You are here:
| Senioři mezi vinicemi |
| Napsal Plazík st. | |
| Sobota, 14 září 2024 | |
|
Již popáté vyjeli členové pěveckého sboru Senior Melody při Třetím věku Městské knihovny v Lounech na své prázdninové soustředění. I letos byly jejich cílem Velké Bílovice na Břeclavsku.
Na místo se členky a členové sboru dostali v pátek 16. srpna vlaky i svými auty. Nás letos bezpečně dovezla paní Jarmilka z Loun. Ubytovali jsme se jako vloni v hotelu Mlýn na okraji Velkých Bílovic. Stejně jako v minulém roku za velmi slušnou cenu (pokoje s polopenzí) a obsluhováni milým a ochotným personálem. Ve třetím poschodí nám byla k dispozici velká místnost na naše zkoušky. Ty samozřejmě v dopoledních hodinách jako vždy vedla naše milá sbormistryně Evička. Zkoušeli jsme vždy více než 2 hodiny a naučili jsme se nové písničky.Nejen zpěvem jsme vyplnili svůj čas na Jižní Moravě, ale poznávali jsme i krásy tohoto kraje. Někdo pěšky, někdo autobusem a my díky naším řidičkám Jarmilce, Lence a Květě autem. 
Prvý výlet jsem nasměroval do míst, která mne loni ukázali místní kamarádi. Slovanské hradiště se rozkládá kousek dál od Mikulčic. Na velké ploše jsou základy mnoha starověkých kostelů. Vloni jsme nestihli prohlídku muzea a ta byla hlavním cílem letošní návštěvy. Pod nenápadnou rezavou "stodolou“ se nachází základy jednoho z místních kostelů, doplněné o další předměty z vykopávek a videoprojekcí. Znalý průvodce nám o všem skvěle vyprávěl. Po zmrzlině v nedaleké kavárně jsme pokračovali dál, k větrnému mlýnu Starý Poddvorov. I tady jsem vloni byl, ale letos ta bylo i s prohlídkou uvnitř zajímavé technické stavby. Cestu jsme zakončili pouhým průjezdem nedalekých Čejkovic.
V neděli kamarádky jely na hody v Moravském Žižkově (tam jsem vloni byl), tak jsem využil nabídky Káji a Květy a jel s nimi po napoleonských stopách. Prvým cílem byl zámek Slavkov. Zde podepsali zástupci Rakouska a Ruska po Napoleonově vítězné bitvě svoji porážku. Prohlédli jsme si interiér zámku a prošli se krásným přilehlým parkem. Odtud jsme odjeli na místo bitvy, k Mohyle míru u obce Prace. Tu jsme si opět v doprovodu skvělých průvodkyň prohlédli a pak jsme zašli do přilehlého muzea bitvy 2. prosince 1805. Skvělá expozice s video projekcí. I druhý výlet se vydařil.
V pondělí se chtěly kamarádky (někdo vloni nebyl) podívat opět ke známé Lednici a do Valtic. V Lednici jsme obešli zámek se skleníkem a v zámecké cukrárně si pochutnali na zmrzlině. Pokračovali jsme do rozkopaných Valtic. Prohlédli jsme si letos okolí zámku a na nádvoří si dali kafíčko. Cestou zpět jsem na objížďkách zabloudil a vrátili jsme se přes Břeclav. Večer jsem si ještě udělal vycházku po Bílovicích k tamnímu kostelu Narození Panny Marie.V úterý jsme vyjeli k místům, která jsme vloni nestihli. Určitě letošní NEJ byla návštěva Vrbice. 
Od novorománského kostela sv. Jiljí jsme kolem prvých sklípků došli k replice místního dřevěného větrného mlýnu. A pak procházeli kolem dalších jedinečných vinných sklípků. Ty mají všechny vchod pod svahem, nádherně obložený kameny několika barev a cihlovými obrubami kolem oken a dveří (jinde většinou malé či velké stavení, z kterého se do sklípku vchází). Skutečně krásné. Popojeli jsme do Kobylí a chtěli jsme se podívat na Stezku nad vinohrady. Ta ale byla daleko, tak jsme se prošli pouze ulicí místních malovaných sklípků. Cestou zpět jsem navrhl návštěvu Kraví hory u Bořetic a neprohloupili jsme. P
rocházka mezi pomalovanými vinařskými domky po Horním a Dolním Frejdu Svobodné spolkové republiky Kraví Hora stála za návštěvu. Stavěli jsme se ještě ve Velkých Pavlovicích, kde probíhaly místní hody. Přes živý plot jsme viděli mládež v krásných krojích i při tanci. Určitě nejzajímavější den našeho pobytu.Večer nám majitel hotelu vyjednal i s dopravou návštěvu vinařství rodiny Zapletalů. Mladý vinař (bývalý hokejista) nám připravil ochutnávku devíti druhů jejich vín, ukázal nám sklepy a v podzemí úžasnou vinnou rotundu. Bylo to velmi příjemné poučení i posezení. Ve středu již chtěly kamarádky odpočívat a nakupovat, mne Květa odvezla k místním vinným sklípkům na Belegradu, prošel jsem uličkami a co dál. Odbočil jsem vlevo a mezi vinicemi šel a šel... 
Minul jsem sochu Slípky, věnovanou místními vinaři. Koupil jsem si zde vodu a po další téměř hodině došel k rotundě Hradištěk. Již jsme zde byli autem vloni při nádherném západu slunce, tentokráte jsem měl před sebou sluncem ozářenou vinnou krajinu. Kaple sv. Cyrila a Metoděje, Václava a Urbana (Hradištěk) byla dostavěna v letech 2001 - 02 a je od té doby dominantou krajiny a cílem mnoha turistů. Po neznámých pěšinách a cestách jsem sešel dolů a kolem nádrže Šišary jsem došel po 8,5 km zpět do Velkých Bílovic.
Náš prázdninový pobyt ve čtvrtek skončil, ale my se cestou zpět ještě stavěli na zámku v Moravském Krumlově. Zde je umístěna světoznámá Slovanská epopej Alfonse Muchy, kterou jsme si s údivem prohlédli. Oběd jsme si dali na můj popud ve Velké Bíteši v hostinci U Raušů na zajímavém náměstí. V restauraci jsou obrazy známých tváří umělců a sportovců, některé snad maloval Karel Gott. Zbývajících 230 km nás Jarmilka bezpečně dovezla a tak jsme v pozdní odpoledne unaveni, ale plni zážitků vystoupili na peruckém náměstí.
Fotky z navštívených míst:
|
| < Předch. | Další > |
|---|
