Moje úterní procházka po delší době zamířila do Chraštína (spisovně Chrastína), malé osady mezi Perucí a Stradonicemi. Zjistil jsem, že i letilí Peručáci cestu neznají, tak pojďte se mnou.

Prvou část cesty zná každý, přes park, nad fořtovnou vzhůru... a ejhle! U Ořechovky za mnou slunce, přede mnou mha. No, vnořím se. Za chvíli jsem, po průchodu přes plynovod a zbylý kousek modřínové aleje, u Krásné vyhlídky. Nejdu dolů, ale pokračuji dále. Projdu pod (velmi) vysokým napětím, u odbočky na Konvalinskou cestu se rozhoduji zda jít dál. Ale již jsem vycházku naplánoval a přeci nejsem srab.
Pokračuji po modré a odbočím od pole do lesa, kterým v pohodě procházím. Na křižovatce rovně a jsem u závory před cestičkou mezi chatami. Došel jsme na náves s velkým bývalým statkem, naproti mizí v křovinách bývala hospoda "U Černých". Ano, dle zachovalé tabule jsme dobře. Toto je tzv. Horní Chraštín.
Koncem minulého století to vypadalo, že tato osada zanikne, ale po roce 2000 se sem začali stěhovat původní chalupáři a další přibývali. Poslední obyvatel pan Linhart v 90. letech zemřel, k roku 2001 zde nebyl žádný obycatel s trvalým bydlištěm, v roce 2011 jich zde bylo již 16. Věřím, že dnes je to ještě víc.
Okolo cesty dolů jsou staré krásné stavby udržované chalupáři a v poslední době i novými usedlíky. Hospoda mizí za zády a já cestou scházím do údolí. Blížím se do spodní části osady s malebnými chaloupkami, já ji říkám Prostřední Chraštín. Podél potůčku vcházím do Dolního Chraštína jehož domky mizí za mnoha smrčky. I tyto domy jsou pěkně opravené, nebo právě opravované. Historická cedule označuje konec (začátek) osady Chraštín, ještě kousek dolů a jsme na křižovatce cesty ze Stradonic k Peruci.
Než ale Chraštím definitivně opustíme, tak malá vsuvka - jeden místní příběh.

Kterak chytali bažanty  v Chrastíně
Primus Sobotka
Žádný žert, ale pouhá pravda, kterak chytali v Chrastíně bažanty, dokud jich totiž bývalo. Takový Chrastiňák, čili veverkář vzal lucernu a šel v noci pod strom, na kterém bažant hřadoval. I hleděl bažanta na sebe upozorniti  a bažant, jakmile jej shlídnul, nepustil už Chrastiňáka s očí. Po té začal veverkář okolo stromu zvolna obcházeti -  bažant koukal pořád na něj, že však seděl na větvi a nemohl se otáčeti, točil po něm pořád hlavou. Znenáhla veverkář zbystřil krok a obcházel okolo stromu vždy rychleji, až se dal do klusu -  bažant stále očima za ním, až najednou bumc!, ležel milý bažant pod stromem jako hnilička. Ukroutilť si krk! Šikovný a bystrý veverkář, kterému se hlava nezatočila, nachytal takto za noc až i mandel bažantův!  Ký div, že je brzo všecky vyhubili?!

Já mířím zpět na Peruc, ale ouha. Krásný stradonický rybník je vypuštěn a dno zarostlé rákosím. Jeho majitel, Lesy ČR, vypověděl místní rybáře a bude jej prý rekonstruovat. Snad to nebude trvat více jak 10 let, podobně jako Mlejňák pod Perucí. -Upřesnění dole- Já kráčím proti proudu Débeřského potoka, protékajícího chráněným územím V Hlubokém, bývalými klimatickými lázněmi. Z dálky vidím bájnou podkovu i železitou studánku. Přes koupaliště a čekal mne ještě výstup strmě do Peruce. Již mně to dá zabrat, nohy i dech nefungují, jako ještě před pár roky. Zpocen po 8 km a 2,5 hodině vcházím do dveří svého bydla.

Fotečky z procházky

UPŘESNĚNÍ
Jsem rád, že i články o mých pocitech (ne faktografické) mají své čtenáře. V povídání o mé procházce do Chraštína jsem se zmínil v souvislosti s vypuštěným Stradonickým rybníkem i o rekonstrokci Mlejňáku po roce 2000. Z pocitů, které jsme měli, když jsme kolem vypuštěného procházeli, jsem napsal "Snad to nebude trvat více jak 10 let, podobně jako Mlejňák.". Bylo smutné, že se mnoho kamarádů, včetně mé maminky, jeho napuštění nedožilo.
Pozorný čtenář, správce místního lesa, si toho všiml a důrazně mne požádal o opravu. Po zamyšlení jsem dobu rekonstrukce odhadl na 8 let, ale ani s tím nesouhlasil. Přesto, i když to nebylo mojí poviností, jsem slíbil, že informaci uvedu na správný údaj. Podíval jsem se do svého fotoarchivu a našel fotky z průběhu rekonstrukce. Bohužel jsem začal změny Peruce zaznamenávat až s mým prvým digitálem (horším, než dnešní nejlevnější mobily) na přelomu let 2001 - 02. Našel jsem prvou fotku z počátku roku 2002, Mlejňák je vypuštěn a na dně uschlé rákosí, které tam v předchozím roce vyrašilo. Našel jsem i další snímky a ty z léta 2008 ukazují, že rybník je prázdný a na jeho obnově se pracuje. Prvý snímek napouštění Mlejňáku je z prosince 2008. No řekněme, že od roku 2001 do roku 2008 to může být odhadnutých 8 let.
Věřím, že jsem tímto údaj ve článku upřesnil.