem se zabydlet v pro mne připraveném prostředí.
V Litoměřicích pokračovala má rehabilitace, sestřičky trochu masírovali, ale hlavně mne trénovali v chůzi po schodech. Byly fajn a já schody zvládnul. Sám jsem naběhal stovky metrů po chodbách a cvičil naučenou sérii cviků. V neděli 8. jsem se od paní primářky dozvěděl, že v pondělí jedu domů. Ráno jsem se sbalil a čekal na sanitu. Opět to bylo náhlé a frmol. Vleže jsem dojel v poledne domů, kde na mne čekal Mirek.
Můj pokoj se změnil, staré válendy vyhozeny a na jejich místě polohovatelná postel, kterou mi zapůjčila sestra. A já si začal zvykat na "samoobsluhu", s levou rukou v sádře to moc nešlo.
Ale mám skvělé děti, které často přijížděly a potřebné (nádobí, koupel e pod.) mne pomohli. V úterý jsem vyšel kousek na chodníček a zasněžený dvorek. Podruhé jsem vyšel před domeček, poté kolem kostela, do parku a koncem měsíce i na kraj lesa. No, není to žádná sláva, nohy se šourají po zemi a záda, hlavně v noci, bolí.
Pooperační sněžné vycházky
Zpestřením byla sobota, když mne vleže Mirek dovezl k sestře na rodinnou zabíječku. Byl jsem na chvíli mezi lidmi, kamarády, blízkými. Po 14 dnech mne syn odvezl do Loun, chirurg mně nahradil sádru ortézou a můj pan doktor napsal žádost o lázně. Vše jsem ještě na VZP v týdnu vyřídil a 22. března nastupuji do Františkových Lázní. Doufám a věřím, že mne tam rozchodí. Takže příští ohlédnutí bude asi až koncem dubna. Držte mi palce... |
| < Předch. | Další > |
|---|
