Kamarádi výtvarníci z lounské VOSY se každý rok sjíždějí do Kocourova pod Milešovkou, aby týden tvořili v plenéru. Já tam vždy za nimi na chvilku zajedu a při tom vylezu na nějakou zříceninu.

Jenže v okolí již další nejsou, tak jsem si vzal za cíl dvojhoru Lovoš. Byl jsem zde jednou před 58 roky s táborem z Oparna. Tenkrát se mi šlo lépe, ale nakonec jsem to zvládl na vrchol i červencový čtvrtek. Krásný pohled je to na tu naší českou krajinu z 570 m.n.m. Vyšel jsem i na menší vrchol Kibičku a pak již zamířil do známého motorestu ve Velemíně. Velký výběr dobrého jídla a rychlá obsluha.
Lovoš
Pozdravil se s malířkami i malíři, a abych toho neměl málo, vyjeli jsme ještě se dvěma na Cestu přátelství.  Moc příjemná procházka z Černčic do Bílky mezi sochami českých a německých sochařů.
Cesta přátelství, Bílka
Večer jsme vesele i za zpěvu poseděli s VOSAmi, přespání u kulečníku, ještě pár tradičních snímků na krásné kopečky Českého středohoří a dopoledne zpět domů.
Za chvíli po mne přijela i autorka současné výstavy, a po ní 4 VOSY, které si s obdivem prohlédly vystavené snímky. Eva připravila odpolední setkání se starými skly. Přišli 2 (+1) přihlášení, dalším 10 zájemcům to asi nevyšlo. Více než 2 hodiny jsme zkoušeli asi 10 starých skel na Canonech, Sony i Nikonech a všichni (radící Eva i fotící Blanka a já) jsme byli nadšeni. Zajímavé a poučné tvoření.
Stará skla v GuP