Začátkem měsíce jsem dostal z Českého rozhlasu Dvojky nádhernou knihu Marie Terezie a její Habsburkové. A to vše za správnou odpověď na otázku, jak se nazývá půlkulatá stavba v lokomotivním depu. Samozřejmě rotunda. Kniha je zajímavá i tím, že její druhá polovina je ve formě komiksu.
Tradičně na začátku září bývá v mé Galerii u Plazíka vernisáž nové výstavy, o té fotografa Vaněčka jsem psal ZDE. Stejně tak již byla malá reportáž o naší návštěvě v družebním místě v Německu, muzeu Gahlenz. Jistě jste si již přečetli ZDE.
Již snad podesáté se na Peruci začátkem září konaly krajské dožínky Ústeckého kraje. Práci zemědělců moc uznávám, ale na tyto šaškárny nejsem. Jediným plusem je návštěva bráchy ze vzdáleného Rumburku a to, že si koupím čerstvá jablka.
Prchal jsem z dožínek na Nový Hrad do Jimlína na závěrečný koncert tamního kulturního léta. Stihl jsem dvě kapely mých kamarádů, na které jsem se těšil. Primitiv Akustik (dědici Plus naši) a skvělý Byl pes. Tak to jsem si užil! A navíc, bylo zde mnoho výborných přátel, v této společnosti skvělých lidí je mi nejlépe. Mrkněte se tam také v albu ZDE.

Hned v neděli mne navštívily vnučky s pravnoučkem Vojtou. Ten přišel poprvé po svých a hned se dal do práce. Uklízel dříví na zimu. Odpoledne jsem výjímečně zajel do lounského divadla. Parta skvělých výtvarníků ze sdružení VOSA zde slavila 30. výročí své existence tradiční výstavou. O historii by více pověděl její člen Jiří Menoušek, já přidávám jen pár fotek  ZDE.  Tak ať vosí žihadla tvoří další desítky let!
Když jsem se vracel domů, právě zapadalo slunce. Udělal jsem pár fotek od Slavětína, tady je jedna se Pšaňákem.

V lounské knihovně se celé léto hraje na dvorku. Posledním letošním koncertem bylo vystoupení dvou písničkářů. Moc příjemný koncert Alfíka a Braxatorise. Takových bývá v Lounech pomálu. Málo nás ale bylo i tam. 2 kytaristé, 4 knihovníci a my 4 posluchači (ještě přišel i Čupřík). Škoda. Ale my jsme si písničky moc užili. Podívejte se ZDE. 
V sobotu jsem zajel na Majrovku. Ano, na ten důl u Kladna, známý z jedné staré písničky. Konal se zde Festival netradičního umění, aneb spojením menšin vzniká většina. I přes pár deštivých kapek moc pěkný charitativní fesťáček pořádaný kamarády z Tašky Kladno. Výborná ZUŠ Kladno a úžasní vystupující umělci s mentálním či kombinovaným postižením z různých Domovů. Podívejte se mezi pestrou společnost ZDE.
V týdnu mne vytáhlo Sluníčko k procházce s Nikonem. Podíval jsem se k Oldřichovi, rybníkům i do parku. Krásný "pozdně letní" podvečer. Projděte se se mnou i vy ZDE.

V sobotu 23. 9. 2017 byla v Železničním muzeu Lisovice, kam rád jezdím za šikovným "šílencem" panem Čechem,  v bývalém statku rodin Vopršalů a Malypetrů, odhalena pamětní deska prvorepublikovému agrárnímu politikovi, poslanci, ministru, předsedovi Národního shromáždění a předsedovi československé vlády Janu Malypetrovi. Akce k 70. výročí úmrtí významné české osobnosti se zúčastnili čestní hosté, včetně vnuků Jana Malypetra a dalších členů rodiny. Ale přišlo i mnoho dalších zájemců, obdivovatelů 1. republiky, a také pamětníci hospodaření pana Malypetra na tomto hospodářství. Podívejte se na slavnostní chvíle ZDE.
Odpoledne jsem odešel ke škole, na další sraz našich 9. A a B tříd ZDŠ Peruc 1963. Po dvou letech přišlo 17 spolužáků a naše paní učitelka Vendulka. Další dvě paní učitelky (Havlíková, Babušková) odešly v minulém roce do školního nebe. U Matějčků jsme poseděli do večera, příjemné setkání. Pár pohledů ZDE.

V neděli jsem se zúčastnil vernisáže pěkné a zajímavé výstavy Jana Kohouta a Přemysla Martince – KOMA - u Pavla R. Vejrážky v Galerie Emila Juliše v Černčicích. Rozpovídal se dr. František Dryje a do svého obsáhlého projevu zapojil i vystavující autory. Tentokráte byl program doplněn taneční performancí, které zajímavě pojala a realizovala Antonie Svobodová. Již tradičně jsme poté poseděli v suterénu a na dvoře. Také jsem trochu fotil ZDE.
Díky svým loňským zlomeninám jsem odjel v týdnu již podruhé do lázní. Tentokráte to byly Teplice, ale o nich až v ohlédnutí za říjnem. Na víkend jsem se podíval domů a v sobotu jsem byl pozván na křtiny k synovcovi Václavovi. Ve vranském kostele křtili již snad 25. vnouče (vnučku) mé sestry. Početná rodina poseděla za krásného počasí na zahradě, já k večeru odjel pod Hazmburk do Klapýho. Jsem rád mezi ochotníky a ti místní zde pravidelně dělají malý festival. V tom mém shonu jsem stihl pouze jedno představení, Její Pastorkyňu, předvedenou pražským Divadlem Máj. A zahráli to skvěle. Mrkněte se na jeviště ZDE.
No a to je ze září snad vše, příště to bude již zmíněný lázeňský měsíc.