Tak jsem tady s pokračováním ohlédnutí za dubnem, za jeho druhou polovinou. I ta byla nabitá mnohými zajímavými akcemi.

Občas se jdu projít i u nás. Podíval jsem se na hřbitov, trochu uklidil náš náhrobek a podíval se kolem po několika historických. I ve vsi to kvete a na dvorku se začervenaly velké tulipány. Druhý den jsem se vydal na Krásnou vyhlídku. U muzea jsem si popovídal s jeho průvodkyní Janou a pokračoval přes krásně zelený jarní park k lesu. Lesáky rozbitou cestu nakonec opravuje její vlastník městys. Ničitelé se k tomu neměli. Zatím navážka není moc dobrá, ale prý bude srovnaná a zavežená. I v lese se to krásně zelená. Výhled do kopečků byl lehce zamlžený, na velké focení to nebylo. Zpět opět přes park, ale pod zámkem, z kterého se stále ozývá čilý stavební ruch. Snad se novému majiteli podaří alespoň jeho severní křídlo letos zpřístupnit (alespoň se o tom špitá). Foto z procházek ZDE .
Ani třetí víkend nebyl připraven na nějaké válení. V sobotu dopoledne projížděla Perucí 4th 7 CASTLES TRIAL veteránská rallye. Časovou kontrolou u zámku projelo 70 krásných starých automobilů. Bylo skutečně co obdivovat, od Škodovek různého stáří, přes MG, Alfy Romeo, Triumphy, Lancie až po vítězné Jaguáry. Připomínka mých mladších let, když jsem dělal pořadatele a traťáky na teplické rallye a mosteckém okruhu. A pak velká vzpomínka na desítky orientačních soutěží v 70. až 90. letech, které jsem odjezdil a často i stavěl. Zkrátka notná dávka nostalgie. Pokochejte se také ZDE .
V poledne jsem se připojil v Lounech k našemu Senior Melody sboru ke společnému vystoupení. Nejdříve jsme si ještě na gymnáziu s naší milou sbormistryní Evičkou vše ještě jednou vyzkoušeli a pak již odešli na Zastávku, kde probíhal festival Zpíváme s Orffem. Měli jsme původně zpívat v 11 hodin, poté ve 13, ale nakonec z toho byla hodina patnáctá. Náš Senior Melody se vtěsnal mezi dětské soubory festivalu a pokusil se zpestřit rozezpívaný den. Snad nás děti i posluchači vzaly.

Na jednom koncertu v Praze jsem byl pozván ke známému džezmenovi Jiřímu Stivínovi na jeho mlýn u Berounky. Pro zpoždění na festivalu jsem tam po moc pěkné cestě úzkými silničkami mezi alejemi (jak já jízdu po těchto cestách miluji) jsem na místo dojel až kolem páté hodiny. Bylo zde několik skvělých muzikantů a dalších lidiček, kteří improvizovali na své nástroje, povídali si i učili různé exotické rytmy. Po večerní přestávce spustil kamarád Pavel staré němé filmy a část hudebníků je doprovázela svojí nápaditou muzikou. Hodně dobrá práce, v posledních letech jsem si tyto hudebně - filmové večery oblíbil. Chtěl jsem na místě přespat, ale po desáté jsem se rozhodl odjet domů, do své postele. Jen mne trochu zdrželo ze všech stran uzavřené Kladno, ale jinak moc příjemné odpoledne a večer.
ZDE
V neděli byly mému staršímu pravnukovi dva roky a tak jsem mu jel v úterý popřát. Je už to velkej frajer a jak šikovnej. Dostal od dědy rozebírací auto a akučku s nástavci a jak ho uměl pěkně rozebrat a dát dohromady. Určitě mají Leonka i Marcel z něho radost. V pátek jsme byli pozváni, totiž naše kulturní komise městysu, na večeři do Zichovce. Myslím, že jsme fajn parta.
Poslední dubnovou sobotu jsme jeli na další zájezd Českopisu s lounskou knihovnou, který mířil na Hradecko. Cestou do Hradce jsme navštívili Chlum, místo velké tragické bitvy Prusko - Rakouské války. Výborný mladý průvodce nám ukázal pěkné moderní muzeum bitvy s modely, zajímavámi exponáty, filmem a mnohými dokumenty. Po prohlídce jsme vystoupali na 35m vysokou rozhlednu, z které byl rozhled na všechny strany bývalého bojiště. Všude kolem stojí desítky pomníků a hřbitůvky více než 10 000 zde pochovaných vojáků obou válčících stran, zabitých v jednom dni. Zašli jsme se podívat i do Chlumu a k Úvozu mrtvých, kterým údajně stékala krev padlých vojáků. Pokračovali jsme do Hradce Králové, vystoupili pod hradbami a po schodech se dostali do bývalého pivovaru, dnes Krajského úřadu. Část účastníků zájezdu vystoupala na Bílou věž, my si zašli na dobrý oběd do Měšťanského pivovaru. Když jsme se opět sešli, tak jsme s příjemnou a znalou průvodkyní poznávali nejdříve historické centrum města. Postupně jsme sestupovali dolů a poznávali okolí, stvořené počátkem 20. století významnými architekty Kotěrou a Gočárem. Ne nadarmo se těmto místům říká Salon republiky. Odpoledne ještě zastavení na vodní elektrárně Hučák a v kavárně u Petrofa, světoznámého výrobce klavírů. Uvařit kávu pro celý zájezd trvalo dost dlouho, měli jsme čas na prohlídku zde vyráběných nástrojů. V podvečer jsme se stavili v Osicích a u pomníku Františka Škroupa zazpívali jeho nejznámější písničku, naší národní hymnu. Domů jsme přijeli kolem deváté večerní, ale cesta na východ stála za celodenní výlet. Prohlídka Hradce je ZDE  a jeho okolí TADY .