Povídka z knížečky Míly Antropiuse, jehož rodina pochází z Radonic nad Ohří a v níž vzpomíná na své mládí a rodinu. Tato se hodí k oslavám a vzpomínce, která proběhla v Radonicích 28.10.2018.

    V době, kdy už jsem odrostl pohádkám promítaným z jednoduché promítačky na stěnu pokoje, či později z černobílého monitoru televizoru  Lotos,  jsem rád poslouchal tátovo povídání o Vencovi.
Venca nebyl jen tak někdo, byl to ryzák - velký tažný kůň, z doby kdy ještě děda hospodařil na statku v Radonicích a táta už také pomáhal. Táta s Vencou, to byla nerozlučná dvojice.
Spolu orali, vozili řepu do lounského cukrovaru, jezdili do Mostu pro uhlí  a po práci se navečer koupali v řece. Koně se ale nekoupou, ty se plaví, tak jsem poslouchal povídání o tom, jak se Venca plavil, pak ho bylo po práci třeba očistit, vyhřebelcovat a on spokojeně stříhal ušima a řehtal.
Venca taky občas zjančil a jednou splašený vběhl do řeky, v bahně zapadal a málem se utopil. Naštěstí se ho tátovi podařilo vyvést do hlubší vody a přeplavat s ním na druhý břeh řeky. To bylo v době padesátých let,  kdy už  byl majetek statku zabaven  tehdejším Statkem státním a kdyby se  Venca z vody nedostal, považovalo by se  to za sabotáž a možná by následoval kriminál.
Pak už Vencu někam odvedli a táta s dědou a babičkou se museli ze statku vystěhovat.

Bydleli  jsme v Chomutově a do Radonic jezdili k druhé babičce. Mně bylo deset, psal se rok 1964 a s naší škodovkou Spartakem jsme se vraceli z Radonic.  Dojeli jsme do sousedního Slavětína   a předjížděli koňský povoz tažený párem sešlých starých  koní. Jeden byl ryzák se zanedbanou a prořídlou srstí a druhý vraník. Táta vždy jednal spíše uvážlivě, ale teď jsme ho nepoznávali. Prudce   šlápl  na brzdu, otevřel dveře,  vyskočil z auta a zakřičel: „Venco!“ 
Povoz sám zastavil a v očích sešlého ryzáka se objevila jiskra, radostně kýval hlavou a stříhal ušima. Bylo to setkání po jedenácti letech, ale Venca nezapomněl. Bohužel to bylo setkání poslední, čas byl neúprosný a Vencu už čekalo jen setkání s koňským řezníkem.

Uveřejněno se svolením autora.